Huť v Šindelové je kompletní. Chybějící vodní kolo se roztočí v pátek

Když před lety stál Jiří Hrůza před zachráněnou historickou hutí v Šindelové, něco mu na obnoveném unikátu chybělo – vodní kolo. Srdce celé vysoké pece, které dokázalo sílu vody využít k pohonu drtičky rudy, výtahu, měchů či dalších zařízení. To se teď změnilo.

Huť v Šindelové se nově pyšní replikou historického vodního kola, a není to žádný drobeček – v průměru má 3,5 metru, a patří tak k největším v republice. Lidé tak nyní uvidí huť tak, jak fungovala v době své největší slávy.

„Roky jsem věděl, že tam to vodní kolo prostě patří. Plán uzrál vloni, když jsme projížděli Hřenskem a tam se v jedné obci vodní kolo točilo. Tehdy jsem řekl, že takové kolo bude jednou na huti. Rok se sešel s rokem a my ho tu máme,“ říká předseda Spolku za zachování hutě v Šindelové Jiří Hrůza. Dodává ale, že to nebylo jednoduché – stálo to spoustu práce, papírování, úsilí a taky štěstí.

Lidé objeví krásu historické techniky, vysokou pec v Šindelové

„Po dlouhém hledání se nám podařilo najít rozumného výrobce, tesaře Petra Macháčka z Kynšperku nad Ohří. Náročná byla i přeprava hotového kola do Šindelové a bez problémů nebylo ani jeho usazení na původní místo. Museli jsme také vyřešit přívod vody,“ vysvětluje Jiří Hrůza s tím, že ačkoli je na místě dosud patrné torzo náhonu, který k huti přiváděl vodu z rybníka Tajch, dnes už to možné není. Voda proto cirkuluje v uzavřeném okruhu.

„Je to perfektně odvedená práce ve všech směrech – při výrobě, převozu i osazování. Díky všem, kteří přiložili ruku k dílu, je dnes možné kolo roztočit i vodou z hadice. Pro veřejnost jej poprvé slavnostně spustíme v pátek 17. července v 17 hodin, kdy se zde koná tradiční posezení u hutě,“ zve Jiří Hrůza.

7 fotografií

Díky kolu si teď lidé dokážou lépe představit, jak takové zařízení na tavbu železné rudy vypadalo a fungovalo. Další novinky už neplánuje. „Teď nás čeká hlavně údržba hutě a jejího okolí. Nebude to jednoduché ani levné. I když nikdy neříkej nikdy,“ odpovídá s úsměvem předseda spolku Hrůza na otázku, zda bude ve zvelebování památky dál pokračovat.

Potvrzuje, že jedinečná stavba láká do Šindelové velké množství návštěvníků, z nichž značná část obnovený unikát navštíví. I tady se přitom platí vstupné.

„Peníze je možné vhodit do zapečetěné pokladny, platit lze i QR kódem. Za parkování a prohlídku s výkladem účtujeme symbolických 40 korun. Přesto se objevují jedinci, kteří pokladnu obloukem obcházejí. Na druhou stranu je spousta návštěvníků, kteří místo desetikorun pošlou třeba tisíc nebo dva tisíce korun jako podporu. Toho si opravdu vážíme, vnímáme to jako uznání dlouholeté práce našeho spolku,“ říká Hrůza.

Pec zachraňuje deset let. Nevěděl jsem, co mě čeká, vzpomíná na začátky patriot

Památky podle něj nežijí díky kamení, dřevu nebo železu: „Žijí díky lidem, kteří jim věnují svůj čas, ruce a srdce. Pokud se v Šindelové znovu otáčí vodní kolo, není to jen zásluha vody, ale především lidí, kteří věřili, že minulost stojí za to zachovat.“

Huť v Šindelové je dokladem tradice výroby železa v Krušnohoří. Železnorudné doly kdysi fungovaly na řadě míst, také přímo u Šindelové. Vytěžený materiál se obvykle tavil za pomoci dřevěného uhlí hned v sousedství dolu, aby se nemusel nikam složitě dovážet. Konkrétně v Šindelové stály tři vysoké pece. Ta současná vznikla poté, co předchozí dvě zastavily v roce 1818 provoz.