Uděláte ze Špilberku Rondo. Památkáři odmítají pevnou střechu hradního nádvoří

Záměr zastřešit velké nádvoří hradu Špilberk, narazil na odpor památkářů. Národní památkový ústav uvedl, že představená studie není z hlediska ochrany památky přijatelná, a většina členů jeho odborné rady ji odmítla.

Muzeum města Brna plánovalo zastřešit velké nádvoří hradu Špilberk, proto aby se zde mohly kulturní akce konat i mimo hlavní sezonu a bez obav z nepřízně počasí. Národní památkový ústav ale ve středu zveřejnil stanovisko, v němž navržené řešení odmítá a označuje jej za nepřijatelné.

Muzeum záměr hájí tím, že by zastřešení přineslo vyšší komfort návštěvníkům i pořadatelům a umožnilo naplnit vizi, že „Špilberk žije 12 měsíců v roce“. Podle dřívějších odhadů měla prosklená konstrukce stát 80 až 100 milionů korun a překrýt většinu nádvoří. Ředitel muzea Zbyněk Šolc opakovaně upozorňoval, že kvůli dešti každoročně odpadá řada akcí.

Brno kvůli kultuře plánuje zastřešit nádvoří Špilberku. Ukázalo návrhy

Památkáři však tvrdí, že návrh nerespektuje samotnou podstatu historické hodnoty Špilberku. Připomínají, že hrad je národní kulturní památkou a otevřené velké nádvoří tvoří jednu z klíčových součástí jeho prostorového a architektonického řešení. Rozsáhlá střešní konstrukce by podle nich zásadně změnila způsob, jakým návštěvníci areál vnímají.

„Trvalým zastřešením by bylo pro toho, kdo by vkročil do krytého prostoru, zásadně pozměněno vnímání památky, prakticky zaměnitelné s jakoukoli halou, interiérem, jaké jsou či vznikají v Brně (Hala Rondo, Multifunkční hala Arena v Pisárkách, s vyššími ambicemi spojený sál Janáčkova kulturního centra v centru města; nemluvě o halách letištních či nádražních) a v mnoha tisícovkách případů po celém světě. Vnímání kulisově vytvářeného prostoru nádvoří spolu s oblohou je nespornou emotivní kvalitou památky, jež by se tímto ztratila,“ uvádí památkáři.

Plachtová střecha by nevadila

Ve stanovisku zároveň zaznívá výtka vůči dosavadní přípravě projektu. Národní památkový ústav uvádí, že se jeho zástupci neúčastnili žádné etapy přípravy záměru ani veřejných debat, které se kolem zastřešení vedly v letech 2024 až 2026. Přestože se projekt od počátku týká objektu s nejvyšším stupněm památkové ochrany, památkáři podle svého vyjádření nebyli k diskusi přizváni.

Odborníci také připomínají výsledky dřívější studentské architektonické soutěže, která hledala možnosti zakrytí nádvoří.

Vizualizace návrhu na zastřešení třetího nádvoří brněnského hradu Špilberk

Vítězný návrh tehdy pracoval se stahovatelnou plachtovou konstrukcí a porota výslovně upozornila, že trvalé uzavření prostoru střechou by bylo vzhledem k charakteru nádvoří nevhodné. Za jednu z hlavních hodnot označila právě zachování otevřeného dojmu z prostoru.

Památková rada brněnského pracoviště Národního památkového ústavu se představenou studií zabývala na konci května. Většina jejích členů dospěla k závěru, že navržená podoba zastřešení není přijatelná. Podle památkářů totiž nejde pouze o technické řešení ochrany kulturních akcí před deštěm, ale o zásah, který by dlouhodobě proměnil charakter jedné z nejvýznamnějších dominant města.