Mrtvé sumičky peněz se sejdou jako včely do úlu, hlásal otec kampeliček

Kampeličky, svépomocné záložny neboli spořitelny určené drobným střadatelům, byly nazvány na počest Františka Cyrila Kampelíka, stejně jako příjemná brněnská ulice ve vilové Masarykově čtvrti. Stalo se tak proto, že Kampelík v roce 1856 sepsal a roku 1861 vlastním nákladem vydal spis nazvaný „Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelu pomohou“, v němž tuto myšlenku propagoval. Ačkoliv se tehdy ještě neujala, její autor nebyl zapomenut.

A když díky Friedrichu Wilhelmovi Raiffeisenovi tyto záložny vznikly nejdříve v Německu a potom i u nás, byly zde nazvány kampeličkami.

Ačkoliv jméno těchto družstevních záložen, pochopitelně bez nejmenšího Kampelíkova přičinění, poté poněkud pocuchala divoká 90. léta 20. století, kdy příliš volné zákony umožnily jejich vytunelování a ztrátu peněz „drobných střadatelů“, původně to byl chvályhodný záměr.