„Promeškaná šance, krádež za bílého dne.“ Územní plán Brna čelí soudům, ale obstál

Velké vášně vzbuzoval v průběhu let nyní už platný nový územní plán Brna. Klíčový dokument pro rozvoj města odborníci komplikovaně připravovali od roku 2002, zastupitelé jej pak definitivně schválili předloni v prosinci, přestože se části lidí jeho výsledná podoba nelíbila. Od některých zaznívalo, že se obrátí na soud.

Ke Krajskému soudu v Brně nakonec doputovalo 76 žalob, tři z nich požadovaly zrušení v plném rozsahu. „Šlo o takzvaný eventuální petit, což znamená, že navrhovatelé primárně napadali konkrétní části územního plánu, například určitou výškovou hladinu či plošné vymezení, avšak současně uplatnili ‚vedlejší‘ návrh na zrušení celého dokumentu. A to pro případ, že by soud hlavnímu návrhu nevyhověl a považoval by takové rozhodnutí za neúčelné bez zásahu do plánu jako celku,“ upřesňuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Krajský soud dosud vyhověl 32 žalobám. O další rozhodne v těchto dnech, tři věci jsou aktuálně přerušené. Navrhovatelé tak byli úspěšní v téměř polovině případů, všechny se však týkaly pouze částí územního plánu, obvykle konkrétních lokalit.

13 fotografií

„Výsledek je velký úspěch. To podstatné, co nám soud uznal, je celá koncepce územního plánu. Dokument je dělaný pro obří území, nemohl se do detailu věnovat každému konkrétnímu pozemku,“ hlásí radní pro územní plánování Petr Bořecký (dříve ANO) s tím, že během více než dvou dekád město obdrželo 53 tisíc připomínek a námitek, které muselo vypořádat.

„Jako zpracovatelé si za ním stojíme. Považujeme jej za odborně připravený a dostatečně projednaný dokument, který nastavuje potřebný rámec pro další rozvoj Brna,“ dodává mluvčí Kanceláře architektka města Brna Šárka Reichmannová.

„Nelichotivá bilance“

Advokát David Zahumenský, který zastupuje čtyři klienty stojící proti městu, považuje 76 žalob vzhledem k množství námitek za směšně malé číslo.

„Potvrzuje se, že vlastníci se málo zastávají svého majetku a nechají si kdeco líbit. Výsledek však pro město znamená celkem nelichotivou bilanci, protože úspěšnost vlastníků je v řádech desítek procent. Vzhledem k tomu, že žalob ale bylo nakonec tak málo, tak si zřejmě mohou tvůrci plánu pogratulovat, protože jejich strategie se vyplatila. Vydali jej bez toho, aniž by ztráceli čas odůvodňováním, a jednoduše vsadili na zmíněný fakt, že se lidé o své pozemky tolik nestarají,“ poukazuje Zahumenský s tím, že dokument je promeškanou příležitostí udělat z Brna dobré místo pro život stávajících obyvatel.

Brno má po 30 letech nový územní plán, odblokuje výstavbu pro tisíce lidí

Mezi jeho klienty patří dva majitelé parcel u Brněnské přehrady. Vadilo jim, že je plán omezuje v nakládání s vlastními nemovitostmi. Zahumenský zastupuje i obec Rozdrojovice žalující Brno kvůli vymezení rozsáhlých rekreačních ploch. Ta na rozdíl od soukromníků neuspěla.

A až na základě odvolání vyhověl žalobě dalšího klienta Nejvyšší správní soud. Muž rozporoval vymezení smíšené obytné zástavby v lokalitě za Lužánkami při ulicích Drobného a Sportovní. Město se následně bránilo ústavní stížností, kterou Ústavní soud smetl ze stolu.

Žalující uspěli u lokalit napříč celým městem, ať už v Bystrci, Líšni, Dolních a Horních Heršpicích, Mokré Hoře či na Starém Brně. Magistrát se ve všech případech brání kasační stížností. Tu podal i proti zrušení části územního plánu v oblasti východně od Mendlova náměstí, kde firmě Oltec vadily průrazy, tedy prodloužení Hybešovy a Ypsilantiho ulice. Podle krajského soudu město nevypořádalo její námitky a připomínky a nepřiměřeně omezilo její vlastnická práva.

Po zrušení soudem vznikla bílá místa

Právě nedostatečným odůvodněním změn v územním plánu a nedostatečným vypořádáním námitek ze strany města argumentuje krajský soud u naprosto drtivé většiny žalob, jimž vyhověl. Na stejnou věc si stěžuje třeba také firma Brno new station development (BNSD), jež má od Českých drah (ČD) v pronájmu brněnské hlavní nádraží.

„Považujeme za diskriminační jednání vůči ČD a potažmo BNSD ze strany magistrátu, který územním plánem přesunul v areálu Benešova zastavitelnou plochu z území ČD na území ve svém vlastnictví. Mohlo by se to nazvat ‚krádeží za bílého dne‘. Současně nebyla absolutně zohledněna existence stávajících objektů. De facto je těmito kroky zablokován jakýkoliv rozvoj této části území. Jednoduše řečeno, mohl zde být moderní polyfunkční projekt se zelení, nicméně podle dokumentu zůstane v centru města stávající stav bez rozvoje,“ říká šéf BNSD Ivo Vrzal.

Bydlení až pro 170 tisíc lidí. Brno po dekádách vyhlíží nový územní plán

Firma se žalobou neuspěla a státnímu podniku soud vyhověl pouze v části žaloby, proto dopravce podal kasační stížnost.

Části územního plánu zrušené soudem se staly bílými místy. Město musí dané úpravy znovu prověřit a konkrétní vymezení plochy náležitě odůvodnit. Do té doby není možné s lokalitou jakkoliv „hýbat“.