Maminky s kočárkem pouští na nádraží brankou, stanice se dočkají modernizace

Pokud má člověk dítě v kočárku, je upoután na invalidní vozík nebo cestuje s těžkým kolem, dostat se na nástupiště blanenského vlakového nádraží není jen tak. Musí zazvonit na tamní pracovníky, kteří mu přijdou otevřít branku u služebního vchodu na koleje. Pokud nezvládne schody, jinou možnost nemá, běžný přístup do stanice totiž není bezbariérový. Do tří let se to však změní.

Správa železnic tu plánuje rekonstrukci, soutěž na projekt brzy vyhlásí. „Půjde o dobudování výtahů, jež doplní současný přístup z podchodu na nástupiště po schodištích. Dohromady to vyjde na několik desítek milionů korun,“ přibližuje mluvčí železničářů Nela Friebová.

Dodává, že se s nástupišti propojí již existující podchod a lze tak čekat pouze částečné omezení v provozu. „Podrobnosti však budou známé, až hotový projekt stanoví postup stavby,“ řekla Friebová.

8 fotografií

Příležitosti se chopila i radnice, která dlouhodobě řeší problémový přístup na nádraží ze Starého Blanska, jež od zbytku města odděluje právě železniční trať. „Bydlí tam asi tři tisíce lidí a hned za stanicí je významná průmyslová zóna. Jenže, když se lidi chtějí dostat na vlak, musejí to celé obejít po mostě, což jim cestu natáhne třeba o 20 minut. Někteří proto přebíhají koleje, což je rychlejší, ale samozřejmě velmi nebezpečné,“ popisuje Pavla Komárková, mluvčí města Blanska.

Město proto chce využít stavební práce železničářů a vybudovat jednoduší přístup. „Bude to náročné, protože koleje jsou elektrifikované. Takže v úvahu připadá ideálně nějaké podzemní řešení, tedy podchod. Ale to všechno teprve uvidíme. Chceme zajistit vypracování studie, která by prověřila jak možnosti přístupu, tak připojení se k projektu Správy železnic,“ podotýká Komárková.

Blansko však není jediné okresní město v kraji, kterému kompletní bezbariérový přístup k vlakům chybí. Stejná situace je ve Vyškově, kde zejména vozíčkáři mají kvůli schodům problém s přístupem do výpravní budovy. Železničáři plánují „skok do 21. století“ i zde.

„Stanici čeká kompletní modernizace, při které získá nová bezbariérová nástupiště přístupná dvěma podchody. Kromě toho dojde k přestavbě současné jednokolejné trati procházející Vyškovem na dvoukolejné spojení pro rychlost 200 kilometrů v hodině,“ konstatuje mluvčí SŽ.

Aktuálně je na stavebním úřadě zažádáno o povolení záměru a zároveň probíhá majetkoprávní vypořádání. Dokončený je i předběžný archeologický průzkum. „Protože na tyto stavby chceme využít metodu PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru, pozn. red.), připravujeme se nyní na výběr koncesionáře, který trať postaví a po určenou dobu ji také bude udržovat. Kdy se s pracemi začne, bude zřejmé na přelomu letošního a příštího roku,“ poznamenává Friebová.

V Židenicích blíže k tramvajím

Vozíčkáři a lidé s kočárkem mají problém také v Tišnově, kde podobně jako v Blansku musejí zavolat pracovníky, kteří jim pomohou přejít přes služební úrovňový přechod. Velká rekonstrukce stanice tam měla začít už loni, to by ale způsobilo roční výluku na havlíčkobrodské trati a také výrazné přetížení prvního koridoru kvůli jiným stavebním pracím na železnici.

Nový termín tak směřuje až k roku 2032. „Cílem je obnova nástupišť, jejich zastřešení a zpřístupnění lidem s omezenou schopností pohybu a orientace. Dělníci vybudují nové staniční zabezpečovací zařízení, sdělovací zařízení a zrekonstruují trakční vedení. V rámci stavby navíc vznikne nový, jižní podchod a zmodernizuje se stávající severní, u kterého bude klidová zóna,“ stojí v popisu projektu na stránkách Správy železnic.

Podobně se odkládají úpravy v Brně na nádraží v Židenicích, které slouží coby důležitý přestupní bod. V plánu je posunout ho mezi Bubeníčkovu a Lazaretní ulici a zároveň vybudovat dvě nová nástupiště.

„Ta budou kromě stávajícího podchodu přístupná i šikmými chodníky, a to právě z Lazaretní ulice a novým podchodem při Bubeníčkově ulici, což vytvoří pohodlnou přestupní vazbu mezi vlaky a tramvajemi,“ nastiňuje Friebová s tím, že tato modernizace je součástí celkové rekonstrukce brněnského železničního uzlu. Začít chtějí za dva roky, hotovo má být v půlce 30. let, přičemž vysoutěžit projekt na tuto židenickou etapu plánují už za rok.

Druhý soukromý dopravce míří s vlaky do Brna. Leo Express zajistí spojení s Prahou

Ideální není ani bezbariérový přístup na brněnském hlavním nádraží. Je sice vybaveno několika výtahy, ty však ze zkušeností vozíčkářů a lidí s kočárkem nejsou adekvátně rozprostřeny tak, aby byla cesta z nástupišť do podchodu a následně ven před budovu krátká a pohodlná. Tuto situaci však kompletně vyřeší až plánované nové hlavní nádraží, s jehož stavbou železničáři počítají nejdříve začátkem 30. let. I tento projekt je součástí rekonstrukce brněnského železničního uzlu.

Na zajištění bezbariérového přístupu se Správa železnic zaměřuje posledních několik let a pravidelně řadu stanic napříč celou republikou modernizuje. Jen na hlavních tazích je teď víc než 60 procent stanic bezbariérových, před rokem to přitom bylo jen 40 procent. V současné chvíli železničáři pracují na dalších 27 přeměnách. Na jižní Moravě se jí nedávno dočkaly třeba stanice na trati mezi Brnem a Zastávkou u Brna.