Hříšnice Carmen se v Brně probudí z amerického snu. Slavný příběh ožije v nové verzi
První muzikálovou premiéru v nové sezoně uvádí Městské divadlo Brno. Na jevišti ožije v nejnovější verzi jeden z nejslavnějších příběhů – Carmen. Kdo je tato žena? „Výjimečná bytost, prototyp svobodomyslné ženy, která za každých okolností chce prosadit sama sebe ve své svobodné verzi,“ řekl ředitel Městského divadla Brno (MdB) Stanislav Moša před sobotní světovou premiérou nového muzikálu.
„V prostředí, ve kterém existuje, naráží na bariéry, které ji nakonec zničí,“ dodává k příběhu, který nejvíc proslavila opera George Biseta. Nespoutaná cikánka z konce 19. století se promění v současnou hispánskou přistěhovalkyni. A její příběh se přesune ze Španělska do Ameriky, kam si přišla splnit své sny. To je základní půdorys muzikálu Carmen, příběh z New Yorku, který se v sobotu poprvé hraje na Hudební scéně.
A proč se místem světové premiéry stalo právě Brno? Španělské autorské duo – skladatel a klavírista Iván Macías a spisovatel a dramatik Félix Amador je totiž podepsáno také pod veleúspěšným muzikálem Medicus. A brněnští divadelníci v čele s režisérem Stanislavem Mošou je svou inscenací z roku 2022 zaujali natolik, že jim svěřili i svůj nejnovější umělecký počin.
„Když byli v Brně na premiéře Medika, první den byli vlastně jakoby v úleku, s čím se to v Brně vůbec potkali. Oslavovat začali až po druhé premiéře, kdy si na nás jakoby zvykli,“ vzpomíná s úsměvem Moša.
„Následoval třetí krok, kdy jsme Medika nastudovali v němčině, hráli jsme 14 představení v Mnichově, oni tam přijeli na premiéru. A své nadšení přetvořili do nabídky, že jejich další muzikál vytvoříme společně,“ doplňuje režisér s tím, že si zpočátku myslel, že jde pouze o premiérové nadšení, které časem vyvane. Což se však nestalo.
Ačkoliv původní dohoda zněla, že spolupráce s autorským týmem bude intenzivní, nakonec to bylo: Stanislave, dělej si s tím, co chceš. „Oni to uvidí až při premiéře. Neposíláme jim ani žádné fotky,“ podotkl Moša. Nutno dodat, že právě on bude režírovat i inscenaci, která se následně začne připravovat ve Španělsku.
Alkohol, drogy a policie v hispánské komunitě
Na premiéru přijedou do Brna mimo jiné zástupci významných autorských agentur z Německa, Švýcarska, Velké Británie a Spojených států a také početná delegace ze Španělska, včetně majitelů tamních divadel. A proč právě Carmen? „Už na první schůzce jsme se dotkli tématu arény a toreadorů,“ popisuje Moša, jak vznikl nápad na nový muzikál.
Příběh, který proslavila především Bisetova opera, se tak přímo nabízel. Zasazen je však do současnosti a nabízí pohled na lidi, kteří přišli žít svůj americký sen. „Amerika jako země svobody, bohatství a neomezených příležitostí – to už dávno neplatí. A celý ten příběh je postaven na tomto vystřízlivění,“ vysvětluje režisér.
Novinky brněnských divadel: kompletní Janáček, Kolečko v Redutě a světové premiéry![]() |
Kromě hispánské komunity se objevuje mnoho policistů, ve hře jsou totiž drogy, jejich pašování v tělech žen, obchod s alkoholem a cigaretami... a do zločineckých akcí je zapletena také Carmen, která se svými kamarádkami pracuje v newyorském baru Las Cigarreras.
Na příběhu zamilovaného policisty Joeyho lze sledovat, jak ztrácí svou kariéru a stává se součástí zločinu až do tragického vyústění. Jeho sokem je operní pěvec Camillo, s nímž si Carmen taktéž pohrává. Podstata příběhu krásné cikánky tedy zůstává stejná.
Španělskou legendu objevil Francouz
„Carmen je v kulturní historii už nesmírně dlouho. A tím autorem, který ji pro budoucí inscenátory, výtvarníky, hudebníky a tanečníky objevil, byl francouzský spisovatel Prosper Mérimé v první polovině 19. století,“ vysvětluje původ legendární krasavice dramaturgyně Klára Latzková.
Tento muž se vydal do Španělska hledat příběhy, o kterých by mohl psát. „Někdo mu prý vyprávěl o Carmen, do které se zamiloval jeden voják. Ten podlehl kouzlu svobodomyslné cikánky natolik, že z počestného vojáka se stal úplný protipól – zlodějíček, který ve skupině pašeráků dělal hrozné věci, až sám skončil ve vězení. A následně Carmen, bez níž nemohl žít, zavraždil,“ vypráví Latzková.
Nejdražší možné vstupné, přes 150 repríz, přísná pravidla. Do Brna se vracejí Bídníci![]() |
Tato historka je zachycená v novele, která poprvé vyšla v roce 1845. Tehdy to však ještě nebyla žádná romantická hrdinka, spíš podivná žena, téměř čarodějnice, která dokáže nebohého Dona Josého zničit. „Téma Carmen pro další generace objevil až autor slavné opery Georg Biset, ta měla premiéru o 30 let později,“ dodává dramaturgyně.
V Brně se rozhodně nechystá první muzikálové zpracování Carmen. Jedno americké vzniklo už v roce 1943 na Broadway, použilo hudbu i libreto od Biseta. Příběh bez operního zpěvu byl přenesen do afroamerického prostředí Ameriky kolem druhé světové války.
Existuje i filmová adaptace Carmen, kdy hlavní představitelka byla první Afroameričankou s nominací na Oscara. V hiphopové filmové verzi zase titulní roli hraje superstar Beyoncé a existují i baletní zpracování. Nesmrtelnou Carmen na ledě zůstává německá krasobruslařka Katarina Wittová, která s ní v roce 1988 vyhrála i olympiádu v Calgary. V Hudebním divadle Karlín v Praze pak v roce 2008 uvedli muzikál Carmen s Lucií Bílou v titulní roli.
A připravují se další verze. „Vypadá to, že každá generace musí mít svou Carmen,“ míní Latzková. Bisetova opera dala světu několik nezapomenutelných melodií. Východiskem nového muzikálu zůstává také španělský folklor, tedy flamenco. „A na to autor roubuje rovinu hudby populární, tak jak by se mohla v současnosti hrát v New Yorku,“ říká jeden z autorů hudebního nastudování, dirigent Dan Kalousek.
Velký muzikál potřebuje velké hudební těleso, Carmen tak v Brně doprovodí 25členný orchestr. „Je tam 15členná smyčcová sekce, zapotí se hráči na kytary a zajímavostí je až virtuózní part klavíru,“ vypichuje Kalousek. Nutno dodat, že autor hudby Macías je sám famózním pianistou. Choreograf Michal Matěj přiznává, že se tentokrát skutečně „vyblbnul“. Na jevišti použil i symbol toreadorů. „Pracujeme s muletami. Není to úplně lehké, ale dají se tím dělat krásné věci,“ přibližuje.
Jsme bílí jako stěna, řešil herecký ansámbl
Podobu Carmen Brňané dobře znají. Plakát s Kristýnou Daňhelovou už pár měsíců vídají v ulicích města. V roli s ní alternuje jedna z nových posil hereckého ansámblu MdB Lesana Krausková. Jako zamilovaný policista Joey se představí čerstvý nositel herecké Thálie Marco Salvadori a Libor Matouš.
V divadle při zkoušení řešili, zda nejsou na hispánskou komunitu trochu „vybledlí“. „Mně se vždycky všichni smáli, že jsem bílá jak stěna. Ale ještě mi vydrželo opálení z dovolené, takže když to podpořím tmavším makeupem, tak snad dobrý,“ doufá Daňhelová s tím, že oplývá moravským temperamentem, takže má ke Carmen blízko.
Wintonovo hrdinství uctí muzikál. Premiéru v Brně uvidí i zachránění lidé![]() |
Salvadori problém neřešil „Já to mám blízko do Itálie, i když jsem bílý jako stěna,“ naráží na svůj původ. Přímo vědecky na to šel ovšem Matouš. „Já sice nejsem bílý jako stěna, ale zeptal jsem se umělé inteligence, jestli se mám nějak tmavit. Že jsem z New Yorku a mám rodiče z Mexika. A umělá inteligence mi řekla, že jsem perfektní Mexičan,“ směje se tmavovlasý herec.
Řešení „bílých stěn“ zaznamenal i ředitel Moša. „Přemýšleli o makeupech, ale na kostýmové zkoušce se pak objevili herci, kteří to jednoduše přehnali, takže jsme to dál neřešili,“ usmívá se.
Byla to výzva, shodují se španělští autořiŠpanělští muzikáloví autoři jsou už v Brně a netrpělivě vyhlížejí mezinárodní premiéru muzikálu Carmen, který v sobotu odehraje Městské divadlo Brno. Koneckonců to bude poprvé, co skladatel Iván Macías a dramatik Félix Amador vlastní dílo uvidí a také poprvé, co jakýkoliv svůj počin uvedou mimo svou rodnou zemi. A Brno si nevybrali náhodně. „Brněnské městské divadlo si zaslouží, aby celá Evropa i Španělsko poznaly, na jaké světové umělecké úrovni se tady pracuje. Jakožto Madriďan toto divadlo Brnu závidím,“ vysvětluje Macías. Po předchozí spolupráci s brněnským divadlem byli autoři tak nadšeni, že o místě uvedení měli jasno. Divákům představí podle jejich slov dosud „nejšpanělejštější“ Carmen. Hudební doprovod je „broadwayovsky“ americký, ve své podstatě je však velmi hluboce a tradičně španělský. Podle Macíase jde o jeho nejsložitější partituru, se kterou se ale prý brněnský orchestr popral dokonale. „Nejsilnějším tématem je svoboda. Já si myslím, že současná doba svobodě příliš nakloněná není,“ popisuje Amador. Vnímání svobody, citů a lásky či vášnivé Španělky převzali z literární předlohy z 19. století a přeměnili jej do současnosti. „I přes ten časový posun si myslíme, že konec může být i dnes stejný,“ doplňuje. Premiéru oba nedočkavě vyhlížejí. „Je to, jako když se díváte na zrození vlastního dítěte,“ shodují se. Do konce roku také na Carmen zbývá posledních pár vstupenek. „My jsme vděční za to vřelé přijetí brněnským publikem, přinést dílo s tak silnou španělskou historií a energií tak daleko od domova pro nás byla velká výzva,“ vysvětlují. A zda se jim líbí v Brně? „Bueno!“ odpovídají nadšeně. |
Další zprávy
Zdrogovaný muž vylezl po okapu do několikametrové výšky, zaměstnal i zásahovku
Nové vedení Brna lidem zlevní MHD na čtvrtinu, má to však zásadní podmínku








