Fanoušci si kupují lístky, aniž by znali jedinou kapelu, jásá šéf festivalu

Okolo deseti tisíc lidí míří každý rok do Tábora, kde František Švadlena se svým týmem pořádá festival Mighty Sounds. Letošní dvacátý ročník se uskuteční od 26. do 28 června, kdy se letiště Čápův dvůr změní ve festivalové městečko. Hlavními hvězdami budou Pennywise, Skindred, Exploited, Asian Dub Foundation, Agnostic Front, Burning Spear, Baboon Show či Selecter.

Se svým týmem přivezl do Tábora stovky kapel z celého světa, aby tam každý rok potěšily tisíce lidí. Na první pohled byste do něj ale neřekli, že se podílí na pořádání festivalu, kde zní punk, ska, hard core, rock´n´roll či reggae.

Hlavním koordinátorem festivalu Mighty Sounds je padesátiletý táborský advokát František Švadlena. Nadcházející ročník bude jubilejní, už dvacátý. „Za covidové pandemie jsme dvakrát vynechali,“ upřesňuje.

Vzpomenete si ještě na první ročník?
Jasně, že ano. Byl dost specifický, protože skončil tak, že všude bylo šílené množství bláta. Tehdy se festival konal ještě v Olší u Opařan, to byl rok 2005. Byla to taková louka s různými kopečky, okolo lesy. Jenže nám nedošlo, že to je lužní louka, a i když málo zaprší, tak je pod vodou. Tehdy tam po lýtka zapadl každý. To samé se nám stalo v roce 2009, a to se už opravdu nedalo. Tak jsme si řekli, že se musíme přesunout. A v roce 2010 byl první Mighty Sounds už tady v Táboře.

39 fotografií

Vím, že jste si snad na první ročník ještě musel půjčovat mobil.
Ještě před Mighty Sounds se v Olší na fotbalovém hřišti konal festival Stádlecký most, což byla spíš regionálnější akce, ale už tehdy tu a tam vystupovaly i zahraniční kapely. Tam jsem strávil dětství a mládí, také jsem pak pomáhal s organizací. A k tomu se váže tato příhoda, protože na konci devadesátých let jsme ještě doma neměli pevný telefon a mobily také nebyly. To se však netýká přímo Mighty Sounds.

Od začátku jste se chtěli zaměřit na ska, punk, hard core či reggae scénu?
Ano. Moji spolupracovníci, kteří se mnou festival od začátku připravovali, působili právě v takových kapelách. A hned jsme si také řekli, že Mighty nemá být postavené na klasických českých kapelách, které hrají na mnoha jiných festivalech. A že to má mít mezinárodní přesah.

Pravidelně jste dostávali pokuty od hygieniků za porušování hlukových limitů. Také jste se kvůli tomu i soudili. S tím už jako pořadatelé dopředu počítáte?
Tehdy naše kauza rozvířila mediální a vlastně i politickou pozornost. Okolo roku 2014 či 2015 jsme se snažili oslovovat i politiky a vysvětlovat jim, že části zákona o ochraně veřejného zdraví byly neproveditelné. Tam byly stanovené limity, které se dodržet nedaly. Zároveň jsme vedli soudní spor s ministerstvem zdravotnictví. Vyhráli jsme ho, protože Nejvyšší správní soud uvedl, že limity jsou tak nízko nastavené a znemožnilo by to vlastně pořádání jakýchkoliv veřejných hudebních akcí v celé republice. Nyní už to v zákoně dané není, takže v tuto chvíli už do nějakých pokut hygiena jít nemůže. Což ale neznamená, že se to tam v budoucnu třeba nemůže někdy vrátit zpátky. Ty pokuty tehdy pro nás byly obrovské, v řádech stovek tisíc korun. Ale hrozily nám i pokuty v řádech milionů.

Za tu dobu, co se festival koná na letišti Čápův dvůr v Táboře, už si obyvatelé v okolí na festival zvykli?
Myslím si, že ano. Když se obracíme na policii s dotazem, kolik na nás přišlo stížností, tak jsou to jen jednotky, pár telefonátů. Je možné, že ti lidé z Tábora na termín festivalu odjedou. Ale vzpomněl jsem si na jinou věc.

Hudba na festivalu Mighty Sounds zněla dobře i za deště

Povídejte.
V roce 2005 se konal CzechTek, snad mediálně i veřejně nejznámější festival. Všude toho bylo plno. Do toho přišel do Tábora David Urban se svým festivalem Love Planet, kde tehdy vystupovaly hvězdy jako Apocalyptica, Kosheen či Nick Cave. Jenže lidé moc netušili, co to je velký festival. Takže řada podniků tady v Táboře měla zabarikádovaná okna a výlohy. Myslím si, že David a pak i my jsme lidi naučili vnímat to, co festival je. I ty, kteří danou hudbu neposlouchají, si časem uvědomili, že takové akce mají pro region přínos. Zjistili, že se toho nemusejí bát a už chápou, že do Tábora přijedou tisíce lidí i ze zahraničí, musí tu někde spát, jíst, utrácet peníze a tak dále. Dám příklad, když si budeme chtít sehnat půl roku před Mighty ubytování v Táboře, tak už bude všechno obsazené.

Za dvacet ročníků už máte jistě sesbíraných řadu historek. Která vám nejvíc utkvěla v hlavě?
Vtipnou historku máme s americkou punkrockovou kapelou Social Distortion, kde už členové jsou šedesátníci. Dopředu si skupiny vždycky zasílají rider, kde je i seznam požadavků. A jejich zpěvák tam měl, že chce každý den, co byl v Táboře, aby ho někdo vozil do fitka. Musel to být řidič s dodávkou a ten šofér nesměl být potetovaný, což je vtipné, protože sám zpěvák je celý potetovaný. A nesměl být fanouškem kapely, protože nechtěl, aby ho cestou bombardoval otázkami na skupinu. I takové jsme tu měli staré punkrockery. (směje se)

Máte i po všech ročnících ještě kapelu, která v Táboře nevystoupila a chtěli byste ji na festival dostat?
Tím, jak jsme zaměření na žánry punk, punk rock, ska, hard core, reggae i rock´n´roll, tak se výběr úží. Letos jsme například chtěli britskou ska legendu z 80. let Madness. Bylo to sice hodně blízko, ale nevyšlo to. Ale nehroutíme se z toho. Kapely, které jsme na Mighty opravdu chtěli mít, jsme už měli. Ať už to byli Dropkick Murphys či Rancid.

A co opravdu velká jména, když vezmu například Rage Against The Machine?
Na to nemáme peníze. (směje se) Abych to vysvětlil, tak naše nejdražší kapely stojí okolo sto tisíc eur, ale ta, kterou jste zmínil, vyjde už na milion eur. To je úplně jiný level, to si u nás může dovolit například jen Rock for People. Jednou jsme jednali s Offspring, což je kapela, která by také byla dražší než celý náš současný line-up dohromady. Nakonec to nevyšlo.

Zase by na druhou stranu takové jméno přitáhlo více lidí.
Těžko říct. Počet návštěvníků se za poslední roky stabilizoval na zhruba osmi až deseti tisících. A zdá se, že naši headlineři už nehrají takovou roli, co se počtu lidí týče. Jasně, obří jména už vám vygenerují nové návštěvníky, ale samotná kapela je drahá a drahá je také jejich produkce a podobně.

GLOSA: Festival Mighty Sounds zraje se svými fanoušky. Letos myslí i na děti

Už jste si vychovali za ty roky vaše návštěvníky tak, že tedy nejezdí za kapelami, ale spíš za celkovou přátelskou atmosférou festivalu?
Přesně tak bych to řekl. Každý rok prodáme čtvrtinu lístků, aniž bychom zveřejnili jediného interpreta. Tak jsou lidé naučení a myslím si, že je to pro nás hodně důležité, možná i víc než pro jiné festivaly.

Mít na starost organizaci festivalu, jako je Mighty Sounds, je náročná práce, která vám zabere celý rok. Máte při všech těch starostech, telefonátech a mailech pak vůbec čas a hlavně náladu si užít samotný festival?
Právě že ano, a mnohem více než dřív. Teď už máme stabilně základní tým osmi lidí. Doby, kdy jsem měl na starost technickou a personální produkci, jsou pryč. To už jde za kolegou Mírou Majerem, který je také z Tábora, takže já mám mnohem víc času než dřív. Už to ani nejsou desítky telefonů za den, hodně se dnes vyřizuje přes maily. Ještě se vrátím k tomu Mírovi, který si také zažil, jak je to obrovský tlak.

V jakém to bylo roce?
To byl rok 2010, kdy jsem musel během příprav odjet do porodnice, kde mi rodila žena. Za pár dnů musíte celý festival postavit, najede vám tam strašně moc lidí najednou a podobně. A já jsem Mírovi předal vysílačku, že teď to má celé na starost on. Až po letech se mi přiznal, že se z těch nervů pozvracel. Ten stres, aby to vše dopadlo dobře, nikomu se nic nestalo, je obrovský.

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License