iDNES Lounge: Jádro, úložiště, Čína i euro. Havlíček diskutoval s podnikateli

Seriál setkání iDNES Lounge Premium tentokrát spojil ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se zástupci průmyslu a podnikateli na jihu Čech. V českobudějovickém Clarion Congress Hotelu řešili jádro, úložiště jaderného odpadu, trh práce nebo přijetí eura.

Česká republika se stává vzorem pro celou Evropu v oblasti jaderné energetiky a je dobře, že jsme neustoupili. Takové prohlášení zaznělo z úst vicepremiéra a ministr průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) na pátečním setkání iDNES Lounge Premium v budějovickém Clarion Congress Hotelu. V Evropské unii mu před sedmi lety říkali, že je to zdroj minulosti, nyní otočili. Postavení jádra bude v příštích letech ještě posilovat.

„Připravujeme dva dukovanské bloky. Když nenastane nic mimořádného, je reálné, že se v roce 2029 kopne do země,“ nastínil. Důležitá zpráva pro energetickou bezpečnost je i prodloužení životnosti dukovanských bloků až do 60. let, což si vyžádá zhruba miliardovou investici ročně.

Totéž plánují v řádu týdnů prohlásit i o Temelínu a jaderný zdroj bude fungovat o 20 let déle, než se předpokládalo. Havlíček zmínil, že řeší i vybudování dalších dvou temelínských bloků. Pokračuje i příprava malého modulárního reaktoru (SMR), první by mohl vzniknout právě v sousedství temelínské elektrárny, chystají ho i v Dětmarovicích a Tušimicích, v hledáčku mají i další tři místa.

iDNES Lounge: Havlíček řešil v Ostravě i ceny a krizový plán pro drahé energie

ČEZ podle vicepremiéra nyní musí zpracovat studii o mixu dalších jaderných zdrojů, která by řešila rozmístění SMR po republice a případně právě další dva temelínské bloky. Tu následně posoudí z různých hledisek. „Finální rozhodnutí bychom chtěli mít někdy v roce 2028. Pak ukážeme, kdy a jak se budou v Temelíně budovat velké, případně malé bloky,“ sdělil.

Připomněl i dvacetiprocentní podíl ČEZ ve firmě Rolls-Royce SMR. Ta je jednou ze dvou hlavních firem, které modulární reaktory vyrábí. Díky tomu se z Česka stává silný hráč v energetice a všechny projekty budou i s českou investorskou, i subdodavatelskou účastí. Havlíček v této souvislosti zmínil i rozhodnutí Švédska, pro které bude stavět právě zmíněná firma.

Výběr ze čtyř lokalit pro úložiště

Citlivé téma v jižních Čechách je možné vybudování úložiště jaderného odpadu v lokalitě Janoch u Temelína. Je potřeba ho začít stavět na konci 30. let, aby bylo hotové v následující dekádě. „V letech 2030 nebo 2031 se rozhodne, která ze čtyř lokalit to bude,“ plánoval.

12 fotografií

Zmínil i odpor spolků, jež podle něj někdy až fanaticky hájí zájmy lokalit a nechtějí slyšet či záměrně nedávají objektivní informace. „Úložiště je tak dobře vymyšlené, že problém nehrozí. Do regionu přijde spousta peněz, je to pracovní příležitost. Uznávám, stavba trvá sedm nebo osm let, což je třeba vykompenzovat, domluvit s nimi, ale nestrašit je podzemními vodami,“ prohlásil.

Neméně velkou pozornost zaměřil místopředseda vlády na trh práce, kdy velké firmy nenacházejí dostatek zaměstnanců. Rychlou pomoc řeší zahraniční pracovníci, u nichž je však největší problém, že se jejich příjezd vyřizuje dlouho. Kabinet proto připravuje celkovou elektronizaci, k níž by mělo dojít za dva roky. Nejpozději na podzim tento nástroj plánují dát do zákona.

Za strategičtější však Havlíček považuje práci s českými občany. Na základních školách bude od roku 2028 v každém ročníku povinná polytechnická výuka. Nyní novinku testují po republice a je o ni prý velký zájem. „Jedna z nejlepších tříd je tady v Budějovicích na Dukelské. Je skvěle vybavená a bude inspirací a vzorem, jak to dělat v těch ostatních,“ ocenil.

Druhý stupeň tvoří střední školy, kde připravili dobrovolnou mistrovskou zkoušku. V této věci zmínil i otázku duálního vzdělávání. Pro něj je potřeba nadšený ředitel školy, který má skvělý vztah s firmami, a zároveň i firmy u sebe musí vytvořit plnohodnotnou školu. Ne všechny jsou však připravené to udělat.

„Peníze tam dávat nechci, protože přece to ta firma nedělá kvůli penězům, ona si tam vychovává lidi, protože je potřebuje,“ mínil Havlíček. Poslední kategorií jsou technické vysoké školy, jež má řešit změna vysokoškolského zákona připravovaná ministrem školství Robertem Plagou (ANO).

„Nemáme linku na Čínu“

Kritický byl vicepremiér i v otázce konkurenceschopnosti Evropy, která zaostává za USA a Čínou. V jeho očích z ní vyprchává podnikavost a stal se z ní příliš sociální stát. „Řekl bych, že jsme zpohodlněli a začali jsme zapomínat, že motorem růstu je právě ta konkurence a podnikatelský sektor, který musí fungovat na principu, že když je někdo dobrý, tak zůstává, a ti špatní odchází.“

Jeho slova podtrhl David Havelec, který pracuje pro českou odnož čínské firmy Nobo Automotive Systems, sídlící v průmyslové zóně u Boršova nad Vltavou. Předtím pracoval pro konkurenční francouzský korporát, v němž pozoroval přebujelou strukturu, kde se nevytváří přidaná hodnota. Nyní mají 250 zaměstnanců a budou vybavovat 700 aut denně.

„Číňané a jejich pragmatismus může lokální automobilky převálcovat, protože si dovedu představit, že my sedačku prodáme BMW výrazně levněji než francouzský korporát,“ zamýšlel se.

Havlíček zmínil i rostoucí závislost na Číně, která Evropu poráží jejími zbraněmi, například právě technologiemi. Proto je důležité si chytře nastavit vztah, čehož nedosáhneme cestami vysokých ústavních činitelů na Tchaj-wan. „Nemáme vůbec linku na Čínu, velvyslanec odchází a řekli nám, že sem nikdo nepřijede,“ dodal. České firmy jsou v Číně znevýhodňované, zatímco import roste.

Euro nezavedeme, ujistil

Podobné zdůvodnění využil i v reakci na otázku jednatele společnosti Jihotech Miroslava Jocha, jestli vláda diskutuje o přijetí eura. „Evropa dnes zásadně ztrácí, ale co hůř, nevidím ten bod zvratu. Nyní není správná doba na to stát se součástí toho nejpevnějšího jádra,“ konstatoval s tím, že vláda nezavede euro ani nezahájí přístupová jednání.

Za hranicemi sleduje i vývoj v Hormuzském průlivu, kvůli němuž vláda zavedla cenové stropy na paliva. Opatření mají trvat do zklidnění situace. „Nechci se dostat do situace, že to pustíme, aby za dva týdny řekl Trump nebo někdo jiný, že dohody neplatí,“ zdůvodnil. Nyní platí dvouměsíční příměří, při němž se musí situace vyjasnit.

Na to reagovaly trhy, cena ropy výrazně klesala, trochu se začíná rovnat i cena plynu, která je ale pořád o 30 procent vyšší než v únoru. Nedostatek ale nehrozí. Jak se to propíše do vývoje českého hospodářství, je zatím nejisté. Důležité je to i pro novou hospodářskou strategii, která je prorůstová a založená na tom, že podnikatelé začnou generovat vysoké zisky, což se projeví v daních.

Otázka je, jak moc se růst zbrzdil. Nynější prognózy se pohybují kolem dvou procent, což nestačí. „Potřebovali bychom aspoň 2,5 procenta HDP, abychom zabezpečili nějaké příjmy státu a dokázali financovat bezpečnost, jaderné zdroje i gigantické dopravní výdaje,“ upřesnil Havlíček. Dvě procenta prý stačí na přežití, pro tvorbu rozpočtu na rok 2027 bude klíčový zářijový výhled.