Vykřikl jsem na rozhodčího a hned přišla zpráva od taťky, směje se Blümel

Čtyři sezony bojoval na farmě, kde se jako teprve druhý český hokejista stal jejím nejlepším střelcem. Ani to však nestačilo, aby se Matěj Blümel usadil v NHL. Zámořskou kapitolu tak uzavřel a vrací se do extraligy. Proč se musel v kabině přetvařovat? Co nakonec rozhodlo o jeho přesunu právě do Sparty? A jak s tátou rozhodčím rozebírá zápasy? Nejen o tom mluvil v podcastu Prodloužení.

„Měl jsem sen se do prvního týmu probojovat, jenže od kempu šlo všechno úplně jiným směrem. Viděl jsem, jak to tam funguje – že je těm lidem úplně jedno, jakou máte minulost v AHL. Tak jsem si řekl, že svou budoucnost tam už nevidím a nemyslím si, že by mě to ještě někam posunulo,“ svěřuje se Blümel.

Na farmách v Dallasu a Bostonu odehrál 255 zápasů a nasbíral 230 bodů (110+120), přesto na víc než sedmnáct duelů v nejlepší lize světa to nestačilo. „Góly a body nejsou všechno. Chtějí detaily – neztrácet puky u modré čáry, hrát dobře v obranném pásmu a na mantinelech. Tohle všechno jsem za ty roky hodně zlepšil, ale stejně to nestačilo.“

42 fotografií

„Pro NHL bych udělal všechno, kolikrát jsem se přetvařoval. Byl jsem třeba naštvaný, ale přišel jsem na zimák, odmakal trénink a pak nadával doma. Zažil jsem i to, že mi někdo příchod do NHL nepřál. Když jsem dostal pozvánku nahoru do A-týmu, pět kluků mi vůbec nepopřálo, i kluci, se kterými jsem hrál v lajně. Ale nezazlívám jim to. V tom prostředí si navzájem berete práci a sny, tak to tam prostě chodí.“

Týden po květnovém mistrovství světa ve Švýcarsku pak s agentem řešil, kam zamíří dál. V Americe už totiž s ním počítali pouze jako s lídrem pro AHL, ve hře tak bylo několik evropských týmu. Nakonec se však rozhodl jít do týmu nově pod vedením Patrika Augusty a velkou roli na čtyřletém kontraktu se Spartou sehrála i atmosféra v kabině.

„Bavil jsem se o tom se spoustou kluků. Říkali mi, že všichni jsou v kabině víceméně kamarádi, což je hodně důležité. Viděl jsem to hned první den, kdy jsme se s Chlápou (Filipem Chlapíkem) potkali a provedl mě, vysvětlil jak to tam funguje a bylo to super. Cítil jsem hned, že tam patřím.“

A spokojená je i rodina, která tak už nebude muset v noci vstávat. „Pro normálně pracující lidi není normální vstávat ve dvě ráno a dívat se na zápas. Rodiče bydlí v Pardubicích, takže do Prahy je to hodina cesty – to je o dost lepší než osm hodin letu,“ usmívá se.

Balení po čtyřech letech v Americe ale jednoduché nebylo. „Do letošního roku jsem nevěděl, kolik věcí je člověk schopný za čtyři roky nastřádat. Letos jsem toho musel hodně vyhodit a pak všechno zabalil asi do devíti kufrů a odvezl zpátky.“

Matěj Blümel (vlevo) s otcem Petrem, bývalým hokejovým rozhodčím

Velkou oporou je pro něj i táta Petr Blümel, bývalý špičkový mezinárodní rozhodčí, který pískal na třech olympiádách a sedmi světových šampionátech. „S taťkou jsme si hodně blízcí a hokej spolu dost řešíme. Podporuje mě hodně v mojí kariéře, vyslechl jsem si jeho rady, co si myslí, že je pro mě nejlepší.“

„Vždycky mi říkal, ať se nehádám s rozhodčím, a řídím se tím. I když... letos jsem se v emocích směrem k rozhodčímu něco vykřikl, a ještě jsem ani nestihl dohrát zápas a už jsem měl od něj zprávu. Na to je trošku háklivý,“ směje se šestadvacetiletý křídelník.

Pardubice? Jednali jsme, ale zvolil jsem Spartu. Přicházím jako střelec, ví Blümel

„Ale chápu to, bylo to jeho povolání dlouhé roky. Je správné rozhodčí respektovat. Taťka na mě byl tvrdý, ale uměl i pochválit. Bez rodičů bych nebyl tam, kde jsem a za to jim hrozně děkuju.“

O čem ještě Blümel mluvil?

• Co ho čtyři roky v Americe nejvíce naučily?
• Jak vypadá život v texaském Austinu v porovnání s Prahou?
• Kolik hodin přesně potřebuje denně spát?
• A jak vzpomíná na bronzové mistrovství světa s Pastrňákem a Krejčím?