Jako kdysi v Plzni. Po velké slávě nabral Koubkův příběh rychlý a hořký konec

Dva měsíce hledali trenéra pro národní mužstvo, aby u něj vydržel jen lehce přes půl roku. „Když jsme se pak potkali s panem Koubkem, ten rozdíl byl extrémní. Nejen, že hoří touhou pro reprezentaci pracovat, ale taky má plán,“ líčil nadšeně těsně před loňskými Vánoci šéf českého fotbalu David Trunda.

„Pro mě byl pan Koubek volbou číslo jedna. Už 21. října jsem s ním mluvil,“ povídal generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd.

Touha dlouho nevydržela, plány došly. V pondělí 29. června Koubek skončil. Trenérem národního mužstva byl 192 dnů.

U reprezentace to byla jeho druhá štace, jako asistent se svezl s odvoláním trenéra Karla Jarolíma v září 2018. Tehdejší vedení asociace realizační tým „vyhodilo“ už v letadle cestou z přípravného utkání v Rostově na Donu, kde podlehlo Rusku 1:5.

Koubek skončil, fotbalová reprezentace je bez trenéra. Prý i kvůli mediální kampani

Tenkrát už měl Koubek za sebou povedenou štaci v Plzni, kterou na jaře 2015 dovedl k triumfu v lize. Tím všem ukázal: „Nepochybujte o mně.“

Jenže jen co začal nový ročník, Koubkovi na předloktí ještě ani pořádně nezaschlo tetování, které si na oslavu titulu nechal udělat, klubový boss Adolf Šádek trenéra bez pardonu odvolal.

Stačilo, aby vypadl v předkole Ligy mistrů a v domácí soutěži třikrát nevyhrál... A podobný příběh lze najít i v jeho posledním angažmá.

Na začátku si získal fanoušky i většinu hráčů. Bez jediného přípravného utkání vtrhl do březnové baráže o účast na světovém šampionátu a s týmem vyřadil Iry i favorizované Dány, byť pokaždé se štěstím a po penaltovém rozstřelu.

Byl na vrcholu. „Je to pan stratég a sami jste to viděli, rozhoduje vůle a srdíčko, Česká republika se může radovat,“ zvolal Trunda v euforii.

Druhý sraz už byl pro Koubka poslední. Rychlý vzestup, sláva a pád. Česko vedl v pěti soutěžních zápasech, nevyhrál ani jeden. A renomé, které měl po baráži, vyprchalo.

Přitom jméno si dělal pozvolna.

Do ligy poprvé nakoukl až po padesátce a první velké úspěchy zažil jako šedesátník.

Býval gólmanem Sparty, na Letnou se pak vrátil v pozici asistenta Jozefa Jarabinského.

S ním ho trenérská práce zavála třeba až do Číny k týmu Tchien-ťin Teda. „Zajímavá zkušenost, i když krátká. Skončili jsme v polovině sezony, protože jsme se neshodli s novým klubovým manažerem. Snažil se rozhodovat o všem a diktoval nám, kdo by měl hrát a kdo ne. Přitom neměl o fotbale ánung,“ líčil později.

Učil se například od slavného Giovanniho Trapattoniho, za kterým dojížděl do Bayernu, a také od českého mistra Zdeňka Zemana. „Dva týdny s ním mi daly víc než tři roky studia na fakultě,“ ohlížel se.

Když v šestadevadesátém přivezl slavné Lazio na kemp do Františkových Lázní, Koubek mu byl v patách, a tak zblízka sledoval, jak si v novém týmu po přestupu zvyká Pavel Nedvěd.

Jako hlavní kouč vedl Chomutov a Amberg v nižších soutěžích. Vrátil se do Kladna, které z divize dovedl až mezi elitu. Mezitím si vyzkoušel nejvyšší soutěži v Plzni, kam se poté ještě dvakrát vrátil.

O nejvyšší příčky hrál i s Baníkem, v druholigové Čáslavi vybojoval právo účasti v první lize, ale klub se ho vzdal.

Působil v Mladé Boleslavi, ve Slavii, v Bohemians. Dva roky (2016 až 2018) byl asistent reprezentačního kouče Karla Jarolíma.

Od léta 2021 vedl dvě sezony Hradec Králové a do loňského září potřetí Plzeň. S ní byl v osmifinále Evropské ligy a ve čtvrtfinále Konferenční ligy.

Jen pár dní, co odešel z Viktorie, vedení českého fotbalu po blamáži v kvalifikaci na Faerských ostrovech (1:2) propustilo trenéra Ivana Haška.

Nedvěd jako generální manažer reprezentací začal hledat jeho nástupce. V zahraničí i doma. Koubka měl v záloze, kdyby nevyšel renomovaný zahraniční kouč nebo slávista Trpišovský. S ním to dopředu byla prohraná mise, v prosinci už všechno směřovalo ke Koubkovi.

Všichni kouči u reprezentace: Nejdéle vydržel Brückner, kam se řadí Koubek?

„Já na nic nečekal, já jen sledoval proces. První schůzka nebyla nic závazného. Pavel hledal různé možnosti a já to nebral tak, že na něco čekám. První volbou byl Jindra Trpišovský, naprosto logicky. Je to náš nejlepší trenér. Když to nedopadlo, tak jsem cítil, že to směřuje ke mně. Ale na nic jsem nečekal,“ zdůraznil po podpisu smlouvy do léta 2028.

Nedodrží ji, i když po čtvrteční porážce s Mexikem (0:3), která národní mužstvo vykopla z mistrovství světa, si odchod nepřipouštěl.

Kouč českých fotbalistů Miroslav Koubek během utkání s Mexikem.

„Nikdy nic nevzdávám, neutíkám z žádného boje a vůbec takhle neuvažuji. Budu plnit smlouvu.“

A jeho odvolání odmítal i Trunda s Nedvědem.

„Pozice pana trenéra je jasná. Máme spolu dohodu na tom, že ten cyklus bude dva a půl roku. Spolupráce pokračuje a teď je důležité si mistrovství světa opravdu pořádně vyhodnotit. Pozice trenéra momentálně není téma,“ prohlásil Trunda.

„Máme trenéra, kterého jsme chtěli, a máme ho na dva a půl roku. Takže myslím, že na tom se nic nemění, ani nebude,“ říkal Nedvěd po sobotním příletu z Ameriky.

Za další dva dny je všechno jinak.