Učebna jako živá laboratoř. Fakulta ČZU otevřela unikátní dřevostavbu

Propojení studia, výzkumu a praxe. Tak popsal novou dřevostavbu fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze děkan Róbert Marušák. Lesovna demonstruje význam využití českého dřeva a jeho potenciál v řešení bytové krize či následků klimatické krize. Slavnostního otevření se zúčastnil také premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga.

„Na naši Lesovnu. Ať je místem, kde se dobře učí, kde se dobře bádá, kde se dobře spolupracuje a odevzdávají znalosti a zkušenosti novým generacím. Na naši Lesovnu!“ prohlásil Marušák při tématicky pojatém přípitku. Ve skleničkách bylo šampaňské se smrkovým sirupem, chlorofylem a snítko rozmarýnu.

Akce se zúčastnil také rektor fakulty Michal Lošťák, garant projektu a tajemník fakulty Martin Prajer a ministr zemědělství Martin Šebestyán.

„Lesovna není jen novou budovou. Je symbolem toho, jak chceme vzdělávat, bádat a spolupracovat s praxí,“ řekl Marušák. Učebna podle něj není pouze studijním prostorem, ale především „živou učebnicí“, na jejíž konstrukci se podílely čtyři fakulty univerzity. Přispěli i samotní studenti.

24 fotografií

„Stavba tak, jak byla zadaná, má sloužit jinému účelu než ostatní budovy tady, které jsou striktně na výuku. Tento projekt je více pro radost,“ řekl Jan Mach z týmu architektů Mjölk.

„Když se prostorem budete pohybovat, zaměřte se na to, jak se pohybujete a kudy chodíte. Zaklíčovali jsme tam zvláštní moment. Dvě podlaží jsou propojeny vnitřním schodištěm, které je ale venkovním prostorem. Může na něj zapršet nebo zasvítit slunce, což byl motiv, který jsme tam chtěli dostat, protože to je přeci jenom Lesovna,“ popsal Mach.

Lesy trpí suchem. Mladé stromky umírají, hrozí další kůrovcová kalamita

Poslouží však také vědě. Celkem 52 čidel bude neustále monitorovat provoz budovy – to, jak se konstrukce chová v průběhu let, její vlhkostní i teplotní parametry. Naměřená data mají přispět k výzkumu a vývoji dřevěných staveb v Česku.

Výhled do Libosadu i na Pražský hrad

Celý objekt nabízí kolem 581 metrů čtverečních užitné plochy – v přízemí je umístěna učebna a ve druhém poschodí komunitní místnost, kde se mohou scházet studentské spolky a kde lze pořádat různé akce. Vstup na WC umístěné v přízemí a ve druhém patře je bezbariérový – výtah člověka vyveze až k umyvadlu. Na posledním poschodí je umístěna zelená střecha se 300 sazenicemi, včetně vzrostlých stromů. Nabízí výhled do Libosadu a na Pražský hrad.

Hrubá stavba vznikla za 19 dní. Na stavbu budovy bylo použito 405 metrů krychlových českého dřeva, včetně jasanu, modřínu, borovice či smrku. Na její konstrukci bylo zpracováno téměř tisíc metrů krychlových kulatiny. Vytápění budovy zajišťují geotermální vrty a klimatizaci nahrazuje vzduchotechnika.

„Každého kubíku dřeva, které naše lesy vyprodukují, si musíme vážit jako strategické obnovitelné suroviny. Nestačí jej pouze vytěžit, musíme jej dokázat co nejlépe zpracovat doma a proměnit ve výrobky s vysokou přidanou hodnotou,“ připomněl Marušák.

Vyjádřil se také k nedávnému národnímu hodnocení výzkumu na vysokých školách, které Českou zemědělskou univerzitu zařadilo do „druhé ligy“, přestože podle mezinárodních hodnocení patří mezi světovou špičku. Řekl, že univerzita strategii měnit nehodlá.

České zemědělské univerzitě se nelíbí hodnocení vysokých škol, podala odvolání

Plaga ocenil rozhodnutí univerzity využít české dřevo a udržet přidanou hodnotu v Česku. „Byl bych rád, kdybychom se tady dnes viděli naposledy, protože to bude tak standardní způsob spolupráce vysokých škol s vědou a praxí, že nám to vlastně nebude připadat divné.“

Šebestyána potěšilo, že Lesovna vznikla v souladu s cíli ministerstva zemědělství – přispívat k většímu využívání výrobků ze dřeva, upřednostňování materiálního využití dřeva před energetickým a propagace využívání českého dřeva a snižování jeho exportu. „Je ukázkou udržitelného stavebnictví a pokročilého využití dřeva,“ řekl.

Výstavba budovy vyšla na 49,83 milionu korun a vznikla bez dotací. Téměř 90 procent šlo z peněz České zemědělské univerzity a 10,5 procenta zajistilo 24 partnerských firem. „Velké poděkování za významný peněžní dar patří také panu Ludwigu Eisovi a jeho rodině,“ doplnil v tiskové zprávě proděkan fakulty Radim Löwe.

Čtvrtina staveb do roku 2035 bude ze dřeva

„Dřevo dnes znamená mnohem víc. Znamená moderní technologie, chytré stavebnictví a velkou příležitost pro Českou republiku. Je to ekologický materiál a díky moderním technologiím a prefabrikaci z něj dokážeme stavět rychle, efektivně a kvalitně,“ řekl Babiš s tím, že Lesovna je příkladem, který je třeba následovat.

Výstavba dřevostaveb v Česku stoupla od roku 2000 do roku 2025 z 1,4 procenta nových rodinných domů na 15,2 procenta (1 944 domů). Za poslední rok vzniklo 10 nových bytových domů na bázi dřeva se 103 bytovými jednotkami a dalších 123 nebytových budov. Dřevostavby tvoří celkově 12 procent nově postavených nebytových budov.

Spasí Prahu dřevostavby? Jejich rozmach pomůže řešit bytovou krizi

„Naší ambicí je, aby dřevo hrálo v českém stavebnictví ještě větší roli. Do roku 2035 chceme docílit toho, aby čtvrtinu nových staveb tvořily stavby na bázi dřeva,“ uvedl Babiš s tím, že rychlejší a efektivnější výstavby pomůžou při řešení dostupnosti bydlení.

„A stavět rychleji budeme i díky tomu, že jsem prosadili revoluční nový stavební zákon, který od roku 2028 pro všechny znamená jedno razítko, jeden úřad a schválení do 30 dnů,“ řekl premiér. Zmínil také nové projekty, které vznikají.

Vláda schválila výstavbu nové centrály lesů České republiky ze dřeva za 1,8 miliardy korun. V procesu přípravy je také projekt v rámci zajištění dostupného bydlení klíčovým profesím, v Thomayerově nemocnici vznikne 100 bytových jednotek pro 120 členů zdravotnického personálu.

„Chceme stavět další budovu i v rámci lesnického institutu a podporujeme výstavbu dalších dřevostaveb,“ potvrdil Šebestyán. „Doufám, že příklad úspěšných realizací, jako je dnes otevíraná Lesovna a její prezentace veřejnosti, přispěje k zájmu o využívání dřeva ve stavebnictví i mimo rámec našeho resortu.“