Český úspěch. Studie může změnit léčbu plicní embolie, metoda snižuje i úmrtnost

Čeští lékaři představili výsledky dosud největší randomizované studie svého druhu zaměřené na intervenční léčbu akutní plicní embolie. U pacientů, kteří kromě běžných léků podstoupili katetrovou lokální trombolýzu, se během prvního týdne výrazně snížilo riziko závažných komplikací.

„Přišla jsem s dušností, nemohla jsem pořádně dýchat a cítila jsem strašnou únavu,“ popisuje pro iDNES.cz pacientka Zuzana Vorlová, která podstoupila katetrovou léčbu akutní plicní embolie ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Od přijetí k samotnému výkonu u ní přitom uběhlo jen několik hodin. „Ve dvě hodiny jsem byla na příjmu a v šest už u pana doktora na sále. Šlo to tak rychle, že jsem se nestačila ani pořádně rozkoukat,“ vzpomíná.

Plicní embolie ohrožuje i zdravé. Varovat vás může úzkost i bušení srdce

Samotného zákroku se podle svých slov obávala hlavně z hlediska psychiky. „Z pohledu pacienta bych řekla, že to bylo téměř bezbolestné. Nepříjemné byly jen dva vpichy v tříslech, potom už jsem necítila prakticky nic. Po zákroku přišla úleva a celkové zklidnění,“ popisuje. Několik dní následně strávila na jednotce intenzivní péče, poté ji převezli na standardní kardiologické oddělení.

Právě katetrovou lokální trombolýzou se zabývala česká studie Prague-26, do které se zapojilo 558 pacientů s akutní plicní embolií. Z nich 280 dostalo kromě standardních léků na ředění krve také katetrovou léčbu, dalších 278 bylo léčeno pouze běžnou takzvanou antikoagulační terapií.

Během prvních sedmi dnů se úmrtí, opakovaná embolie nebo závažné zhoršení srdečních a dechových funkcí objevilo u dvou pacientů z 280, tedy u 0,7 procenta, kteří podstoupili katetrový výkon. Ve skupině léčené pouze standardně šlo o 19 z 278 pacientů, tedy 6,8 procenta. Podle autorů tak šlo o přibližně 90procentní snížení relativního rizika závažných akutních komplikací.

Sraženinu rozpouštějí přímo v plicních tepnách

Při výkonu lékaři přes žilní vstup zavedou dva tenké katetry do plicních tepen ucpaných krevními sraženinami. Jejich prostřednictvím pak přímo na místo podají malé množství trombolytika, tedy léku, který krevní sraženiny aktivně rozpouští.

„Samotný zákrok na sále probíhá velmi rychle, zhruba 15 až 20 minut,“ popisuje pro iDNES.cz Josef Kroupa z Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty.

Pacient se zavedenými katetry následně odjíždí zpět na jednotku intenzivní péče, kde léčba pokračuje dalších osm až devět hodin. Poté lékaři katetry odstraní.

„Pokud jde všechno dobře, pacient už druhý den odchází na standardní oddělení. Když se mu daří dobře, nemusí být hospitalizace ani příliš dlouhá a může trvat pouze několik málo dnů,“ uvádí Kroupa.

Základem další léčby ale nadále zůstávají léky proti srážení krve. „Pacienti je musí užívat po dobu tří až šesti měsíců. V některých případech i dlouhodobě, pokud u nich existuje zvýšené riziko opakování plicní embolie nebo hluboké žilní trombózy,“ vysvětluje lékař.

Rizikem je nadváha i dlouhé cestování

Průměrný věk pacientů zařazených do studie byl podle Kroupy přibližně 64 let. Často je spojovala také nadváha.

Mezi další rizikové faktory patří podle něj kouření, užívání hormonální antikoncepce nebo dlouhodobá nehybnost. Riziko se může zvyšovat například při dlouhých cestách letadlem, autem či autobusem.

Už bez anestezie, jen hadička do třísla. Vážnou embolii léčí pomocí katetru

V takové situaci není podle Kroupy dostatečně dobrý zpětný návrat krve žilami k srdci, v žilách tak stagnuje, což zvyšuje náchylnost pro tvorbu krevní sraženiny.

Léčbu už umí jedenáct českých center

Výhodou metody je podle lékařů také to, že nevyžaduje budování zcela nové infrastruktury. Využívá existující katetrizační sály, které kardiocentra běžně používají například při léčbě akutních infarktů.

Podle Kroupy metoda nyní díky studii funguje v jedenácti českých kardiocentrech. „Je to jednoduchá metoda a i centra, která ji zatím rutinně nedělají, se ji podle mě dokážou naučit velmi snadno a rychle,“ věří.

Lékaři nepoznali zánět žil. Dcera ve 26 letech zemřela na plicní embólii

Za další důležitý krok považuje lepší centralizaci péče o pacienty s plicní embolií. Ti dnes mohou ležet například na chirurgických, onkologických nebo ortopedických odděleních podle toho, v jaké situaci u nich embolie vznikla. Podle Kroupy by proto bylo vhodné více využít už existující síť kardiocenter a multidisciplinárních týmů dostupných nepřetržitě.

Studie zároveň sledovala bezpečnost výkonu. Dva pacienti ze skupiny s lokální trombolýzou prodělali krvácení do mozku, ve skupině se standardní léčbou zaznamenali lékaři jednu ischemickou cévní mozkovou příhodu. Celkový výskyt krvácení byl podle prezentovaných výsledků nízký a v obou skupinách podobný. Autoři proto zdůrazňují nutnost pečlivého výběru pacientů.

Výsledky studie Prague-26 představili čeští lékaři na konci srpna na kongresu Evropské kardiologické společnosti. Na výzkumu se podílelo 11 klinických pracovišť z celé republiky. Nová evropská doporučení pro léčbu plicní embolie mají být vydána příští rok a autoři studie věří, že jejich výsledky ovlivní další odbornou diskusi o léčbě těchto pacientů.