Opozici zastiňuje prezident, SPD pomoc Ukrajině ustojí. Experti o novém průzkumu

Model agentury Median mapující červnové volební preference opět nahrává současným vládním stranám. Hnutí ANO by se ziskem 34 procent hlasů drtivě zvítězilo. Podle politologů oslovených redakcí iDNES.cz je takový výsledek především známkou nefunkční opozice. Neshodují se však na tom, jak do volebních preferencí může zasáhnout spor vlády s prezidentem nebo neshody koalice ohledně pomoci Ukrajině.

„Voličské preference jsou dlouhodobě rozdělené, v podstatě se jedná o dva bloky,“ říká politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy s tím, že problémem současného „opozičního bloku“, kam lze umístit ODS, STAN, Piráty, TOP 09, ale pravděpodobně i nové hnutí Martina Kuby Naše Česko, je jeho roztříštěnost. Podle Mlejnka se bez vzniku koalice typu tehdejší SPOLU opozice ve volbách příliš neobejde.

Opoziční strany za jejich současnou politiku kritizují i dva další oslovení odborníci. „Opozice je slabá, není autentická v alternativních návrzích. Řadu témat přebírá od pana prezidenta, který ji zastiňuje,“ míní politolog Jan Kubáček, který přednáší zejména na Univerzitě Karlově na Fakultě sociálních věd. Podle něj je naopak výhodou stávající vládní koalice to, že drží svoji rétoriku.

Průzkum: Koalice ANO, SPD a Motoristů by ve volbách posílila, měla by 116 poslanců

„Výsledek opozice je reálné vysvědčení její neschopnosti najít jiné téma než antibabiš, které již většinu lidí nezajímá a nové voliče nepřinese,“ míní politolog Lukáš Valeš z Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni a Newton University. Podle něj jsou u současných opozičních stran hlavními problémy personální vyčerpanost a nejasný program.

„Opozice má velmi slabé lídry, příkladem je zejména Martin Kupka, selhává ale i Vít Rakušan,“ myslí si Valeš. Strany dle jeho slov ztrácejí nejen programově ale i ideově svoji podstatu a pro voliče se stávají těžko odlišitelnými.

„Spojení do případné koalice může přinést body navíc, ale neřeší problém chybějícího programu a lidí,“ dodává Valeš a shoduje se s Kubáčkem na tom, že by měly opoziční strany předkládat alternativní představy řešení jednotlivých politických problémů.

Aktuální volební model agentury Median ukázal, že pokud by se konaly sněmovní volby v červnu, jasně by je ovládlo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje ODS, které by dalo hlas 13 procent voličů, těsně třetí je hnutí STAN s podporou 12,5 procenta. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti se sedmi procenty, SPD se ziskem 6,5 procenta hlasů a Motoristé, kteří by dosáhli přesně na pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní parlamentní komory. Současná koalice ANO, SPD a Motoristů by získala většinu 116 poslanců, nyní jich má 108.

Komu přináší hádky plusové body?

Na otázce, zda rozpory mezi vládními představiteli a hlavou státu ohrožují volební potenciál jednotlivých subjektů, se však oslovení politologové neshodují.

Podle Kubáčka takový konflikt neprospívá jak opozici, tak ani koaličním stranám. „Je to spor pro spor, překrývá domácí témata a otázky spojené s životními náklady,“ míní Kubáček a neshody označuje za neproduktivní. „Ani Motoristům to neprospívá, do budoucna by jim naopak mohlo pomoct řešení věcných témat, například vystupování proti akceleračním zónám a větrníkům, to je téma, na které veřejnost slyší,“ říká s tím, že voliči od Motoristů určité vedení sporů očekávají, ale měly by se týkat témat, které v lidech rezonují a kde je potřeba běžné občany bránit.

„Myslím si, že Motoristy spor s prezidentem živí,“ nabízí opačný postoj politolog Valeš. „Kdybychom se podívali na to, zda voliči vědí, co dokázali zástupci Motoristů ve svých rezortech, pravděpodobně bychom nedostali konkrétní odpověď. Práce ministra kultury Klempíře je problematická a o panu ministru Šťastném a jeho odborné práci nic nevíme,“ míní Valeš. Taktéž upozorňuje na to, že Motoristé v průzkumech vycházejí zpravidla hůř než ve skutečnosti. Červnový pětiprocentní výsledek tudíž nemusí být odpovídající.

Valeš také připouští, že postava vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka u voličů rezonuje méně než dříve a status hlavní tváře Motoristů pomalu přebírá ministr zahraničí Petr Macinka „Motoristé jsou vidět a Macinka zvládá křeslo ministra dobře, je i rétoricky zdatný, ačkoli to nemusí každému sedět. Dokázal, že se nebojí jít do konfliktních situacích, kterými na sebe navíc poutá i mediální pozornost. Je inteligentní a vzdělaný a na rozdíl od Turka politikou žije,“ říká politolog.

Okamura se bojí o krk, konflikt bude růst, očekává ODS. Aféra utichne, říká Macinka

Kritičtěji se k politice Motoristů staví Mlejnek, podle kterého by se strana měla více držet svého volebního hesla „pohlídáme Babiše“. Odkazuje tím na vysoký schodek státního rozpočtu, který by správná pravicová strana neměla dovolit. Podle Mlejnka tím Motoristé potvrzují krizi identity a věří také, že straně neprospívají útoky na prezidenta ani na kulturní prostředí.

SPD musí zůstat kritikem

U hnutí SPD je podle Kubáčka klíčové, aby přebralo ve vládě aktivní roli. „SPD musí proměnit svoji taktiku ‚oblečené neoblečené‘ a soustředit se více na domácí úkoly pro vládu,“ míní politolog. „Jeho protestně naladění voliči si musí říct, že SPD má ve vládě pevnou roli a honí Babišovy ministry k výkonu. Jinak si část voličů řekne, že ve vládě zberánkovatěli a chtějí si jen držet funkce a vliv,“ říká Kubáček.

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu 140 milionů. S Babišem si to Okamura vyříkal

Podle politologů však pravděpodobně nehrozí, že by účastí na vládě ztratilo hnutí voliče, a to ani kvůli přislíbené pomoci Ukrajině, která odporuje prohlášením tohoto hnutí. „Budou to chtít uhrát na to, že zapojením do iniciativy PURL peníze putují do USA a ne přímo na Ukrajinu. Nějak z toho u voličů vykličkují a z vlády nevystoupí,“ říká Mlejnek.

Silnou pozici si předseda hnutí SPD drží podle Valeše. „Tomio Okamura je dlouhodobě jediný představitel strany (vládní i opoziční), který se od Ukrajiny jasně distancuje a je tak jediným příjemcem negativních hlasů,“ míní. „Je schopen mobilizovat nejen své voliče, ale i širší okruh lidí mimo jádro SPD, kteří jsou proti Ukrajině, a dobře se tím odlišuje od zbytku koalice,“ uzavírá Valeš s tím, že voličům postačí Okamurův distanc od schválené pomoci.

Jednooký mezi slepými králem

Oslovení experti také poukazují na nové hnutí Naše Česko bývalého člena ODS Martina Kuby, které v průzkumu Medianu dostalo čtyři procenta hlasů. Podle Mlejnka se Kubovi daří přebírat voliče zejména od ODS a výsledek hnutí považuje za zajímavý i proto, že dle jeho slov ještě „nic pořádně neukázali“.

Kuba představil logo hnutí Naše Česko. Poprvé pořádně, vzkázal

„Jednooký mezi slepými králem,“ říká poté o Kubovi Valeš. „Lidé jsou zklamáni neschopností opozice oslovit voliče a touží po novém skutečně pravicovém subjektu, někteří se tak upínají k novému spasiteli,“ míní politolog. Upozorňuje však na to, že Kuba sice hnutí rozjel, ale jeho program není jasný a Kubova vyjádření k různým kauzám a problematikám je poměrně neurčité. Valeš také připustil, že nevyhraněnost programu by mohla být i strategickým tahem. „Ano, i to je možné vysvětlení, nikoho nenaštvat a být majákem naděje,“ odpověděl na dotaz.