Méně žen, vyšší průměrný věk a Grolichův rekord. Zajímavosti o nových senátorech
Jediná zvolená žena, rekordní počet hlasů pro Jana Grolicha a postup do druhého kola o jediný hlas. Senátní volby 2026 přinesly několik historických výsledků. V horní komoře ubude senátorek a průměrný věk jejích členů vzroste na 58,3 roku.
V letošních volbách do Senátu uspěla jediná žena, Zuzana Ceralová Petrofová (ODS). V obvodu Hradec Králové získala ve druhém kole 60,15 procenta hlasů a porazila Martina Dvořáka ze STAN. Jde o nejnižší počet zvolených žen od vzniku horní komory v roce 1996.
Na Hradecku vítězí Ceralová Petrofová, porazila exministra Dvořáka![]() |
Dosavadním minimem byly dvě ženy, které získaly mandát v roce 2018. Před dvěma lety voliči vybrali čtyři senátorky, v roce 2022 rekordních devět.
Výsledky voleb do Senátu 2026 se promítnou i do celkového složení horní komory. Z jejích 81 členů bude 14 žen, o tři méně než po volbách v roce 2024. Podíl senátorek tak klesne z přibližně 21 na 17 procent.
Výsledky voleb do Senátu 2026 v číslech
|
Žen v Senátu ubude. Jak se mění složení horní komory?
Zatímco v roce 2022 tvořily ženy třetinu nově zvolených členů Senátu, letos připadá na jedinou úspěšnou kandidátku podíl 3,7 procenta. Ve Sněmovně je zastoupení žen výrazně vyšší: v loňských volbách získalo poslanecký mandát 67 žen z celkových 200 členů, tedy přibližně třetina. Jde o nejvyšší počet zvolených žen v historii české Sněmovny.
Následující tabulka rozlišuje výsledky jednotlivých voleb a složení celého Senátu. Průměrný věk letošních vítězů je totiž nižší než průměrný věk všech členů horní komory.
| Ukazatel | 2022 | 2024 | 2026 |
|---|---|---|---|
| Ženy zvolené v daném roce | 9 | 4 | 1 |
| Podíl žen mezi zvolenými | 33,3 % | 14,8 % | 3,7 % |
| Počet žen v celém Senátu po volbách | 15 | 17 | 14 |
| Podíl žen v celém Senátu | 18,5 % | 21,0 % | 17,3 % |
| Průměrný věk zvolených senátorů | 59,04 roku | 53,78 roku | 54,14 roku |
| Průměrný věk celého Senátu | 57,80 roku | 57,82 roku | 58,33 roku |
Od vzniku Senátu do něj bylo zvoleno celkem 368 politiků, z toho 310 mužů a 58 žen. Ženy tak představují přibližně 16 procent všech lidí, kteří získali senátorský mandát.
Grolich získal nejvíce hlasů v historii
Předsedu lidovců Jana Grolicha podpořilo na Vyškovsku 37 071 voličů. Překonal tím dosavadní absolutní rekord Jana Sobotky, který v doplňovacích volbách na Trutnovsku v lednu 2018 získal 30 331 hlasů.
Sobotkovi tehdy pomohl souběh druhého kola senátních voleb s prvním kolem prezidentské volby. K senátnímu finále přišlo dvaapůlkrát více lidí než do prvního kola.
Výsledky voleb 2026: ANO drtivě prohrálo. Do Senátu míří Řehka, Šípová končí![]() |
V řádných volbách držel rekord od roku 1996 Jan Koukal s 25 701 hlasy. Jeho výsledek letos vedle Grolicha překonal také Jan Grulich z TOP 09, kterého podpořilo 28 492 voličů. Grolich i Grulich získali mandát už v prvním kole.
Celkem letos rozhodlo první kolo o pěti senátorech, čímž byl vyrovnán rekord z roku 2024. Žádná žena mezi nimi nebyla. Jedinou kandidátkou, která dosud uspěla v prvním kole řádných senátních voleb, zůstává Jana Mračková Vildumetzová z ANO. Podařilo se jí to v roce 2024.
Ředitel divadla, podnikatelka s klavíry, voják. Toto jsou noví senátoři![]() |
O postupu na Žďársku rozhodl jediný hlas
Mimořádně těsný výsledek přineslo první kolo na Žďársku. Dosavadní lidovecký senátor Josef Klement získal 11 373 hlasů, zatímco Radek Černý z ODS 11 372. Klement tak postoupil z druhého místa o jediný hlas a ve finále mandát obhájil.
Dosavadní nejmenší rozdíl mezi postupujícím a nepostupujícím kandidátem činil pět hlasů. V roce 2018 o ně na Prostějovsku předstihla Jitka Chalánková Irenu Blažkovou z ANO.
Těsné souboje přineslo také druhé kolo. Nejmenším rozdílem skončilo hlasování v obvodu Kladno, kde pirátská kandidátka Adéla Sucharda Šípová neobhájila mandát. Získala 48,33 procenta hlasů, zatímco její vyzyvatel Petr Paták z ODS 51,66 procenta. Těsné výsledky zaznamenaly také obvody Karviná a Frýdek-Místek.
Babišovo prvenství. Vládní koalice poprvé v historii nezískala v Senátu ani křeslo![]() |
Průměrný věk senátorů vzroste na 58,3 roku
Průměrný věk všech členů Senátu se po letošních volbách zvýší z 57,82 na 58,33 roku. Při prvních volbách v roce 1996 činil 53,07 roku.
Samotným letošním vítězům je v průměru 54,14 roku, jen mírně více než před dvěma lety. Nejvyšší průměrný věk měli zvolení senátoři v roce 2022, kdy přesáhl 59 let. Naopak v roce 2000 jim bylo v průměru necelých 50 let.
Letošní volby přinesly také věkový rekord. Jakub Navařík z ODS, zvolený na Přerovsku, se stal nejmladším mužem, který kdy získal senátorský mandát. V den zvolení mu bylo 40 let, jeden měsíc a 19 dní.
Volby 2026 OBRAZEM |
Absolutní prvenství ale nadále patří Adéle Šípové. Při zvolení v roce 2020 jí bylo 40 let a 18 dní. Letos mandát neobhájila, ve druhém kole ji porazil Petr Paták z ODS.
Nejstarším z letošních vítězů je Zdeněk Papoušek, zvolený za ODS, kterému je 69 let. Nejstarším členem celé horní komory zůstává osmasedmdesátiletý Jan Pirk. Věkově blízko má k němu Jiří Drahoš, který je jen o tři týdny mladší.
Starostové vyhráli, raduje se Rakušan. Chce porazit ANO i v příštích volbách![]() |
Kdo je v Senátu nejdéle?
Služebně nejstaršími senátory zůstanou Tomáš Jirsa a Jiří Oberfalzer z ODS. Oba byli poprvé zvoleni v roce 2004 a jejich současné mandáty mají trvat do roku 2028.
Následují Jiří Čunek a Petr Vícha, kteří v Senátu působí od roku 2006 a mandáty obhájili před dvěma lety. Pokud všichni čtyři dokončí svá funkční období, dosáhnou každý na 24 let v horní komoře. Vyrovnají tím rekord Milana Štěcha, který byl senátorem v letech 1996 až 2020.
Další zprávy
Nic nezákonného jsem nedělala. Favoritka z ANO Brzyszkowská o tom, proč prohrála
Babišovo prvenství. Vládní koalice poprvé v historii nezískala v Senátu ani křeslo








