Babišovo prvenství. Vládní koalice poprvé v historii nezískala v Senátu ani křeslo

Tisková konference hnutí ANO. Na snímku hovoří premiér Andrej Babiš (ANO). (17....

Foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Vládní strany letos nezískaly ani jedno z 27 senátorských křesel, o která se ve volbách rozhodovalo. Hnutí ANO přitom vyslalo do druhého kola třináct kandidátů, všichni ale prohráli. SPD se do finále nedostalo a Motoristé sobě vlastního kandidáta do Senátu nepostavili. Za třicet let existence Senátu je to poprvé, kdy strany vládní koalice vyšly ze senátních voleb úplně naprázdno.

Hnutí ANO vstupovalo do druhého kola s největším počtem kandidátů. Z 24 původních uchazečů jich třináct postoupilo do finálových duelů, ani jeden však v sobotu mandát nezískal. Vládní hnutí přitom letos obhajovalo pouze jedno křeslo, takže každé vítězství navíc by znamenalo rozšíření jeho zastoupení v horní komoře. Místo toho nezískalo ani jediný mandát.

Pomoc nepřišla ani od koaličních partnerů. SPD sice do prvního kola vyslala své kandidáty, ale žádný z nich nepostoupil. Motoristé sobě letos vlastního kandidáta do Senátu vůbec nepostavili.

Výsledek voleb je katastrofální. Hnutí ANO čeká restart, říká Babiš

Srovnání výsledků řádných senátních voleb od roku 1996, kdy se do Senátu volilo poprvé, ukazuje, že něco podobného se dosud nestalo. I v letech, kdy vládní strany zaznamenaly slabé výsledky, dokázala alespoň jedna z nich získat některý ze senátorských mandátů.

Dosavadní minimum pocházelo z roku 2020. Tehdejší vládu tvořily ANO a ČSSD a jediným úspěšným kandidátem vládního tábora se stal Ondřej Feber, kterého do voleb přihlásilo ANO. O dva roky dříve získala stejná vládní sestava dva mandáty – Miroslava Adámka za ANO a Petra Víchu za ČSSD.

141 fotografií

Na opačném konci stojí rok 2014. Strany Sobotkovy vlády, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL, případně volební koalice s jejich účastí, tehdy získaly 19 z 27 obsazovaných křesel.

Úspěch stran vládní koalice v senátních volbách
Rok	Vláda	Zvolení kandidáti navržení jednou z vládních stran	Počet
1996	ODS, KDU-ČSL, ODA – druhá vláda Václava Klause	např. Milan Kondr (ODS), Jan Koukal (ODS), Jan Zahradníček (KDU-ČSL). Vladimír Kulhánek (ODS), Jiří Pospíšil (ODS), Michael Žantovský (ODA), Alena Palečková (ODS), Josef Pavlata (ODS), Václav Benda (ODS) a další	52
1998	ČSSD – menšinová vláda Miloše Zemana	Richard Falbr (ČSSD), Jan Fencl (ČSSD), František Mezihorák (ČSSD)	3
2000	ČSSD – menšinová vláda Miloše Zemana	Petr Smutný (ČSSD)	1
2002	ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU – vláda Vladimíra Špidly	Ladislav Macák (ČSSD), Richard Sequens (US-DEU), Pavel Rychetský (ČSSD), Milan Štěch (ČSSD), Ladislav Svoboda (ČSSD), Jan Rakušan (ČSSD), Ivo Bárek (ČSSD), Alena Gajdůšková (ČSSD), Josef Vaculík (KDU-ČSL)	9
2004	ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU – vláda Stanislava Grosse	Karel Schwarzenberg (US-DEU), Ludmila Müllerová (KDU-ČSL), Václav Jehlička (KDU-ČSL), Rostislav Slavotínek (KDU-ČSL). ČSSD nezískala ani jednoho senátora.	4
2006	ODS – první vláda Mirka Topolánka	např. Jiří Pospíšil (ODS), Tomáš Grulich (ODS), Tomáš Töpfer (ODS), Alena Palečková (ODS), Daniela Filipiová (ODS), Alexandr Vondra (ODS), Jaroslav Kubera (ODS) a další	14
2008	ODS, KDU-ČSL, SZ – 2. vláda Mirka Topolánka	Miroslav Škaloud (ODS), Tomáš Kladívko (ODS), Zdeněk Schwarz (ODS)	3
2010	ODS, TOP 09, VV – vláda Petra Nečase	Tomáš Jirsa (ODS), Pavel Eybert (ODS), Jiří Oberfalzer (ODS), Milan Pešák (ODS), Jaromír Štětina (TOP 09), Petr Bratský (ODS), Veronika Vrecionová (ODS), Přemysl Sobotka (ODS), Miloš Vystrčil (ODS)	9
2012	ODS, TOP 09, LIDEM – vláda Petra Nečase	Tomáš Grulich (ODS), Daniela Filipiová (ODS), Jaroslav Kubera (ODS), Jaroslav Zeman (ODS)	4
2014	ČSSD, ANO, KDU-ČSL – vláda Bohuslava Sobotky	např. Milan Štěch (ČSSD), Zuzana Baudyšová (ANO), Václav Hampl (KDU-ČSL), Jiří Dienstbier (ČSSD), Miroslav Antl (ČSSD), Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL), Jiří Carbol (KDU-ČSL) a další	19
2016	ČSSD, ANO, KDU-ČSL – vláda Bohuslava Sobotky	Jaroslav Větrovský (ANO), Renata Chmelová (KDU-ČSL), Jaromír Strnad (ČSSD), Petr Šilar (KDU-ČSL), Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), Jan Žaloudík (ČSSD), Jiří Dušek (ANO), Lumír Kantor (KDU-ČSL), Ladislav Václavec (ANO), Šárka Jelínková (KDU-ČSL), Anna Hubáčková (KDU-ČSL)	11
2018	ANO, ČSSD – druhá vláda Andreje Babiše	Miroslav Adámek (ANO), Petr Vícha (ČSSD)	2
2020	ANO, ČSSD – druhá vláda Andreje Babiše	Ondřej Feber (ANO)	1
2022	ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti – vláda Petra Fialy	Jiří Růžička (TOP 09), Petr Fiala (KDU-ČSL), Tomáš Jirsa (ODS), Jiří Oberfalzer (ODS), Hana Kordová Marvanová (ODS), Jan Pirk (TOP 09), Jarmila Smotlachová (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09), Bohuslav Procházka (KDU-ČSL), Miluše Horská (KDU-ČSL), Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), Miloš Vystrčil (ODS), Tomáš Töpfer (ODS), Jiří Dušek (ODS), Lumír Kantor (KDU-ČSL), Ivana Váňová (KDU-ČSL), Zdeněk Nytra (ODS), Eva Rajchmanová (KDU-ČSL)	18
2024	ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti – vláda Petra Fialy	Pavel Fischer (TOP 09), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Miroslav Kroc (STAN), Zbyněk Sýkora (ODS), Jiří Drahoš (STAN), Vladimíra Ludková (ODS), Miroslav Bárta (STAN), Ondřej Lochman (STAN), Zdeněk Hraba (ODS), Jan Tecl (ODS), Martin Červíček (ODS), David Šimek (KDU-ČSL), Hana Žáková (STAN), Břetislav Rychlík (TOP 09)	14
2026	ANO, SPD, Motoristé sobě – vláda Andreje Babiše	nikdo	0

Premiéra Grosse zachránili lidovci

Úřadující premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je po Stanislavu Grossovi (tehdy ČSSD) druhým premiérem, jehož politický subjekt v senátních volbách nezískal žádný mandát. Nulový výsledek zaznamenal Gross v senátních volbách v roce 2004. Jeho strana tehdy ještě pod názvem ČSSD neobhájila ani jedno ze tří křesel. Jeho koaliční partneři však uspěli: US-DEU získala mandát pro Karla Schwarzenberga a lidovci obsadili tři senátorská křesla.

Starostové vyhráli, raduje se Rakušan. Chce porazit ANO i v příštích volbách

Rozdíly mezi jednotlivými volebními roky jsou výrazné. Po zisku 19 mandátů vládního tábora v roce 2014 následovalo o dva roky později dalších 11 křesel. V roce 2016 těžily vládní strany mimo jiné z úspěchu lidovců a koalic, na nichž se KDU-ČSL podílela.

Výrazně úspěšný byl pro vládu vedenou ODS také rok 2022. Strany pětikoalice Petra Fialy získaly samostatně nebo v koaličních kandidaturách 18 křesel. Mezi zvolenými byli například Miloš Vystrčil, Tomáš Czernin, Jiří Oberfalzer, Petr Fiala nebo Jiří Růžička. Fialovu vládu tehdy tvořily ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti.

Výsledky voleb 2026: ANO drtivě prohrálo. Do Senátu míří Řehka, Šípová končí

První volby do Senátu se konaly na podzim 1996 a výjimečně se obsazovalo všech 81 křesel. Strany tehdejší vlády Václava Klause získaly celkem 52 mandátů: kandidáti navržení ODS jich vybojovali 32, KDU-ČSL třináct a ODA sedm. O dva roky později už byl rozdíl výrazný. Za menšinové vlády Miloše Zemana uspěli v roce 1998 jen tři kandidáti navržení ČSSD a ve volbách roku 2000 dokonce pouze jeden.

Český statistický úřad ve svých historických statistikách rozlišuje volební, navrhující a politickou příslušnost kandidátů. Srovnání v tomto článku vychází z navrhující strany.