Koncepce počítá s roboty i bojem ve vesmíru. Dvě procenta HDP nestačí, varuje armáda

Česko stojí před nejzásadnější proměnou své obrany za poslední desítky let. Ministerstvo obrany dokončilo novou Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2040. Dokument přiznává vnitřní dluh, varuje před kritickým nedostatkem zásob na pouhé dny až týdny a konstatuje, že stávající dvě procenta HDP na obranu po roce 2029 stačit nebudou. Vláda koncepci schválila. Velení armády se vyjádří na tiskové konferenci Generálního štábu. Sledujte od 16:00 na iDNES.cz.

Pro kompletní modernizaci velení armády požaduje růst rozpočtu až na 3,5 procenta HDP v roce 2035. Vláda v pondělí prezidenta Petra Pavla novou koncepci armády schválila. Podle Pavla ale není koncepce realistická a neplní základní cíle. „Dávám opakovanou připomínku, že je nutné, aby armáda navyšovala počty vojáků a to minimálně o 3 tisíce každý rok, uvedl následně na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš.

8 fotografií

Koncepce reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě, kde za nejzávažnější hrozbu pro bezpečnost Česka označuje specificky jedinou zemi. „Výrazně vzrůstá pravděpodobnost napadení zemí NATO a EU, a to především ze strany Ruska, které představuje nejzávažnější hrozbu pro bezpečnost ČR. Napadení může nastat bez varovací doby a eskalovat do rozsáhlého a dlouhodobého konfliktu vysoké intenzity s použitím jaderných zbraní,“ píše armáda v koncepci. Odpovědnost za konvenční síly se přitom ze Spojených států výrazně přesouvá na evropské spojence.

Zvyšuje se pravděpodobnost napadení zemí NATO a EU, říká nová koncepce

Výchozí stav české armády není příznivý. Dokument bez obalu uvádí, že Česko neplní 70 procent cílů výstavby schopností NATO, přičemž u těch finančně nejnáročnějších má skluz pět až deset let. Vojáci se dlouhodobě potýkají s materiálním deficitem ve výzbroji, nedostatečným třístupňovým systémem velení a zásadními mezerami v protivzdušné i protidronové obraně.

Finanční plán proto armáda rozdělila do tří fází. V krátkodobé etapě do roku 2030 počítá s rámcem výdajů na obranu ve výši minimálně 2 procent HDP, což pro armádní rozpočet znamená zhruba 0,79 bilionu korun. Materiál však rovnou přiznává, že tyto peníze padnou téměř výhradně na již zasmluvněné strategické nákupy, zejména na těžkou brigádu, letouny F-35 a protivzdušný komplet SPYDER.

Vláda schválila armádní koncepci. Nezajistí plnění spojeneckých závazků, řekl Pavel

Aby bylo možné armádu postavit na nohy, požaduje koncepce po roce 2029 politický konsenzus na dalším zvyšování výdajů. Počítá s tím, že rozpočet ministerstva obrany od roku 2030 postupně poroste až na 3,5 % HDP v roce 2035.

Nástup robotů: Pravidlo 20–30–50

U pozemních sil zůstává hlavní prioritou modernizace těžké mechanizované brigády. Ta dostane nová pásová bojová vozidla pěchoty a tanky Leopard. Modernizace střední brigády a dostavba jejího čtvrtého praporu se však naplno rozjede až v navazující střednědobé a dlouhodobé fázi. Dělostřelci mezitím přezbrojí na děla CAESAR a začnou využívat vyčkávací munici.

Libavou čeká měsíční cvičení. Hluk bude občas extrémní, upozorňuje armáda lidi

Válka na Ukrajině navíc přinutila velení zavést zcela nový model skladby techniky pro pozemní vojsko, označovaný jako 20-30-50. Podle něj mají v budoucnu pouze 20 procent tvořit špičkové osádkové platformy jako jsou tanky a obrněná vozidla. Dalších 30 procent připadne na opakovaně použitelné bezosádkové systémy. Celých 50 procent arzenálu pak budou tvořit masově vyráběné jednorázové drony a vyčkávací munice, určené k opotřebování nepřítele a zahlcení bojiště.

Letouny F-35 a odložená raketová obrana

Ve vzduchu se armáda soustředí na generační obměnu a přechod na americké stroje páté generace F-35A Lightning II, přičemž do jejich zavedení prodlouží pronájem letounů Gripen. Vrtulníky H-1 se dočkají modernizace.

Nákup švédských obrněnců rychle získává strategický význam i pro české firmy

U protivzdušné obrany čeká vojáky zavedení izraelských raketových kompletů SPYDER pro krátký a střední dosah. Dokončení ochrany proti balistickým raketám nebo zbraně dlouhého dosahu ale zůstávají hudbou budoucnosti – v plánech se objevují až po letech 2030 a 2035. Systém obrany nebe se má plně zapojit do Integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO a evropské iniciativy Sky Shield. Letectvo se navíc začne cvičit v manévrech, kdy se bojové stroje v případě ohrožení rozptýlí z domovských základen na menší letiště.

Více profesionálů i změny v odvodech

Veškerá nová technika bude vyžadovat personál, jehož nedostatek armádu trápí už v současnosti. Cílem velení je mít do roku 2030 nejméně 32 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy. To je o dva tisíce více profesionálních vojáků, než bylo uvedeno v předchozí koncepci výstavby armády do roku 2035, kterou schválila v roce 2023 vláda Petra Fialy (ODS).

Armáda letos nabrala tisíce nových vojáků, tempo udržíme, věří Zůna

Do roku 2040 by měl počet záložníků vzrůst na 15 tisíc. Náborový proces se má zkrátit na 30 dní a armáda plánuje vojákům poskytovat lepší sociální zázemí. „Ve spolupráci s městy rozšiřovat bytový fond ve vybraných posádkách, síť služebních bytů a dětských skupin,“ uvádí dokument.

Koncepce sází na takzvaný model celkových sil. „Přechod na model celkových sil, propojující profesionální vojáky, aktivní a všeobecnou zálohu, vytváří předpoklady pro mobilizační rozvinutí a regeneraci sil,“ vysvětluje ho armáda.

Konečným cílem celé reformy je vybudovat armádu, která nezůstane bez munice po pár dnech. Do roku 2040 je tak v plánu vytvořit zásoby munice, léků a kritického materiálu, které udrží nasazené bojové síly v chodu po dobu nejméně 90 dnů konfliktu.

Vesmír jako nové bojiště

Zajímavostí je, že plánovači poprvé berou vesmír jako plnohodnotnou součást bojiště. Vojáci se proto chtějí pojistit, aby jim nikdo nevypnul navigaci, časovou synchronizaci ani satelitní spojení, a to ani ve chvíli, kdy nepřítel začne signál rušit nebo zaútočí v kyberprostoru.

Dvě procenta na obranu splníme, slíbil Zůna. Červený se Schillerovou řešil sucho

Česko si chce vybudovat vlastní pozorovací kapacity, kterými bude sledovat dění na oběžné dráze a chránit své družicové služby. Z oběžné dráhy mají přicházet také klíčová data pro včasné varování před balistickými raketami. Po roce 2035 pak koncepce počítá s tím, že naši specialisté dokážou protivníkovi jeho vesmírné služby nejen zkomplikovat, ale v případě nutnosti i aktivně narušit.

Modernizace si ovšem vyžádá, aby do posádek a zázemí má do roku 2029 nateklo zhruba 60 miliard korun.