Trápí se a nevědí, kam se obrátit. České studenty drtí především tlak na výkon

Začátek školního roku bývá spojen také se stresem, který zažívají děti, především při nástupu na novou školu. Podle průzkumu agentury STEM/MARK ve spolupráci s Českým výborem pro UNICEF jim největší psychickou zátěž způsobuje tlak na výkon, ale i samotné vztahy ve škole. Téměř dvě třetiny dětí pak nevědí, kam se obrátit v případě psychických obtíží.

Až 60 procent dětí v průzkumu uvedlo, že v posledních čtrnácti dnech zažívaly stres z důvodu školních povinností často, velmi často, nebo alespoň občas. Podle výzkumníků se školní prostředí podílí na jejich psychické nepohodě více než jakákoli jiná oblast života.

„Přišel moment, kdy se čísla změnila v písmena a racionální se změnilo na iracionální. Tlak se stupňoval a já už nedokázala přijít na to, jak dostat z matematiky jedničku, což se mi pak od začátku gymnázia nepodařilo. Toho stresu najednou bylo hodně a najednou toho bylo moc,“ popsala na akci UNICEF studentka Anna.

Mezi nejvíce časté důvody psychické nepohody jmenují děti často také vztahy ve škole, ať už jde o ty se spolužáky či s učiteli. Na mládež ve věku 14 až 17 let také silně doléhá tlak na výkon a vysoká očekávání, která jsou spojená s postupem do dalších stupňů studia.

Česko nestíhá krizi duševního zdraví. Pomoci se musí rychleji, říká Protopopová

„Začátek školního roku může být pro děti zdrojem radosti i obav. Pro téměř šest z deseti dětí představují škola a školní povinnosti významnou zátěž. To bychom neměli přehlížet ani považovat za běžnou součást dospívání. Výsledky výzkumu ukazují, jak důležité je, aby školy podporovaly nejen vzdělávání, ale také duševní pohodu dětí,“ uvedla Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Výzkum však přinesl také pozitivní zjištění, tedy že mají žáci vysokou důvěru ve své učitele. Pedagogům silně věří 61 procent respondentů. Dvě pětiny dětí si také spojuje úspěch ve škole a dobré známky s pocity štěstí.

Svěřují se spolužákům

Své negativní i pozitivní zážitky ze školy sdíleli i další studenti, poměrně se shodli, že příliš nevěří školním psychologům, větší důvěru mají ve své spolužáky či učitele. „S psycholožkou jsem se viděla jen, když se představila, jinak vůbec. Spoustu dětí ani nevěděla, že někoho takového ve škole máme a po dvou letech pozici zrušili, protože nikdo jeho pomoc nevyužíval. Myslím, že to bylo i kvůli tomu, že v ní neměli důvěru,“ svěřila se šestnáctiletá Denisa.

Přibližně dvě třetiny dětí uvádějí, že mají ve škole někoho, s kým mohou mluvit o svých potřebách a starostech. Téměř 13 procent dětí však takovou osobu nemá a dalších 20 procent si není jistých. Pokud děti nevědí, na koho se obrátit, nejvíce často sdílí své problémy se spolužáky. Na učitele se obrací 29 procent dětí a služeb školních psychologů nebo poradců využívá pouze 10 procent žáků.

Desítky tisíc dětí jsou na antidepresivech. Pomoci mají nové týmy i rady od inspekce

„Škola není jen místem, kde děti získávají znalosti. Vytváří se zde vztahy, zažívají se zde úspěchy. Nechceme z učitelů dělat psychology, ale právě oni jsou často těmi, kdo dětem pomůže jako první,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO).

Téměř dvě třetiny dětí také neví, na jakou krizovou linku se obrátit v případě psychických obtíží. Malá proto zmínila především Linku Bezpečí (116 111), zavolat se však dá také například na linku první psychické pomoci 116 123.