Svíčky, věnce, květy. Za Dušičky si připlatíte, trhovci si však stěžují. Proč?

Tradiční návštěva hrobu na Svátek zesnulých bude letos o trochu dražší, a to nejen kvůli benzinu. Třeba cena hřbitovních svíček se zvedla průměrně o dvě koruny, což ale není tak citelné. I když zejména tento týden prodejci přicházejí s akčními cenami, i po slevě lidé zaplatí více než loni. Trhovci a drobní řemeslníci si ale stěžují, že Češi nakupují venku spíš jen jídlo.

Nejvíce zdražily umělé květinové vazby, a to bezmála o pětinu. Průměrná akční cena této dekorace je 121 korun, tedy o 20 korun víc. Svíčka v plastové nádobě (kalíšku či kelímku) vyjde aktuálně na bezmála 20 korun, což je o dvě koruny (11 procent) více než loni.

Cenu ovlivňuje především použitý materiál a doba hoření. Svíčky ve skleněných lampách a lucernách vyjdou oproti těm plastovým zhruba na dvojnásobek, tedy téměř 40 korun za kus. I v tomto případě jde zhruba o desetiprocentní meziroční nárůst ceny. A to i přes nárůst průměrné slevy z 12 na 17 procent.

Ceny živých květin, jako jsou tradiční chryzantémy nebo vřes, se naopak meziročně změnily jen nepatrně. Aktuálně stojí v průměru 71 korun, což je asi o tři koruny více než loni. Vyplývá to z analýzy akčních letáků sedmi největších obchodních řetězců, kterou zpracovala společnost Česká distribuční.

Dnes naposledy. Končí oblíbené trhy na městském stadionu, lidé sem chodili třicet let

Mimo řetězce se nabízí velký výběr dušičkového zboží i na trzích, kde se ceny liší podle velikosti města a místní kupní síly. Třeba v okresních městech vyjdou malé věnce z chvojí s přízdobou okolo 230 až 250 korun, větší mezi 270 až 300 korunami. Košíčky s chvojím a sušenými či umělými květinami podle velikosti stojí mezi 250 až 450 korunami.

Pán si dal práci, ale nekoupím

S Dušičkami souvisí i obecně špatné časy pro trhovce, kteří někdy i v dost velké zimě postávají na náměstích a nabízejí své vlastní výrobky – nejen pohřební věnce. I když zdražují, protože do ceny promítají čas na práci, lidé sice přijdou zboží okouknout, ale nakoupí spíš jen jídlo a pití.

Ručně vyšívané ubrusy a polštáře, oblečení i dřevěné dekorace. Drobní řemeslníci zaplnili v sobotu ráno v Janských Lázních celou kolonádu a doufali, že ideální podmínky pomohou prodat jejich výrobky. Do karet jim hrál slunečný den a spousta turistů i lázeňských hostů. Jenže většina lidí stánky obcházela obloukem, a proto druhý den nepřijela ani polovina stánkařů.

Halloween provětrává peněženky víc než Dušičky, i když ty „světí“ dvojnásobek lidí

„Občas někdo něco koupí, ale skoro se nevyplatí sem už jezdit. Velká část prodejců to dnes zabalila, protože včera skoro nic neprodali,“ popsal MF DNES muž, který vyřezává sběračky, prkýnka nebo sošky ze dřeva. Městu platí 500 korun na den.

„Kdybych prodal jen dvě prkýnka po dvou stovkách, jsem v minusu,“ dodal prodejce. Problém je, že lidé se sice rádi pokochají uměleckými výrobky, ale pokud už něco chtějí koupit, tak levněji než v supermarketu.

„Chápu, že se s tím dřevěným koníkem pán vyřezával nejmíň hodinu, ale já za to prostě víc než stovku nedám. To radši vnukovi koupím něco na zub,“ vysvětluje paní Marie, zatímco okukuje zpovzdálí sortiment.

Opravdová levandule

Stále větší tlak na cenu vnímají drobní výrobci i v případě oblečení, které se spíše řadí ke spotřebnímu zboží.

„Asi polovina zákazníků cíleně podporuje českou výrobu a vracejí se k nám. Další skupina se zastaví u stánku a ptá se, jestli si s tou cenou děláme srandu. A že si to samé koupí ve sportu za polovinu. Nenechají si vysvětlit, co stojí celý proces nákupu látek, střihy, ušití,“ popisuje paní Monika, která spolu s maminkou začala se šitím a prodejem při mateřské.

„Konkurence je tak velká, že bychom se tím neuživily, tak budu muset nastoupit do práce na plný úvazek a šití si nechat jen jako koníček,“ dodává Monika.

Tento trend kopíruje i vývoj inflace. Ceny zboží stagnují. Oděvy dokonce v srpnu zlevnily v porovnání s tím loňským o 2,9 procenta a obuv o 4 procenta.

EU chce zvýšit produkci paliv, trh s naftou může do příštího roku zůstat napjatý

„Z toho lze soudit, že lidé chodí na trhy a jarmarky spíše za zážitkem, než že by tam chtěli nakupovat zboží typu dekorací nebo oblečení. Levná móda z řetězců a rychloobrátkové zboží tento segment doslova drtí,“ řekl MF DNES ekonom Štěpán Křeček.

Do budoucna budou mít větší šanci prodejci jídla a pití, případně ti, kdo lidem nabídnou nějakou „atrakci“.

To potvrzují i sami stánkaři, kteří prodávají jídlo nebo alkohol. Třeba Lucie Chalupecká z Janských Lázní s manželem vyrábějí domácí limonády, prosecco a další nápoje. „Lidé jsou překvapení, že v tom je opravdová levandule, a rádi se vracejí. Oceňují, že v tom je nějaká přidaná hodnota, něco, co si jinde nekoupí,“ říká podnikatelka, která si na prodeje na trzích nestěžuje.

Zároveň však přiznává, že se musí snažit být levnější než konkurence. Půllitrovou limonádu dává za 50 korun, deci prosecca za 30 korun, což je na místní poměry „pod cenou“.

„Lidé chtějí trhy, ale nechtějí na nich utrácet“

Města, která chtějí vrátit život na veřejná prostranství a náměstí, se snaží pobízet trhovce alespoň nízkým nájemným. Třeba chrudimská radnice se snaží, aby trhy fungovaly každou středu a sobotu. Nájemné činí jen 20 korun za den a za metr čtvereční. Starosta František Pilný to vnímá spíše jako službu pro občany. Také v Čáslavi nebo Kolíně je nájemné spíše symbolické.

„Lidé chtějí trhy, ale nechtějí na nich utrácet. Jenomže stánkaři potřebují něco prodat, jinak už nepřijedou,“ říká starosta Kolína Michael Kašpar. Město se proto snaží lákat návštěvníky na různé atrakce, například v podobě hudebního programu. Doprovodné programy ale musí města zpravidla dotovat.

Třeba nedalekou Kutnou Horu stojí hudební „kulisa“ jen k adventním trhům ročně okolo milionu korun. Mělník vyjde organizace trhů včetně zajišťování programu okolo 300 tisíc korun ročně.

Řemeslníci a stavební firmy zdražovali. Další růst cen očekává většina z nich

„Měli jsme zde třeba flašinetáře, zpěváka s kytarou, košíkáře, dílny pro děti,“ vyjmenovala Zuzana Beníšková z mělnické radnice.

Město ale pořádání trhů vnímá jako komunitní záležitost. Na dušičkové, velikonoční a vánoční trhy platí trhovci 300 korun za den, během ostatních dopoledních trhů je částka nižší.

„Získat nové prodejce je bohužel čím dál tím složitější. Kupní síla v našem městě není asi taková, jakou by si představovali. Stále většina lidí dává přednost nákupům v řetězcích,“ říká Kateřina Stránská z radnice Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi. Problém je i v oslovení mladší generace, která už nemá vztah k tradicím a chce moderní design.

„Češi moc neutrácejí“

Někteří prodejci také doplácejí na nekalé chování svých kolegů, kteří věci sami nevyrábějí, ale jen přeprodávají cetky za neadekvátní cenu.

„Představa, že se na trzích prodává jen kvalitní zboží, je narušená a mnoho lidí tomu nevěří,“ dodává ekonom Křeček.

Lepší je situace v turistických lokalitách, kam zavítá větší množství cizinců. To potvrzuje i pán, který prodává poblíž chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře ručně tkané šály a tašky. „Češi moc neutrácejí, naštěstí tu projde hodně turistů,“ říká výrobce. Šála vyjde zhruba na 700 korun a na první pohled vypadá spíš jako umělecký kousek. „Jednu takovou dělám dvě hodiny, ale to lidi moc nezajímá,“ usmívá se prodejce.

Inflace v září poskočila na 2,5 procenta, hlavně kvůli energiím

Hlouběji do peněženek jsou Češi ochotní sáhnout, pokud jde o alkohol. „Na Svatováclavských slavnostech máme vždy obrovskou návštěvnost i tržby. Hlavně vinaři si pochvalují, že na žádné jiné slavnosti nejsou schopni prodat tolik vína. Byly tam fronty po celý den,“ uvedl již před časem starosta Kutné Hory Lukáš Seifert.

Nadějí pro drobné výrobce a řemeslníky je prodej přes internet nebo v kamenných prodejnách.

Paní Ilona Hovorková, která sama tvoří, se rozhodla v době covidových lockdownů dát dohromady další šikovné lidi a otevřela si v Heřmanově Městci na úpatí Železných hor Krámek u Rusalky ve formě řemeslného bazaru. „Chtěla jsem dát příležitost lidem, aby vyndali svoje výrobky ze šuplíků a poslali je dál,“ popsala MF DNES.