Poslanci rozhodnou o Pavlovu vetu k novele, která usnadní zadlužování

Koalice ANO, SPD a Motoristé sobě chce ve středu ve Sněmovně přehlasovat veto prezidenta Petra Pavla k návrhu, jehož podstatou je rozvolnění rozpočtové odpovědnosti. Vládě změna pravidel umožní předložit návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem vyšším, než je letošních 310 miliard korun.

Pro vládní koalici je prosazení změny klíčové, protože premiér Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová argumentují, že je nemožné sestavit a předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem do 150 miliard korun. Jen tolik totiž umožňují nyní platná rozpočtová pravidla.

Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě má dost hlasů, aby Pavlovo veto přehlasovala. Podporuje ji 108 z 200 poslanců.

Koalice stanoví pevný čas hlasování

Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura řekl, že vládní většina navrhne hned ve středu ráno stanovení pevného času hlasování o novele. Předpokládá se, že by to mohlo být kolem 13:30.

Důvodem, proč prezident vetoval novelu rozpočtových zákonů, je podle něj dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, protože zákon, který prosadila Babišova vláda zatím i přes veto Senátu, umožňuje zvyšovat zadlužení České republiky. Navíc oslabuje kontrolu veřejných peněz Poslaneckou sněmovnou.

Opozice bránila jednání o Pavlovu vetu. Hřib ukázal Babišovu obří kreditku

„Jde o čistý zadlužovací zákon. Vláda tím krade lidem v České republice lepší budoucnost,“ prohlásil v úterý předseda opoziční ODS Martin Kupka. Vláda dostane možnost zvýšit dluh až o 240 miliard korun, kritizoval. Nejen on, ale i další opoziční polici zopakovali, že opozice novelu napadne u Ústavního soudu.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib si k řečnickému pultíku na pomoc přinesl i obří kreditku premiéra Andreje Babiše, která je na účet občanů. Varoval, že vláda lidem vyšším zadlužováním zdraží splácení hypoték. Ministryně financí Alena Schillerová to označila jen za strašení od opozice.

„Právo prezidenta vrátit zákon respektuji. Je to jeho ústavní pravomoc. Stejně otevřeně ale musím říct, že s jeho rozhodnutím zásadně nesouhlasím,“ řekla Schillerová.

Bez našeho zákona by byl rozpočet nesestavitelný, argumentuje Schillerová

„Jak chce pan prezident současně požadovat vyšší výdaje na obranu a zároveň trvat na pravidlech, která by pro příští rok neumožňovala schodek nad hranicí 150 miliard korun? To nejsou dvě oddělené debaty, to je jedna a tatáž rozpočtová rovnice,“ prohlásila ve Sněmovně. „Bez našeho zákona by byl rozpočet nesestavitelný, neměl-li by být v rozporu se zákonem,“ řekla ministryně financí.

Návrh má umožnit vládě zvyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se přitom nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.

Vláda navíc bude moci za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent a zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.

Deset hodin diskuse o programu schůze

K projednávání návrhu se poslanci dostali v úterý až po deseti hodinách diskuse o programu, po které koalice koalice zamítla pět desítek návrhů opozice, čím by se Sněmovna měla zabývat.

K samotnému návrhu, o který jde, pak mluvil jen šéf klubu TOP 09 Jan Jakob, který poslance přesvědčoval, aby Pavlovo veto nepřehlasovali.

Označil výhrady hlavy státu za závažné. „Prezident nepoužil veto pro nic za nic,“ řekl Jakob. Je na rozdíl od ministryně Schillerové přesvědčen, že rozpočet na příští rok podle současných pravidel sestavit lze, vláda by ale musela hledat úspory.