Poslanci musí znovu hlasovat o novele stavebního zákona, kterou vrátil Senát

Poslanci budou znovu projednávat novelu stavebního zákona, která má podle vlády Andreje Babiše usnadnit a zrychlit povolování staveb. Stavební úřady mají nově podle návrhu fungovat pod státem a vzniknout má Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů.

„Pokud běžný stavebník, jako jste vy nebo jsem já, si budeme chtít postavit rodinný dům, pak od ledna 2028 podáte jednu žádost na jeden úřad a do jednoho měsíce získáte stavební povolení a budete moct začít stavět. Nebudete už tedy muset nadále obíhat úřady a sbírat razítka jako Pokémony. Lidé nechtějí běhat zbytečně po úřadech, nemají rádi zbytečné papírování,“ hájil novelu, když ji poslanci schválili poprvé, ministryně pro místní rozvoj za ANO Zuzana Mrázová.

„Co to přinese běžným občanům? Pokud například kraj bude chtít stavět novou nemocnici, dálnici nebo město bytový komplex se 100 až 200 byty, u toho s dalšími veřejnými službami, jako jsou ordinace, mateřská škola nebo základní škola, tak od ledna 2027 stavebník podá jednu žádost na jeden úřad a do jednoho roku získá stavební povolení a bude moct začít stavět,“ řekla Mrázová.

Nový zákon zrychlí stavby, říká vláda. Nahrává developerům, míní opozice

Je to zákon pro velké developery, říká opozice

Opozice kritizuje, že předloha je napsaná pro velké developery. Zaznívalo to, jak při prvním projednávání návrhu ve Sněmovně, tak v Senátu.

„Je to politicky protlačovaný paskvil nahrávající jedné zájmové skupině,“ vytkla návrhu místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová z klubu KDU-ČSL.

„Zákon nahrává developerům. Nedonese zlepšení a zrychlení stavebního řízení pro naše občany, pro české lidi,“ řekla poté, co zákon poprvé prošel ve Sněmovně, místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová.

V okolí dálnic, silnic první třídy, železnic a vodních cest bude možné vyjímat půdu I. a II. třídy ochrany pro stavbu obchodních center a logistických hal v pásmu do půl kilometru.

Souhlas orgánu ochrany přírody k povolování nebo provádění staveb a dalším změnám nebude zapotřebí v zastavitelném území ochranného pásma národního parku a rovněž ani v pásmu 150 metrů od hranice tohoto ochranného pásma.

Plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb bude ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování. Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení, tedy budovy s podlahovou plochou nad 10 tisíc metrů čtverečních a převažující funkcí bydlení.

Senátoři zamítli novelu stavebního zákona. Nahrává developerům, kritizovali

Výjimka pro zachování černých staveb

Zákon také zavádí výjimku, která umožní zachovat černé stavby.

„Odstranění černé stavby se nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem a zároveň ponecháním stavby nejsou dotčeny veřejné zájmy ani práva třetích osob,“ píše se v něm. „Zlegalizujete, že černou stavbu nebude nutné bourat,“ vyčetl vládě exministr životního prostředí, lidovec Petr Hladík.

„Vy prostě začínáte rozdělovat ty lidi na ty, kteří mají široké lokty a hodně peněz, a na ty běžné, schopné, poctivé, kteří si prostě všechny ty věci vyběhají tak, jak mají a začnou stavět až poté, co mají prostě všechny dokumenty schváleny. Já si myslím, že v tomto vládní většina vyloženě jde proti svým voličům,“ řekl Hladík.

„To, aby se rychle stavělo, není jediný veřejný zájem společnosti,“ upozornil první místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Zmínil veřejný zájem ochrany památek, životního prostředí, ale i práv handicapovaných osob.

S odkazem i na stanovisko úřadu ombudsmana poukázal na to, že podle novely stavebního zákona nebudou muset budoucí stavby respektovat práva handicapovaných osob, nejen se zdravotním handicapem, ale třeba starších lidí či těhotných nebo maminek s kočárkem.

Zákon nejspíš skončí u Ústavního soudu

Pokud zákon projde, obrátí se podle podle senátora za TOP 09 Tomáše Třetiny členové horní komory parlamentu na Ústavní soud.

Stavební zákon skončí u Ústavního soudu. Staví výš zájmy developerů, vadí opozici

„Když se podívám na novelu stavebního zákona, kterou budeme projednávat, tak mohu konstatovat jediné: slibovali nám zrychlení, ale přinášejí bezpráví. Je to – nemám rád příliš silná slova – ale je to legislativní zmetek, který v praxi narazí. Jsme připraveni jít i před Ústavní soud,“ řekl Třetina.

„Novela staví spravedlnost na hlavu: zavádí pravidlo, že pokud postavíte černou stavbu, postavíte ji dostatečně rychle a draze, stát před vámi kapituluje pod záminkou takzvané zcela zjevně nepřiměřeného zásahu. Pro slušného člověka platí přísný metr, pro bohatého a drzého výhoda hotové věci,“ prohlásil senátor.

Upozornil i na další problém. „Územní plán je pro obec jediná obrana před divokou výstavbou. To je jeden ze základních práv obce si ve svém územním plánu určit, co a jak bude a co a jak má obec stavět. Novela umožní povolovat stavby odchylně a za zavřenými dveřmi, a pokud obec odmítne dohodu, podle paragrafu 132 ji nahradí soud. Z občanů se dělají bezbranná rukojmí, bez práva na odvolání, a z obcí se stávají jen pasivní statisté,“ prohlásil Třetina.