Školství zoufale chybí data o vzdělávání. Od září by mohly pomoci nové rejstříky

Pokud něčím české školství opravdu trpí, je to nedostatek dat o vzdělávání. Ministerstvo školství často nemá vlastní data a úředníci i politici se musí při rozhodování o změnách řídit statistikami od nestátních analytických organizací či zkušenostmi ze zahraničí. Od září tohoto roku by se to však mohlo změnit. Resort připravuje spuštění několika registrů, které by požadovaná data mohla přinést.

Nový zákon o registrech ve vzdělávání, který schválila v květnu vláda, má propojit data od žáků až po akademiky. Matriky studentů obsahují množství údajů už nyní, například jejich jméno, informace o absolvování státních zkoušek, získání titulů či o přerušení studia. Nový zákon má však jejich správu sjednotit a umožnit, aby se dala data využít ve větším detailu.

U učitelů a vědců tak bude možné sledovat jejich pracovní úvazky a mzdy, u studentů zase jejich vzdělávací dráhu od mateřské školy až po jejich uplatnění na trhu práce. „Stát by měl konečně získat datový přehled o průchodu jednotlivých žáků vzdělávací soustavou od školky či dětské skupiny, přes základní a střední školu až na vysokou a dokonce po účast v celoživotním vzdělávání a trh práce nebo ve výzkumu a vývoji,“ říká o návrhu ekonom z CERGE-EI Daniel Münich.

Konec mobilů ve školách. Zákon má zakázat telefony při výuce i v jídelnách

Münich však zároveň doplňuje, že takto propojená data mohou být k ničemu, pokud budou někde ležet a nebude vytvořeno informační prostředí, ve kterém budou moci informace prohlížet studenti, zaměstnavatelé, novináři a veřejnost.

Kromě nového zákona a sbírání dat je tedy nutné přinést také rozvoj digitálních systémů. „Potřebujeme kvalitní databázi vzdělávacích výsledků. Musí pokrývat všechny žáky v opakovaných měřeních. Jednotná přijímací zkouška nestačí. Bez dat nejsme schopni ověřovat dopady opatření, jako jsou asistenti pedagoga, obědy zdarma a také nemůžeme plánovat reformy a pravidelně sledovat, jak se daří rozvíjet kompetence a snižovat nerovnosti,“ uvádějí ve své analýze Jiří Münich a Jan Zeman ze společnosti PAQ Research.

Opakování ročníku zvyšuje riziko, že žák školu nedokončí

Některé evropské státy, jako například Dánsko, Slovinsko či země v Pobaltí, přitom zahrnují výsledky žáků a průběh jejich studia jako součást informačních systémů ve vzdělávání. České ministerstvo školství sice má k dispozici k nahlížení portál EduData, ale tato databáze ukazuje pouze triviální data, jako je celkový počet žáků či učitelů na školách.

Školy se obávají byrokracie

Rada vysokých škol a Česká konference rektorů se v souvislosti s návrhem také obávají nepřiměřeného zatížení vysokých škol a nesouhlasí se sběrem osobních údajů především o akademicích. Ministerstvo oponuje tím, že data pro řízení školství potřebuje a záměrem nového předpisu je naopak snížení administrativy pro univerzity.

Zrušení odkladů bude náraz. Učitelé vůbec nevědí, co všechno je čeká, říká expert

Údaje do nových registrů mají zapisovat samotné školy, ale také krajské úřady a ministerstvo, a to už od září tohoto roku. Plné spuštění je ovšem naplánované až o dva roky později, tedy od září 2028. Do té doby se musí kromě výjimek do systému školy přihlásit.

O chybějících registrech se mluví dlouhodobě. Ministerstvo dříve připravovalo Resortní informační systém, který měl fungovat od roku 2023. Projekt ale v roce 2020 i v důsledku pandemie covidu-19 zastavilo a později zahájilo nový. Schválený návrh připravilo ministerstvo za předchozí vlády, současný ministr školství Robert Plaga (za ANO) již začátkem roku řekl, že si zákon osvojí.