Kolik peněz stojí rodiče školák? Polovinu více než loni, výbava vyjde na tisíce

Nákup vybavení do školy se i letos podepíše na peněženkách rodičů školáků. Každá druhá česká rodina počítá, že za pomůcky do školy letos utratí více než v předchozím roce. Rodiče nejčastěji předpokládají, že je začátek školního roku jen na cvičebním úboru, přezůvkách a psacích a výtvarných potřebách do školy vyjde na tři tisíce korun.

Portál iDNES.cz přináší přehled cen nejčastějšího vybavení. Některé školy s nákupem pomáhají. Rodiče by však nejvíce ocenili, kdyby znali přesné požadavky učitelů včas.

Zatímco sešity od loňska zlevnily a jeden kus se dá pořídit v akcích papíren, papírnictví nebo supermarketů do desetikoruny, lidé shánějící školní batoh si připlatí. Aktovky, zvlášť ty ergonomické či „rostoucí“, mohou vyjít až na několik tisíc tisíc korun.

Batoh, tenisky i bunda. Nákupy před novým školním rokem na jednom místě

Ceny penálů začínají zhruba na padesátikoruně, pokud se jedná o jednoduché pouzdro bez pořadačů na tužky. Vybavené pevné penály s fixy, pastelkami a propiskami mohou přijít klidně na tisícikorunu. Až přes tři tisíce korun mohou stát vybavené značkové penály s motivy z pohádek či her.

Z průzkumu agentury IPSOS pro společnost Provident Financial, který má iDNES.cz k dispozici, vyplývá, že pod tisícikorunu je připraveno nakupovat jen necelých 15 procent rodin, ještě loni jich bylo o tři procentní body více. Naopak s výdaji nad tři tisíce korun počítá více než čtvrtina českých rodičů.

Průzkum se zvlášť zaměřil i na nízkopříjmové domácnosti, které musí vyjít jen s 25 tisíci korunami na měsíc. Pro ně jsou školní pomůcky a vybavení nejnáročnější položkou ze všech školních výdajů. Uvádí to každá čtvrtá nízkopříjmová rodina.

„Návrat dětí do škol je proto pro tyto rodiny velmi stresující, protože jsou často finančně vyčerpané po prázdninách. Pětina rodičů s čistým příjmem do 25 tisíc korun si myslí, že se při nákupu školních pomůcek a vybavení vejde s těmito výdaji do celkové částky tisíc korun, další čtvrtina do dvou tisíc korun. Tyto výdaje přitom rodiče nemohou vynechat, zatímco účast na lyžařském kurzu nebo počet kroužků mohou ovlivnit,“ uvádí Hana Chmelíková, datová analytička z Provident Financial.

Podle Petry Květové Pšeničné, spoluzakladatelky neziskové organizace Fandi mámám, se rodiče na návrat dětí do školy snaží připravit dopředu, a to nejen spořením. „Často čekají na slevy, využívají bazary nebo si dopředu shánějí oblečení, přezůvky, školní tašky i další potřebné věci u známých, kamarádů nebo kolegů,“ vyjmenovává Květová Pšeničná.

Čekání a fronty v papírnictví

Jenomže s akcemi, slevami a výhodnými nabídkami obchodní řetězce nezřídka začínají už v polovině prázdnin. Zato školáci často od škol získají doporučené seznamy potřebného vybavení až v úvodních vyučovacích hodinách v září. Rodiče tak buď nakupují o prázdninách naslepo a riskují, že pořídí nepotřebné věci a jiné jim budou chybět, nebo musí vyčkávat.

„Většinou dostáváme seznamy pomůcek v prvním týdnu v září. A pak máme zhruba dva týdny na to všechny věci nakoupit. Nevadilo by mi, kdybych mohl mít přehled o něco dřív a věci mohl pořídit už koncem prázdnin, ve slevách. Tlačit se ve frontách se všemi rodiči, kteří v září obsadí papírnictví, není nic moc,“ potvrzuje Pavel Dvořák z Brna, jehož dcery půjdou do druhé a šesté třídy.

Neumíme změřit, jestli je žák dobrý. Školy nemají zpětnou vazbu, říká Daniel Prokop

Toho se snaží v některých školách vyvarovat. Aby rodičům ulehčili, učitelé seznamy doporučených pomůcek včetně třeba specifikace sešitů zveřejňují už v červnu nebo na začátku prázdnin na webových stránkách škol.

„Děti už na konci školního roku dostaly seznam. Moc tam toho není, pár sešitů, kružítko, pravítka. A potom také tisícikorunová záloha, z níž se budou platit exkurze, výlet a ostatní věci,“ popisuje Michaela Drkalová, matka budoucích žáků páté a šesté třídy.

Jak dostat prvňáka do školy, do které chcete? Rodiče švindlují s adresami

Třeba v Budišově nad Budišovkou rodiče už od konce června vědí, kolik budou stát pracovní sešity. „Těm, kteří mají s úhradou potíže, pomáhá naše sociální pedagožka například s vyplněním žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci. Oni následně žádají úřad práce. Jsme s úřadem domluveni, že prostředky chodí přímo na účet školy. Jsme samozřejmě připraveni i na to, že rodič řekne, že pracovní sešit nekoupí. Pak mu jej zapůjčíme, ale žák do něj nesmí psát a nesmí ho zničit,“ říká ředitelka budišovské školy Natálie Jaššová.

Bez pomoci státu, rodiny, pojišťoven nebo nadací se přitom neobejde pětina domácností, z nízkopříjmových je to dle průzkumu agentury IPSOS asi každá druhá rodina.

Vodovky pro všechny

Jaššová dodává, že běžné sešity nebo rýsovací potřeby musí rodiče zakoupit sami. „Žáci to potřebují, ale učitelé nosí s sebou do hodin vždy pár kusů k zapůjčení. Řádově jde o částky od 200 do 500 korun, a to včetně příspěvku na výtvarnou výchovu. Právě výtvarné pomůcky nakupujeme hromadně,“ dodává.

Hromadné nákupy temper, vodovek, barevných papírů nebo třeba lepidel nejsou na školách ojedinělé. Například v Základní škole Chlumčany se vybírá od každého žáka na začátku září stokoruna. „Pořizujeme vše ve velkém společně. Vychází to levněji oproti tomu, kdyby si každý žák musel celou potřebnou sadu nakupovat sám. Navíc na tyto pomůcky nemusí myslet, protože jsou umístěny v kabinetu výtvarny. To dává i možnost tvořit v jiných předmětech,“ popisuje chlumčanský učitel Jan Frank.

A někdy jsou to přímo učitelé, kteří pro své hodiny pomůcky pořizují, a to po předchozí dohodě s rodiči. „V červnu jsem se s rodiči domluvila, vybrala peníze, a přes prázdniny nakupuji většinu toho, co děti potřebují. Včetně sešitů, pastelek, tužek, per, pravítek a výtvarných potřeb. Leccos lze použít z loňska,“ říká Kamila Matysová, která učí na škole v Kamenickém Šenově.

Zdroj: Srovnávače cen, prodejci