BIS: Rusko se snaží přes Česko obcházet sankce. Shání i stroje pro zbrojovky

Rusko se pokouší nakupovat v České republice zboží, na které se vztahují sankce či jiná opatření Evropské unie. Z Česka se tak snaží prostřednictvím reexportů přes třetí země vyvézt výrobky firem, které měly v minulosti na Rusko silné obchodní vazby nebo je ovládají Rusové či občané dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Jde například o obráběcí stroje a další přístroje. Ve čtvrtek zveřejněné výroční zprávě za loňský rok o tom píše Bezpečnostní informační služba (BIS). Uvádí také, že v Česku odhalila firmy, které poskytovaly krytí tankerům ruské stínové flotily vyvážejícím ze země ropu.

Evropské sankce jsou klíčovým nástrojem, jak mohou státy omezit dodávky zboží využitelného či zneužitelného v ruském bezpečnostním programu. Rusko se je ale snaží obejít například prostřednictvím reexportů přes různé firmy.

„Přestože o to ruské společnosti dlouhodobě usilují, dosud se nezbavily závislosti na některých západních technologiích. Existence sankcí ztěžuje a prodražuje přístup Ruska k technologiím, které nezbytně potřebuje k tomu, aby byla zajištěna funkčnost jeho vojensko-průmyslového komplexu. Ruské subjekty byly v důsledku sankcí nuceny požadované zboží získávat stále složitějšími cestami, kdy bylo zboží z ČR dodáváno cestou reexportů přes několik prostředníků ze třetích zemí. Komplexnější dodavatelské řetězce vedly k prodloužení dodacích lhůt a zapojení více subjektů, kdy lze předpokládat navýšení ceny pro koncové uživatele,“ popisuje BIS.

Běloruská novinářka, která roky žila v ČR, pracovala pro Rusy. S žalobou neuspěla

V České republice se tak Rusko snažilo nakoupit CNC obráběcí stroje, které potřebuje pro navýšení výrobních kapacit svých zbrojovek, a to včetně náhradních dílů pro údržbu a servis strojů dodaných do Ruska už v minulosti. „Další rizikové poptávky zaznamenané v ČR se týkaly leteckých náhradních dílů, elektronických součástek nebo různých druhů ložisek. S rizikem reexportu do Ruska byly spojeny i případy dodávek střelných zbraní a střeliva na civilní trhy členských zemí Eurasijské hospodářské unie, které jsou s Ruskou federací v celní unii umožňující volný pohyb zboží a služeb,“ píše BIS.

Tajná služba se ale loni zaměřila nejen na dodávky pro ruské vojenské programy, ale také na firmy zapojené do ruských programů vývoje a výroby zbraní hromadného ničení. „Konkrétně šlo například o poptávky po vybavení pro chemické, biochemické a molekulárně biologické laboratoře,“ vyjmenovává BIS ve výroční zprávě.

Klíčovou roli v podpoře ruského vojensko-průmyslového programu nadále hraje Čína, která Rusku dodává součástky pro výrobu jeho zbraní. BIS proto sledovala i dodávky takového zboží z České republiky do Číny. „Riziko dodávek původem českých technologií do Ruska bylo spojeno také s působením českých výrobců ve společných podnicích se zahraničními partnery ve třetích zemích. Zaznamenány byly například přesuny výrobních technologií včetně příslušné konstrukční a výrobní dokumentace z ČR do těchto společných podniků v zemích, které pokračují v obchodní spolupráci s Ruskem,“ popisuje.

Zadržení podezřelého ze špionáže pro Čínu má i symbolický význam, řekl šéf BIS

Bezpečnostní informační služba odhalila také loni v Česku fungování firem, které poskytovaly krytí tankerům ruské stínové flotily vyvážejícím ze země ropu. Krytí poskytoval ruský a zároveň izraelský občan Konstantin Rogač dlouhodobě prostřednictvím společností se sídlem v Rusku, na Kypru a v České republice, které subjektům působícím v mezinárodní námořní přepravě poskytovaly komerční služby. Rogač byl letos v březnu zařazen také na sankční seznam.

„V posledních letech zprostředkovával pojištění a poskytoval administrativní podporu také pro tankery působící v rámci ruské stínové flotily, kdy pojištění tankerů patří mezi klíčové a nezbytné aspekty jejich provozu v rámci mezinárodní námořní přepravy. K finančním transakcím využíval offshorové společnosti sídlící v Turecku a na Marshallových ostrovech. Spolupracoval také s pojišťovnami zapsanými na sankční seznamy EU, Velké Británie, USA či dalších zemí. Je pravděpodobné, že aktivity ve prospěch ruské stínové flotily Konstantin Rogač vykonával v rámci plnění zadání některého z orgánů ruské státní moci,“ píše ve zprávě BIS.

Zpráva popisuje i to, že počet odhalených sabotážních či jiných subverzních útoků koordinovaných z Ruska, k nimž jsou najímáni takzvaní agenti na jedno použití, v Evropě v první polovině roku 2025 poklesl, od druhé poloviny roku nicméně opět rostl. Označení „agent na jedno použití“ používají zpravodajci pro osoby, které Rusko najme, ale v případě jejich zadržení se zříká jakékoli odpovědnosti za jejich činy. Často tak jde o nezkušené amatéry pocházející ze sociálně slabšího prostředí či s kriminální minulostí.

Pro bezpečnostní složky je problémem často to, že agenti až po přicestování do cílové země zjistí, na jaké cíle se mají zaměřit. To znesnadňuje jejich odhalení a zároveň zkracuje čas na odhalení přípravy útoku.

Žijeme ve studené válce, která se odehrává hlavně online, varoval šéf BIS

„Rusko prostřednictvím sabotážních útoků kromě vyvolání nervozity a strachu usiluje o to, aby ve veřejné debatě v dotčených zemích převládl názor, že se ani z ekonomického, ale ani z bezpečnostního hlediska nevyplácí poskytovat politickou podporu a materiální pomoc napadené Ukrajině. Snaží se šířit sdělení, že jestliže dané země nechtějí mít problémy, musejí Rusku ustoupit z cesty v prosazování jeho geopolitických zájmů,“ píše ve své dnes zveřejněné výroční zprávě BIS.

U žádného z bezpečnostních incidentů zaznamenaných v ČR, u nichž bylo v roce 2025 prověřováno, zda se mohlo jednat o sabotážní útok koordinovaný z Ruska či jeho přípravu, se dosud toto podezření nepodařilo spolehlivě potvrdit. Nepotvrdilo se ani to, že by prověřované aktivity jednotlivých osob měly reálný potenciál vyústit v sabotážní útok na území ČR.

Totéž platí také v případě inzerátů nabízejících finanční odměnu za zapojení do přípravy či provedení sabotážního útoku. Ty jsou šířeny na platformě Telegram ve skupinách určených rusky nebo ukrajinsky hovořícímu publiku a zároveň spjatých i s českým prostředím. „Poptávka po sabotážních útocích šířená skrze tyto skupiny je enormní, jedná se o statisíce příspěvků za rok, týkají se ale převážně cílů nacházejících se na území Ukrajiny či jiných států EU než ČR,“ píše BIS.

V Česku dále působí i agenti dalších cizích zpravodajských služeb, například čínských. Loni česká kontrarozvědka odhalila například Číňana Yanga Yiminga, kterého považuje za agenta čínské služby a kterému se podařilo v České republice působit od roku 2022. „Využíval krytí novináře čínského periodika, jež představuje tradiční krycí nástroj využívaný ze strany čínských zpravodajských služeb. Za dobu své přítomnosti v ČR si Yang Yiming vytvořil diverzifikovanou síť zdrojů, skrze které se dostal k citlivým a neveřejným informacím z prostředí českých státních institucí,“ popisuje BIS.

Čínští agenti mají už roky jako hlavní úkoly klasický sběr informací, vytváření sítí kontaktů a hledání sympatizantů, kteří by podporovali sbližování České republiky s Čínou a poskytovali – byť nevědomě – neveřejné informace. Zároveň se snaží tlumit česko-tchajwanskou spolupráci. Čína často využívá vytipované české akademiky k získávání citlivých informací i k lepší orientaci v českém prostředí.

I v Česku by Rusové byli nemilosrdní, míní šéf BIS. Zmínil prověrku pro Koláře

„Proces náboru českých občanů obvykle začíná vytipováním vhodného kandidáta, který bude mít přístup k využitelným informacím. Osoby jsou často osloveny v průběhu jejich studijního pobytu v Číně, prostřednictvím profesní sociální sítě LinkedIn, nebo přímo v ČR příslušníky či spolupracovníky čínských zpravodajských služeb. Pod záminkou zájmu o navázání odborné spolupráce a s příslibem finanční odměny čínská strana nabízí osloveným akademikům spolupráci, spočívající nejčastěji v psaní analýz na zadané téma odpovídající čínským politickým zájmům. Tyto analýzy představují předstupeň k další spolupráci, během níž dochází ke stupňování požadavků na dodání citlivých a neveřejných informací,“ popisuje BIS.