Belmondo Turek končí, začíná éra Macinky. Motoristé se nepoučili, říká politolog

Červencová nehoda podle politologa Jana Kubáčka s největší pravděpodobností připraví Filipa Turka o post vládního zmocněnce pro Green Deal. V rozhovoru pro Rozstřel na iDNES.cz mluví také o tom, proč podle něj Motoristé opakují chyby Věcí veřejných a proč se spor vlády s Hradem může táhnout až do příští prezidentské volby.

„Pro velkou část veřejnosti, ale i voličů Motoristů, tímto končí období Filipa Turka a začíná éra Petra Macinky. Jsem přesvědčen, že tím tahounem teď bude on,“ říká Kubáček.

Turek podle něj nepochopil roli politika a zůstal spíše celebritou. „Problém je, že chce být něco mezi Belmondem, panem Sládkem z Republikánů a ikonickou postavou. Ale buďto jste Belmondo, nebo jste potenciální premiér. Nemůžete být obojí,“ doplňuje politolog.

12 fotografií

Máme léto a s ním spojené politické prázdniny, ale spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše stále rezonuje. Už na podzim se navíc dost možná rozeběhne další kolo. Vláda chce protlačit zrušení koncesionářských poplatků a prezidentského veta by se mohl dočkat i státní rozpočet na příští rok. Jak si myslíte, že to bude pokračovat?
Obávám se, že čtenáře příliš nepotěším, protože budu skeptik. Očekávám, že konflikt bude pokračovat prakticky až do příští prezidentské volby. Překvapilo by mě, kdyby Petr Pavel mandát neobhájil, a myslím, že ke zklidnění vztahů může dojít až po jeho případném znovuzvolení.

Zároveň čekám, že se tento spor rozšíří. Nebude už jen mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem nebo Petrem Macinkou. Mnohem výraznější roli začnou hrát také prezidentovi poradci a na druhé straně Karel Havlíček či Alena Schillerová. A střet se postupně přesune od sporů o pravomoci k tématům, která lidi zajímají mnohem víc – k peněženkám a životní úrovni. Vláda se podle mě bude snažit vykreslit prezidenta jako politika, jehož případná veta lidem zdražují život.

U těch dvou zmíněných zákonů, ať už jsou to veřejnoprávní poplatky, či státní rozpočet na příští rok, tedy očekáváte, že je prezident bude na podzim vetovat?
Přiznám se, že u poplatků to očekávám. U rozpočtu jsem opatrnější, byť si myslím, že si prezident bude tuto možnost držet do poslední chvíle otevřenou. Nakonec si spíš myslím, že ho nevetuje, protože by to bylo upřímně trochu absurdní vzhledem k tomu, že nevetoval dva poslední – velmi tekuté – rozpočty z dílny Zbyňka Stanjury. Ale o to víc povede boj o veřejnoprávní média.

Na začátku jste říkal, že se spor Hradu s vládou potáhne ještě rok a půl do příští prezidentské volby. Kam až se může vyhrotit, když už kolem summitu NATO byla situace tak napjatá?
Téměř do nemyslitelných poloh. Zároveň ale věřím, že existuje přirozená brzda, kterou je veřejné mínění. Pokud lidé začnou mít pocit, že politici řeší hlavně osobní spory místo skutečných problémů, obě strany zchladí hlavu a rychle změní taktiku. Jinak by to vedlo k tomu, že začnou ztrácet popularitu. A to ani jedna z nich nechce.

U ministra zahraničí Petra Macinky jsou jeho motivace k boji s prezidentem poměrně zřejmé. Ale řekněte mi, co z toho souboje má premiér Babiš, který do války s Hradem vstoupil až o něco později?
Myslím, že mu zpočátku vyhovovalo stát trochu stranou. Postupně si ale vyhodnotil, že už si nemůže dovolit působit jako pasivní premiér a potřebuje být občas v rámci toho konfliktu vidět. Zároveň si ale podle mě uvědomuje, že nekonečný konflikt nikoho dlouhodobě nebaví. Proto podle mě bude chtít debatu a souboj s Petrem Pavlem postupně přesunout k ekonomice a životní úrovni, kde může vláda získat víc politických bodů.

Dá se vlastně říct, kdo zatím z toho konfliktu mezi Hradem a vládou vychází jako vítěz?
Zatím v podstatě všichni ztrácejí. A jsem přesvědčen, že čím déle to bude trvat, tím to bude horší. Při svých pravidelných cestách republikou jsem neviděl nikoho, kdo by z toho konfliktu jásal. Spíše se za to lidé stydí. Tvrdá jádra voličů to sice mobilizuje, ale umírněnější voliče obě strany ztrácejí. Nikdo nemá rád, když se pere špinavé prádlo na veřejnosti. Překvapilo mě, že se do toho nechal vtáhnout i Petr Pavel, který vyhrál prezidentskou volbu s podporou voličů z obou názorových stran. Teď tímto ale dobrovolně jednu opouští.

Pojďme k příští prezidentské volbě. Petr Pavel, byť zatím definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat, zatím na vyzývatele čeká. Petr Macinka se nechal slyšet, že by podle něj vláda neměla mít vlastního kandidáta, že to není taktické. Ptal jsem se na to i premiéra Babiše, který řekl, že s tím souhlasí. Co tím oba sledují?
Myslím, že de facto mezi řádky přiznávají, že žádného takového kandidáta nemají a že to není snadné. Prezidentská kampaň bývá nelítostná, Petr Pavel se stále těší velké oblibě a podpoře i mezi různými zájmovými spolky, které budou dělat hodně pro to, aby případného protikandidáta sestřelily. A k tomu stačí, aby se jen o jeho jméně začalo spekulovat. Zatím to vypadá tak, že volba přiláká maximálně pár lidí, kteří se budou chtít zviditelnit, aby se v budoucnu stali senátory nebo europoslanci. Ale žádného reálného vyzývatele Petra Pavla zatím nevidím.

Kdo by měl vyzvat Pavla? Jak vláda (ne)hledá vlastního kandidáta

Pokud to takhle půjde dál, je reálné, že by Petr Pavel mohl vyhrát už v prvním kole?
Vyloučit to nelze, ale když už takto spekulujeme, tak bych spíše řekl, že Petr Pavel bude mít menší podporu než v poslední volbě. Na rozdíl od ní totiž nevratně poztrácel voliče vládních stran, ale také mnohé voliče, kteří jsou z přehlížených lokalit a řeší kvalitu služeb, které stát doručuje. A dosaďte si sami, jestli je to zdravotnictví, vzdělávání nebo sociálno. K mému překvapení pan prezident tohle zcela opustil.

Zaspekuluji si ještě trochu víc. Pokud by Petr Pavel mandát obhájil, je také možné, že budou spolu s Andrejem Babišem vládnout dalších sedm let. Protože ANO stále dominuje a je možné, že i příští volby vyhraje. Umíte si představit sedm let trvající kohabitaci?
Ne, v tu chvíli si podle mě oba uvědomí, že takhle táhlý spor už nikoho nebaví. Mediální optikou – lidé by také mohli přepnout na jiný kanál neboli si najít nového politika, protože by již tímto sporem byli přejedeni. Takže bych čekal spíše pragmatické zklidnění situace.

Zpátky do současnosti. Na podzim nás čekají senátní a komunální volby. Rok po sněmovních volbách se je opozice obvykle snaží přetavit v takové první referendum o vládě. Zatím ale nic takového moc není vidět. Proč?
Opozici se to nedaří. Přitom se to nabízí, a když je premiérem Andrej Babiš, tak se to z pohledu opozice nabízí dvojnásob. Ať se to někomu líbí, nebo ne, Antibabiš je věčný. Nakonec si myslím, že to paradoxně bude Andrej Babiš, kdo to téma sám podpoří a bude mobilizovat své voliče, aby ukázali, že za vládou stojí. Vysokou účast totiž potřebuje i ve druhém kole senátních voleb.

Čím si vysvětlujete, že se to opozici nedaří?
Je neuvěřitelně roztříštěná a k mému překvapení stále tančí ve stejném rytmu, se kterým neuspěla ve sněmovních volbách. Čekal jsem, že dají šanci novým tvářím a začnou řešit témata, která tu leží na ulici. Zatím ale v podstatě fungují spíš jen jako fanklub Petra Pavla, což ale vede pouze k tomu, že se veškerá pozornost upíná k Hradu.

Ať jsme fér, tak v plné síle nejdou do voleb ani Motoristé. Ti jsou sice jednou z nejviditelnějších stran, ale v komunálních volbách kandidují z větších měst pouze v Praze, Brně a Ostravě a do Senátu nezkoušejí vyslat ani jednoho kandidáta. Co to o nich vypovídá?
Tímhle hodně překvapili a může to pro ně být do budoucna velký problém. Jako by se nepoučili z chyb Strany zelených nebo Věcí veřejných, kterým po sněmovním úspěchu nepřišly nové tváře a neuchytily se napříč republikou. Pokud se Motoristům rychle nepodaří najít nějaké silné, ideálně peněženkové téma, tak to může být začátek jejich slábnutí.

Jak jim vlastně škodí ty nekončící eskapády Filipa Turka? Petr Macinka neustále opakuje, že za ním stojí a že se ho nikdy nevzdá. Přináší to ale Motoristům ještě vůbec něco?
Pro velkou část veřejnosti, ale i voličů Motoristů, končí období Filipa Turka a začíná éra Petra Macinky. Jsem přesvědčen, že tím tahounem teď bude on. Turek svými eskapádami dal nakonec za pravdu prezidentovi, který na podzim řekl, že nemá být ministrem. Může se vám sejít řada věcí, můžete být smolař, ale když dáme všechno dohromady, tak je zřejmé, že Filip Turek nepochopil logiku normotvorné osobnosti a zůstává celebritou. Ta sice může být zábavná na večerních akcích, ale nemůže ovlivňovat životy a peněženky lidí.

Sice se stále čeká na výsledky vyšetřování jeho autonehody, ale myslíte si, že i premiér Andrej Babiš už nad Filipem Turkem zlomil hůl?
Myslím, že už si v podstatě sbalil kufry. Kdyby byl ministrem, tak si troufnu říct, že by ho už Andrej Babiš vyhodil. Už toho je moc. Znelíbil se veřejnému mínění a v očích premiéra je za černého pasažéra. Petra Macinku nedokáže obětovat, ale Filipa Turka, myslím, že ano.

Turek má plán, co dělat i bez funkce. Stále budu platnější než Fialova vláda, tvrdí

Nedovedu si ale představit, že teď Filip Turek sklapne paty, zapluje do poslanecké lavice a bude se v tichosti věnovat práci v zahraničním výboru. Ty neustálé eskapády a výroky budou plnit titulky i nadále, že?
Bezesporu. Filip Turek si vyhodnotil, že mu to u jeho skalních příznivců funguje. Ale už tím nezískává žádné nové voliče a v tom je problém. Potřebuje řešit nějaká věcná témata. Myslel jsem si, že bude třeba objíždět republiku a řešit ty větrníky, které částečně uchopil jako své téma. Ale on stále žije spíše tím „celebritiálním“ pojetím politiky.

Na to by vám asi namítl, že se proletěl vrtulníkem nad moravskoslezskými fabrikami…
... no ale to je ono. Je to takové moc bafuňárské. Spíš bych ho čekal s vykasanou košilí pobíhat někde na vesnici, kde bude říkat, že díky němu tam nestojí megalomanský větrník vysoký jako katedrála svatého Víta. Problém je, že chce stále být něco mezi Belmondem, panem Sládkem z Republikánů a ikonickou postavou. Ale buďto jste Belmondo, nebo jste potenciální premiér. Nemůžete být obojí.