Lebky světců i šlechticů. Jaké vzácné relikvie uchovává Česko a kde jsou k vidění

Neznámý pachatel odcizil v úterý z baziliky v Jablonném v Podještědí lebku svaté Zdislavy, jednu z nejvýznamnějších českých relikvií. Byla vystavena ve skřínce k vidění všem návštěvníkům. Podívejte se na další známé relikvie, které Česko ukrývá.

1 Svatý Vojtěch

Slavnostní bohoslužba k 660. výročí povýšení pražského biskupství na arcibiskupství, během které byla vystavena lebka svatého Vojtěcha. (duben 2004)

Když byl před několika týdny intronizován (uveden na trůn, či do funkce, pozn. red.) nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, ceremoniál se odehrával před lebkou svatého Vojtěcha, druhého pražského biskupa. I jeho lebka se v minulosti stala předmětem „loupeže“, tedy spíš převezení.

54 fotografií

Svatý Vojtěch zahynul v roce 997 v Prusku mučednickou smrtí. Jeho ostatky vykoupil polský kníže Boleslav Chrabrý a nechal je uložit ve hnězdenském kostele Panny Marie. Zhruba 30 let po Vojtěchově smrti zamířila do Polska vojenská výprava nového českého knížete Břetislava I., jež si kladla za cíl převézt Vojtěchovy ostatky do Čech. To se podařilo a od té doby jsou uloženy v katedrále sv. Víta.

Tvář stará tisíc let. Podobu sv. Vojtěcha odhadli odborníci podle lebky z pokladu

2 Svatý Václav

Lebka svatého Václava, českého knížete a světce

Lebka svatého Václava je asi nejznámější českou relikvií. Je uložena v klenotnici svatovítské katedrály. Dokonce na ní měla být podle přání císaře a krále Karla IV. uchovávána svatováclavská koruna.

V současné době ale lebku zdobí jiná korunka. V roce 1929 slavilo Československo tisíc let od smrti národního světce svatého Václava. Při této příležitosti se američtí krajané složili na novou korunu, či spíše čelenku pro svatého Václava.

OBRAZEM: Lebce svatého Václava nablýskali zlatou čelenku

Lebku vystavují při velkých církevních svátcích, jako je svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi.

3 Svatovítský poklad

Relikviářové busty svatého Zikmunda, Vojtěcha a Víta pochází z 15. století a jsou ze zlaceného stříbra. Výstavy Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění, 26. března 2026, Praha.

Nejcennější církevní ostatky, mnohdy spojené s relikviáři vyrobenými z drahých kovů a zdobených drahými kameny jsou po staletí uchovávány v chrámové pokladu svatovítské katedrály. Jejich část je nyní vystavena v rámci výstavy Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu.

Sbírku začali budovat Přemyslovci. Podle legendy dostal kníže Václav od císaře Jindřicha paži svatého Víta, a proto dal před rokem 929 na Hradě vystavět rotundu svatého Víta, předchůdkyni dnešní katedrály. Rozkvět sbírka zažila za Karla IV. Císař věřil, že světci budou vzkříšeni na místech, kde leží jejich ostatky. Proto je systematicky shromažďoval a ukládal do relikviářů.

54 fotografií

Nejcennější z nich je takzvaný korunovační či ostatkový kříž, nejvzácnější část svatovítského pokladu. Právě do něj císař vložil pašijové relikvie – dřevo ze svatého Kříže, trny z Ježíšovi koruny a jeden z hřebů, kterými byl přibit na kříž. Tedy předměty spojené s ukřižováním Ježíše Krista.

Poklad z katedrály, holokaust i odsun. Na Hradě začíná výstava plná příběhů

4 Jan Žižka

Údajnou část lebky Jana Žižky, historiky označovanou též jako čáslavská kalva, zkoumají už 100 let elity české antropologie. Naposledy to byli lékaři táborské nemocnice, kteří pomocí počítačové tomografie vytvořili prostorový snímek Žižkových ostatků.

Zájem nebudí jen ostatky svatých. Třeba husitský vojevůdce Jan Žižka rozhodně svatý nebyl. Jeho údajnou lebku objevili v roce 1910 v Čáslavi, při rekonstrukci místního kostela.

Že by mohlo jít o Žižku, prozrazovala levá očnice, která byla poškozená, pokleslá a prasklá. Ale ani mnohá zkoumání archeologů a antropologů nedokázala potvrdit, že se skutečně jedná o lebku Jana Žižky.

Tajemství lebky vojevůdce Jana Žižky. Proč čáslavská kalva dráždí odborníky

Vzácná kalva (horní část lebky) je uschována v Žižkově síni čáslavské radnice. Je uložena v krásné kubistické vitríně z roku 1915, kterou korunuje husitský mosazný kalich. Před dvěma lety ji vystavili v pražské betlémské kapli, jako součást připomenutí 600 let od Žižkovy smrti.

5 Jáchym Ondřej Šlik

Hrobka rodu Schliků.

Pod kopcem Veliš, kousek od Jičína, stojí rodová hrobka hrabat Schliků. V ní jako největší rodová památka byla uschována lebka Jáchyma Ondřeje Šlika, jednoho z popravených českých pánů, kteří byli popraveni na Staroměstském náměstí v roce 1621. Kat Jan Mydlář jeho hlavu s rukou položenou na ústa pověsil na Staroměstskou mosteckou věž. Císař ji po roce na prosbu vdovy dovolil sejmout a pochovat.

Po stopách jednoho z českých popravených pánů. Schlikovi hospodaří ve Veliši

V devadesátých letech dvacátého století hrobku vykradli. Policie ale pachatele dopadla a lebku vrátila Schlikům. Ti ji umístili na bezpečnější místo, do kaple na restituovaném zámku v Jičíněvsi.

6 Svatá Ludmila

Dny lidí dobré vůle a oslavy výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velehradu. Na snímku je vzácná relikvie, lebka svaté Ludmily. (5 července 2018).

První česká světice a jedna z patronek naší země přijala křest v 9. století na starodávném Velehradě z rukou arcibiskupa Metoděje, stejně jako její manžel Bořivoj, první historicky doložený Přemyslovec.

Podle legendy obdržela od svatého Metoděje kovový reliéf byzantského původu s vyobrazením Panny Marie, který poté darovala svatému Václavovi.

Při Národní pouti bude na Velehradě k vidění vzácná lebka svaté Ludmily

Lebka svaté Ludmily je součástí Svatovítského pokladu, sbírky uměleckých a historických předmětů, která byla již od Přemyslovců shromažďována v horní sakristii svatovítské katedrály v Praze.

Kromě výjimečných akcí je tato vzácná relikvie vystavena k uctění pouze jeden den v roce, a to na svátek svaté Ludmily 16. září na Pražském hradě. Po zbytek roku jsou ostatky uloženy v pokladnici svatovítské katedrály na čestném místě v blízkosti lebky svatého Vojtěcha a svatého Václava.

7 Lebka svaté Zdislavy

Lebka svaté Zdislavy uložená v Jablonném v Podještědí. (2024)

Zdislava z Lemberka žila ve 13. století (v letech 1220 až 1252), kdy založila klášter a špitál, v němž léčila nemocné. V Dalimilově kronice stojí, že křísila mrtvé a slepým vracela zrak. A prý to dokáže i 800 let od chvíle, kdy se narodila. Podzemní krypta v bazilice, kde odpočívají její kosti, je posetá vzkazy lidí, kteří se díky modlitbám k ní uzdravili. A často šlo o nevěřící lidi.

Zdislava zemřela mladá, již v roce 1252, vyčerpána mnohými starostmi a mateřskou péčí nejen o vlastní rodinu, ale i o velkou rodinu všech pocestných, chudých a nemocných. Ostatky byly uloženy v kostele svatého Vavřince v Jablonném. Právě na tomto místě později vybudovali baziliku. Její hrob se nachází v kryptě pod oltářem, lebka byla umístěna na oltáři v první boční kapli baziliky.

54 fotografií

Z lebky toho do dnešních dnů mnoho nezbylo. Přes 450 let její ostatky ležely v hrobě a během přestaveb kláštera s nimi bylo manipulováno. Když je dostali do rukou novodobí archeologové, rozpadaly se.

Lebku ukradl neznámý pachatel večer 12. května. Podle vyšetřovatelů nejprve rozbil skříňku, ze které následně vyjmul lebku.