Registr dárců kostní dřeně dorazil za studenty. Co musí splňovat?

Český národní registr dárců kostní dřeně a Univerzita Karlova spojily síly při náboru nových a mladých zájemců o zapsání do registru. Právě věk je totiž při darování často rozhodující. Nově registrovaných podle databáze pořád přibývá. Letošní rok je navíc rekordní. Počet reálných odběrů poprvé překročil stovku. Zhruba pro každého čtvrtého pacienta se i přes to nepodaří najít vhodného dárce vůbec nebo příliš pozdě.

Jsou zápisy, žáci si chodí pro studentské průkazy, mnohdy čekají a nudí se. Takzvaný UK point v pražské Celetné ulici se v těchto dnech kvůli začátku zimního semestru studenty jen plní. Při příležitosti Světového dne dárců kostní dřeně mohli čekání využít netradičně. Od rána byli na místě i dobrovolníci z organizace Nábor hrdinů, která spolupracuje s Českým národním registrem dárců kostní dřeně. A měli plné ruce práce, místa pro zájemce byla totiž většinu času zaplněná.

„Říkala jsem si, že je to znamení. Měla jsem dvacet minut, tak jsem to stihla a zapsala se,“ popsala studentka Běla chvíli po tom, co se oficiálně stala potenciální dárkyní kostní dřeně. Zároveň přiznala, že se do registru chtěla zapsat už dříve, kvůli nefunkčnímu formuláři na webových stránkách se jí to ale nepodařilo. Ani to ale její rozhodnutí nezměnilo. „Motivuje mě pomoct někomu, kdo to potřebuje. Lidé by si měli víc pomáhat,“ dodala.

Pětiletý Jindra s akutní leukemií hledá dárce kostní dřeně. IKEM spouští kampaň

Kromě Běly se do registru nově zapsaly i desítky dalších studentů. Postup je vždy stejný. „Samotná registrace je velmi jednoduchá a zabere jen pár minut. Zájemcům vysvětlíme základní informace, zodpovíme veškeré otázky a zjistíme, jestli splňují podmínky,“ uvedl jeden z dobrovolníků z Náboru hrdinů Stanislav Chmela.

Zájemci pak vyplní přihlášku a udělají si stěr dvěma štětičkami z pusy. Podle Chmely chodí lidé nejčastěji předem informovaní a rozhodnutí. Někdy jim nicméně i tak opatrně doporučí, aby si zapsání dobře promysleli. „Potřebujeme, aby se do registru zapisovali ti, kteří darování opravdu zvládnou. Kteří třeba nedostanou na poslední chvíli strach a necuknou,“ vysvětlil.

S věkem dárce klesá i úspěšnost transplantací

Do registru se může zapsat kdokoliv od 18 do 35 let, s hmotností alespoň padesát kilogramů a výborným zdravotním stavem. „To zdraví je myšleno, že nesmí brát žádné léky, ani se s něčím trvale léčit,“ popsal Chmela. V registru pak zájemce zůstává až do 60 let. Šance, že se někdy skutečně stane dárcem je však nízká. S postupným věkem navíc klesá.

„Registrace je spíš takový morální závazek. Pravděpodobnost, že dojde ke shodě mezi pacientem a dobrovolníkem, je malá,“ upřesnil vedoucí lékař Českého národního registru dárců kostní dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Jindra. Ze všech zapsaných reálně daruje asi jedno procento.

Při výběru navíc vždycky dostane přednost nejmladší dárce. Důvodů je celá řada. Nižší věk především zajišťuje kvalitu štěpu i vyšší úspěšnost transplantací. Zásadní je také celkové zdraví dárce. „Kolem čtyřicítky začnou lidi trápit problémy s cholesterolem nebo vysokým tlakem. Stačí jedna pilulka a odběr kostní dřeně už prostě nejde,“ konstatoval Chmela.

I z toho důvodu jsou databáze dobrovolníků sdílené po celém světě. „Na světě je osmdesát registrů, všechny spolupracují. Zapsaný Čech může darovat jak v rámci Česka či Evropské unie, tak i do zámoří,“ doplnil Jindra. V tuzemsku je podle něj aktuálně na počet obyvatel zaregistrovaný každý osmdesátý.

IKEM hledá ideální dárce kostní dřeně. Zájem zvýšil příběh muže s agresivní leukémií

„Musí se zbořit mýtus o nesnesitelnosti odběru.“

Z hlediska reálných odběrů je letošní rok pro Český národní registr rekordní. Jejich počet totiž poprvé překročil stovku. „Nejnovější čísla máme k poslednímu srpnu, tehdy jich bylo celkem 106. Stovka odebraných pro nás byla vždy takové magické číslo,“ řekla mluvčí registru Klára Conková.

Podle zkušeností dobrovolníků z registru mladší generaci nejčastěji odrazuje představa samotného odběru kostní dřeně. Krvetvorné buňky mohou být dárci odebrány dvojím způsobem. Jedním z nich je klasické odsátí jehlou z pánevní kosti. Při takovém zákroku je dárce pod narkózou.

K čemu je kostní dřeň a proč ji Madlenka potřebuje? Že darování bolí, je pověra

Existuje ale i novější metoda. Tou je separace buněk přímo z krve. Podle Jindy se to podobá darování plazmy. „Dárce připojíme na přístroj zvaný separátor. Z jedné ruky se krev bere, v separátoru se odeberou krvetvorné buňky a do druhé ruky se krev zase vrací,“ popsal. Druhý způsob odběru je bez narkózy. Předchází mu ale několikadenní stimulace krvetvorných buněk pomocí podkožních injekcí s růstovým faktorem.

Bolest v místě vpichu po odběru z pánevní kosti srovnávají dárci s dosednutím na led. „Nejde o žádnou ostrou bolest, spíše pocit jako po nárazu,“ dodal Jindra. U separace nezmiňují bolest vůbec. Nepohodlí je podle nich spíš ve zdlouhavosti procesu. Při samotném odběru musí dárce vydržet připojený k přístroji zhruba tři až čtyři hodiny.