Pitná voda v Česku: odkud ji bereme, jaké jsou kapacity a kolik mít stranou „na horší časy?“

Tuzemské vodárny ročně vyprodukují na šest set milionů metrů krychlových vody, část obcí přesto zůstává během období vyšších teplot na suchu. Na vině je roztříštěný systém, kdy do velkých měst proudí voda desítkami kilometrů přivaděčů, zatímco zdroje malých obcí jsou stále více ohrožené závislostí na srážkách i jejich nedostatkem. Jak vlastně funguje česká vodovodní síť a kolik balené vody je vhodné mít doma pro případ havárie?

Česko za rok potřebuje 492 092 000 metrů krychlových pitné vody. Alespoň to ukazují data Českého statistického úřadu za rok 2025. Jenže zjišťování, kolik vody máme skutečně k dispozici, je už složitější – hladina toků a nádrží kolísá, stejně jako množství vody v podzemí.

Původ pitné vody v Česku

Pitná voda v Česku pochází ze dvou primárních zdrojů, které se na dodávkách podílejí takřka vyrovnanou měrou:

• Podzemní voda: studny, prameny nebo vrty.
• Povrchová voda: vodní nádrže a řeky.

Problematické je nicméně zásobování obou zdrojů, jelikož Česku právem náleží přezdívka „střecha Evropy.“ Země je plně závislá na srážkách: na naše území vodu nepřivádí žádná velká řeka, většina jí naopak odtéká pryč. Vysoké teploty a dlouhá období sucha jsou proto kritická.

Cpát jed na pole je hřích. Hydrolog líčí, jak pesticidy kazí vodu a proč pít kohoutkovou

Kolik pitné vody Česko má?

Množství vyrobené vody stejně jako objem ztrát dle ČSÚ každoročně klesá, domácnosti i podniky se postupně uskrovňují, díky čemuž se zvolna daří snižovat celkovou spotřebu. Ta za rok 2025 dosáhla dokonce nejnižších hodnot v historii měření.

Více než čtyři a půl tisíce úpraven v celé zemi za rok 2025 vyprodukovalo celkem 613 milionů metrů krychlových pitné vody. Přibližně onu zmíněnou polovinu, tedy 290 milionů kubíků, vodárny vyčerpaly z podzemních zdrojů, zbytek pochází z povrchových vod.

Opatření při suchu: Co všechno mohou úřady zakázat, když dojde voda

Teoretický strop využitelnosti podzemních vod loni dle ČSÚ byl 466 322 832 metrů krychlových. V loňském roce k úpravě a posléze do kohoutků zamířily téměř dvě třetiny z dostupných podzemních vod. Dostatek vody i během dlouhodobého sucha zaručují též dostatečné zásoby v nádržích.

Odkud berou vodu obce

V souhrnných počtech má Česko zatím vody dost, některé obce přesto trpí nedostatky či výpadky. Problém se zásobováním vodou tkví zejména v nerovnoměrnosti a roztříštěnosti sítě – právě ta vede k situaci, kdy má některá obec vody dostatek a sousední strádá.

Rozhodující totiž není pouze množství vody v krajině a ve vodárnách, ale také infrastruktura. Původ pitné vody se v jednotlivých obcích liší, jelikož neexistuje žádná celonárodní propojená síť vodovodů.

Není neobvyklé, že velká města kombinují vody z více míst – používají například vodu ze vzdálené přehrady a mají i záložní zdroje – a jsou tak méně náchylná k výpadkům.

Malé obce na druhou stranu často spoléhají na jediný místní vrt. Jakmile vyschne, nebo se vydatnost sníží, ocitá se daná obec v problémech a je nucená vodu pro občany zajistit jiným způsobem.

Kvalita vody na vesnicích je výrazně horší. Expertka nejen o tom, co vlastně pijeme

Pitná voda v Praze, Brně či Ostravě

Z přehledu vybočují hlavně velká města, která využívají hned několik zdrojů – ať už kvůli stabilitě nebo jejich vydatnosti.

Praha: Hlavní město pro svou potřebu využívá vodu ze dvou běžných zdrojů – tím největším je úpravna vody Želivka, která čerpá vodu nádrže Švihov a poté ji do pražských vodojemů přivádí téměř 52 kilometrů dlouhou štolou.

Druhým zdrojem je úpravna vody Káraný, využívající kombinaci artézských studní a soustavy 680 vrtů podél řeky Jizery. Dalším zdrojem je nicméně vodárna v Podolí, která až do roku 2002 čerpala vodu z Vltavy a poté zůstala jako záložní. Od roku 2021 síť zásobuje v běžném režimu.

VIDEO: Pitná voda pro Prahu je nejdřív rudá, pak ji testují ryby

Brno: Stejně jako hlavní město spoléhá i moravská metropole na dva velké zdroje pitné vody. Tím hlavním je prameniště kvalitní podzemní vody v Březové nad Svitavou, která ani nevyžaduje další úpravy. Do Brna míří I. a II. březovským vodovodem o délce 57, respektive 55 kilometrů.

Druhým zdrojem je vodárna Švařec jímající vodu z přehrady Vír, která je největší úpravnou na Moravě. Do města vodu dopravuje Vírským oblastním vodovodem (VOV) teprve od roku 2000. V budoucnu by měla sloužit i dalším osmdesáti obcím díky napojení na skupinový vodovod Žďársko.

Vodojemy Žlutý kopec: pod zemí jsou tajuplné chrámy

Ostrava: Třetí největší město Česka využívá k zásobování obyvatel pitnou vodou tři primární zdroje. Zhruba dvě třetiny vod putují z úpraven na přehradě Kružberk na řece Moravici a nádrži Šance na Ostravici. Zbytek si město zajišťuje samo čerpáním z podzemních zdrojů.

K jejich úpravě slouží vodárna v Ostravě – Nové vsi, kde vodohospodáři jímali vodu už od roku 1885. Úpravna dodnes upravuje místní vodu, stejně jako tu z prameniště Dubí.

Méně známé unikáty Ostravy. Odborník zmapoval mimořádné věžové vodojemy

Jaké zásoby vody mít doma

Ač síť vodovodního potrubí v Česku patří ke spolehlivým, vodohospodáři, ale i hasiči doporučují pro případ krizové situace – havárie či výpadku proudu – držet v domácnosti alespoň minimální zásoby.

Povodně ukázaly zastaralost krizových zásob. Chybí i pitná voda, říká Švagr

Podle Ministerstva vnitra je zásadní soběstačnost na 72 hodin. Vyjma potravin či léků se dotýká právě vody. Absolutním minimem jsou dva litry na osobu a den, ideálem je však deset až patnáct litrů pro jednoho každý den – plán vyjma doplňování tekutin počítá i s hygienou či vařením.

Jak dlouho vydrží balená voda

Voda z obchodů má poměrně dlouhou dobu trvanlivosti. V neotevřených lahvích či barelech vydrží šest až osmnáct měsíců. Spíš než kvůli vodě samotné hrozí rizika kvůli plastovým obalům – ty postupně degradují a mohou se z nich uvolňovat nebezpečné látky. Voda by proto měla být skladovaná v temnu a chladu.

Kohoutková voda je určená k okamžité spotřebě. Navzdory ošetření tak i v uzavřených nádobách a při dodržení stejných podmínek vydrží jen dva až tři dny.