Máte rakovinu vaječníků, vyslechla si ve 21 letech. Šanci dávají specializovaná centra

Patří mezi nejzávažnější gynekologické nádory, přesto se o ní mluví méně než o jiných onemocněních. Rakovina vaječníků v Česku ročně postihne zhruba tisíc žen a často se odhalí pozdě. Lékaři proto zdůrazňují roli specializovaných center i nových typů léčby, které se v poslední době dostávají do popředí.

Rakovina vaječníků zůstává jedním z nejnebezpečnějších nádorových onemocnění u žen. Nejde sice o nejčastější diagnózu, ale o jednu z těch, které mají nejhorší prognózu. Důvod je jednoduchý. Nemoc se často projeví až ve chvíli, kdy už je v pokročilém stadiu.

V rané fázi většinou nepůsobí výrazné potíže. Pokud se příznaky objeví, bývají nenápadné. Například nadýmání, tlak v břiše nebo únava. Varovné je výrazné zvětšení objemu břicha. V souvislosti s ním se mluví o takzvaném syndromu malé sukně. Řada žen takové symptomy přičítá běžným trávicím problémům a k lékaři se dostane pozdě.

Podobný je i příběh jednadvacetileté Alžběty. Diagnóza rakoviny vaječníků je v tak mladém věku velmi neobvyklá, přesto si ji na konci loňského roku vyslechla díky preventivní prohlídce na gynekologii.

Vzhledem k vážnosti situace se tým lékařů postaral o to, aby Alžběta podstoupila operaci už do čtrnácti dnů. Zákrok, který se protáhl na dlouhé hodiny, byl vyčerpávající a první dny na jednotce intenzivní péče kritické. Fyzická bolest z rozsáhlého zákroku a všudypřítomné hadičky způsobily, že mladá pacientka ztrácela vůli. „Úplně jsem to vzdala. Bylo mi zle, nemohla jsem se ani posadit a nechtělo se mi vůbec cvičit,“ přiznává otevřeně. V tu chvíli ale pomohla rodina.

Po operaci následovala chemoterapie, která zásadně zasáhla do života celé rodiny. Vše se začalo plánovat podle cyklů léčby. Pomohl i invalidní vozík. Když se Alžběta dostala z nejhoršího, začala hledat informace o nemoci. Nenašla ale nikoho ve svém věku, kdo by si rakovinou vaječníků prošel. A tak se rozhodla sdílet vlastní zkušenost na sociálních sítích.

„Když mi napíše vyděšená holka před operací, nahraju jí zprávu. Vím, jaký to je strach,“ říká. Sdílení podle ní pomáhá nejen ostatním, ale i jí samotné. Zároveň ji propojilo s pacientskou organizací VERONICA, která podporuje ženy s gynekologickými nádory.

Rozhoduje čas a místo

Odborníci upozorňují, a příběh Alžběty to dokazuje, že zásadní roli v úspěšnosti léčby hraje čas a místo, kde pacientky podstoupí operaci. Nejlepších výsledků totiž dosahují specializovaná centra s velkým objemem péče.

„Pacientky léčené ve specializovaných centrech mají prokazatelně lepší prognózu. Proto je důležité, aby se ženy s karcinomem vaječníků dostaly na pracoviště, která mají s léčbou tohoto onemocnění největší zkušenosti,“ říká David Cibula, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Antikoncepce emancipovala ženy, snížila i počet rakovin, říká onkogynekolog

Jeho slova potvrzuje i onkogynekolog Roman Kocián a dodává, že zásadní je kompletní odstranění nádoru. Pokud se to podaří hned při první operaci, výrazně to zlepšuje šance pacientky. Takto náročné výkony ale vyžadují zkušený tým i zázemí. Proto se stále víc prosazuje centralizace péče do specializovaných center. Jedním z nich je například Gynekologicko-porodnická klinika U Apolináře, kde se nyní léčí i Alžběta.

Léčba na míru

Vedle chirurgického výkonu se v posledních letech proměňuje i samotná léčba. Zatímco dříve dominovala především chemoterapie, dnes lékaři stále častěji využívají takzvanou personalizovanou léčbu, tedy terapii přizpůsobenou konkrétní pacientce.

Ta vychází z vlastností nádoru, například genetických mutací nebo specifických znaků na povrchu nádorových buněk. Díky tomu mohou lékaři zvolit léčbu, která je účinnější právě pro daný typ onemocnění.

Rakovina vaječníků varuje nenápadně. Nepodceňujte nafouklé břicho, říká lékař

„Důležitý je posun k takzvané personalizované léčbě, tedy terapii šité na míru konkrétní pacientce podle vlastností jejího nádoru,“ vysvětluje docent Kocián. Podle něj nové léky, například moderní protilátky nebo kombinace imunoterapie s chemoterapií, dokážou některým pacientkám prodloužit život a rozšiřují možnosti léčby i tam, kde byly dříve omezené.

S tím souvisí i rostoucí význam genetického testování. Lékaři sledují například mutace genů BRCA1 a BRCA2, které mohou ovlivnit nejen vznik onemocnění, ale i volbu léčby. Podle Jany Soukupové z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky se v Česku testování postupně rozšiřuje.

„Za rok 2025 a na základě posledních dostupných dat incidence za rok 2023 bylo na přítomnost mutace v genech BRCA1 a BRCA2 otestováno téměř 80 procent pacientek s karcinomem vaječníků, což naznačuje mírné zlepšení oproti předchozím rokům,“ dodává.