Nikdy nekouřila, přesto dostala rakovinu plic. Lékaři varují před přehlíženými riziky

Za zhruba 80 procenty případů rakoviny plic stojí kouření, nemoc se však nevyhýbá ani těm, kteří si cigaretu nikdy nezapálili. Riziko zvyšují také radon, pasivní kouření, poletavý prach či škodliviny v pracovním prostředí. Lékaři proto zdůrazňují význam včasného záchytu, vyšetření pomocí screeningu i většího zapojení praktických lékařů, kteří mohou rizikové pacienty nasměrovat k vyšetření.

Patricie, které je dnes 51 let, nikdy nekouřila a s tabákovým kouřem se podle svých slov nesetkávala ani doma. Přesto jí lékaři ve 47 letech diagnostikovali rakovinu plic ve čtvrtém, metastatickém stadiu. „Byl to pro mě velký šok a překvapení, protože jsem s tím nějak nepočítala, byť jsem se třeba rakoviny vždycky hodně bála. Nepočítala jsem ale s tím, že bych ji mohla dostat,“ popsala pro iDNES.cz.

K lékařce přišla přibližně po dvou měsících přetrvávajícího kašle, který se objevil po prodělané viróze. Praktická lékařka ji poslala na rentgen a další vyšetření, výsledky však dlouho nebyly jednoznačné. Až podrobné CT ukázalo podezření na rakovinu.

Léčit, či neléčit? Rakovina plic je tichý zabiják, nebolí a operovat se téměř nedá

Genetické vyšetření poté u nádoru odhalilo mutaci ALK, proti níž existuje cílená léčba. Patricie ji tak začala užívat a podle jejích slov zabrala velmi rychle – přestala kašlat a nádorové onemocnění také ustoupilo. „Od stanovení diagnózy je to tři a půl roku a chodím do práce a žiji vlastně de facto normální život,“ řekla.

Až 20 procent pacientů nikdy nekouřilo

Její případ podle pneumologů ukazuje, že rakovina plic se netýká pouze dlouholetých kuřáků nebo seniorů. Předseda odborné společnosti plicních lékařů Vladimír Koblížek popsal, že na velkých klinikách přibývá každý týden pět až deset nových případů, přičemž jeden až tři pacienti nikdy nekouřili. „Až 20 procent pacientů s rakovinou plic nikdy nekouřilo. Mezi nekuřáky s rakovinou plic se častěji vyskytují ženy,“ popsal v úterý na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Nemoc se navíc objevuje u lidí různého věku, od 30 let až po pacienty starší 80 let. Vedle genetických předpokladů mohou mít na vznik nádoru vliv podmínky, ve kterých lidé žijí a pracují. Po kouření představuje ve střední Evropě významné riziko radon, jehož vysoké koncentrace se vyskytují také v některých částech Česka. „V Česku mezi radonové oblasti patří například část Vysočiny, Karlovarsko, společná hranice středních, jižních a západních Čech,“ uvedl Koblížek. Radon navíc podle něj výrazně urychluje škodlivé působení kouření.

K lékařům chodíme až moc, české zdravotnictví potřebuje změnu, říká pneumolog

Riziko zvyšuje také dlouhodobý pobyt ve znečištěném ovzduší. Částice poletavého prachu menší než 2,5 mikrometru mohou do plic přenášet karcinogenní látky. Škodlivé je rovněž pasivní kouření i takzvané kouření z druhé či třetí ruky, tedy kontakt s místy, kde zbytky tabákového kouře zůstaly například v nábytku, textiliích nebo na stěnách. Další rizika mohou souviset s pracovním prostředím, například s emisemi z dieselových motorů, svařováním nebo působením chemických látek.

Zatímco u mužů výskyt rakoviny plic postupně klesá, u žen podle přednostky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Martiny Koziar Vašákové nadále roste. „V 90. letech minulého století v podstatě ženy neměly rakovinu plic, byla to valná převaha mužů. A v současné době ženy dohánějí muže,“ upozornila. Vývoj označila za odložený důsledek toho, že ženy před několika desítkami let začaly kouřit ve větší míře. Svou roli však u žen mohou hrát také škodliviny z okolního prostředí, jako je například vaření či případné smažení v omastku, nebo genetické vlivy.

Plíce nebolí

V Česku je každý rok nově odhaleno přibližně 6 600 případů rakoviny plic a kolem 5 200 lidí na ni každý rok zemře. Navíc se pacienti diagnózu často dozví až ve třetím nebo čtvrtém stadiu – plíce totiž nebolí a nádor o sobě může dlouho dávat vědět pouze nenápadnými obtížemi, například přetrvávajícím kašlem, zadýcháváním nebo únavou.

K dřívějšímu odhalení pomáhá screening karcinomu plic, který je určen současným i bývalým silným kuřákům ve věku od 55 do 74 let, kteří vykouřili nejméně 200 tisíc cigaret, tedy například jednu krabičku denně po dobu 20 let. „Více než polovinu případů ve screeningu diagnostikujeme v nepokročilém stadiu, je to úplně naopak než při diagnostice na základě symptomů,“ vysvětlila Koziar Vašáková.

Češi nevyužívají možnosti včasného záchytu rakoviny. Brzdí je strach i stud

Česko screeningový program pilotně zavedlo od roku 2022. Avšak ve světě je takových programů jen zřídka. V Severní Americe pouze jeden, poté jeden Austrálii, dva v Asii a v Evropě mají národní program pouze čtyři země – Česko, Chorvatsko, Polsko a od dubna i Německo.

Od zahájení programu v roce 2022 do konce letošního prvního čtvrtletí oslovili podle VZP praktičtí lékaři a pneumologové 43 735 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Se zapojením souhlasilo 29 278 lidí a u 631 z nich byl zaznamenán rizikový nález. Ten však ještě neznamená potvrzení rakoviny, o kterém rozhodují až další odborná vyšetření. Jen v loňském roce screening absolvovalo přibližně 14 tisíc klientů pojišťovny.

Nová naděje na vyléčení rakoviny. Unikátní terapie ničí nádory kostní dřeně

Z dat však vyplývá, že vysoké procento oslovených screening odmítlo. Podle Koziar Vašákové to může být i důsledkem špatné komunikace s pacientem. „Lékař mu to v takovém případě asi špatně vysvětlil, protože se pacient bojí, že by musel přestat kouřit nebo že dostane špatnou diagnózu. Ale to všechno jde dobrým nabídnutím toho programu odstranit. Ve valné většině případů člověk vyšetření absolvuje, když mu racionálně vysvětlíte, co to pro něj znamená,“ podotkla.

I proto je podle odborníků důležité zapojení praktických lékařů, kteří musí podle Koziar Vašákové pacientům vysvětlovat přínosy vyšetření a pomoci jim překonat obavy z možného nálezu.