Jak prezident vracel zákony? Pavel udělil třetí veto, za ostatními ale silně zaostává

Pravomoc prezidenta vrátit zákon schválený Poslaneckou sněmovnou byl vetkán zpět do české ústavy v roce 1993, od té doby bylo veto použito v 94 případech. Petr Pavel v červenci udělil teprve své třetí, o zákonu o veřejném rozpočtu se bude znovu hlasovat v srpnu. Jak moc byla veta úspěšná? A jak do rozhodování vstupoval Ústavní soud? Redakce iDNES.cz připravila přehled vet českých prezidentů.

1993-2003 Václav Havel – 24 vet

Václav Klaus a Václav Havel

Poprvé se mohlo veto použít v roce 1920, posledním československým prezidentem, který tuto pravomoc měl a použil ji, byl Edvard Beneš. Ten mezi roky 1945 až 1948 při svém druhém prezidentském mandátu vrátil Národnímu shromáždění dva zákony. Měl také pravomoc absolutního veta v případě zákonů, které se týkaly Podkarpatské Rusi, tu ale nikdy nevyužil.

17 fotografií

Ústava, kterou Československo používalo mezi lety 1989 až 1992 vycházela ještě z té komunistické a pravomoc veta v ní chyběla. Václav Havel tak v těchto letech žádný zákon Federálnímu shromáždění vrátit nemohl. Za deset let svého působení v čele českého státu tuto možnost využil 24krát.

První Havlovo veto se vázalo k červenci 1993, první vládě Václava Klause a k novele celního zákona. Havel nesouhlasil, aby poslanci nově neměli povinnost projít celní kontrolou. Zákon byl vrácen, hlasováním navíc neprošel, nutná byla prostá většina, tedy alespoň 101 z 200 poslanců. Dá se tak mluvit o prvním úspěšném vetu prezidenta.

Nejhorší scénář? Experti popisují, jak by vypadala totální válka Hradu s vládou

Celkově za časů první Klausovy vlády vrátil Havel šest zákonů, z toho se polovina podařila Sněmovně přehlasovat. Stejnou úspěšnost si prezident svými vety držel také v období druhé Klausovy vlády mezi lety 1996 až 1998, kdy se Havlovi podařilo zrušit novelu vodního zákona.

Mezi lety 1998 až 2003 vetoval ještě 16 zákonů, vždy se však Sněmovně podařilo Havla přehlasovat. U některých z těchto zákonů však zakročil Ústavní soud, ke kterému se český prezident obrátil.

Pavel vrátil novelu usnadňující vládě zadlužování. Aktivistické veto, říká Babiš

Jedním z příkladů byla změna volebního zákona, který si v roce 2000 chtěla prosadit vláda Miloše Zemana (ČSSD), podporovaná tehdy ODS za časů takzvané opoziční smlouvy. Novela zákona by značně zvýhodňovala větší strany, použila by se totiž upravená d’Hondtova metoda, při které by k sestavení vládní koalice stačilo vítězné straně pouze 35 procent hlasů. Ústavní soud však všechny body novely zrušil.

Posledním Havlovým vetem pak bylo vrácení zákona o Českém rozhlasu, u kterého měl prezident problém hlavně s tím, aby radu této organizace volila především Poslanecká sněmovna, Havel požadoval stejné zastoupení Senátu.

2003-2013 Václav Klaus – 57 vet

Václav Klaus a Jiří Paroubek v poslaneckém klubu ČSSD. (6. února 2008)

Absolutním a zřejmě i nepřekonatelným rekordmanem ve vracení zákonů je Václav Klaus. Ten přitom svého předchůdce Václava Havla za nadbytečné vetování zákonů kritizoval. Jeho 24 vet ale překonal za prvních tři a půl let svého prvního mandátu. Celkem za desetileté působení vrátil 57 zákonů.

„Prezident by měl veta používat jako šafránu – jednou za desetiletí a ne aby se o to pokusil několikrát za týden. Považuji to za pošlapání základních prvků parlamentní demokracie,“ prohlásil Klaus v roce 2001, když Havel vrátil zákon o obchvatu Plzně.

ODS už má připravenou ústavní stížnost kvůli zákonu, který vetoval Pavel

Později zákony vracel především vládě Jiřího Paroubka (ČSSD), za více než rok, kdy jeho vláda fungovala, jí prezident vrátil 17 zákonů. Zdůvodňoval to především nekvalitním zpracováním návrhů. Mezi nejvíce zmiňované veto patří to o registrovaném partnerství, s kterým Klaus nesouhlasil. U vlád Mirka Topolánka či Petra Nečase (oba ODS) již k vetům přistupoval méně.

Celkově Klaus uspěl jedenáctkrát, v ostatních případech poslanci jeho veto přehlasovali. Z těchto jedenácti zákonů navíc šlo o sedm předloh, které už Sněmovna nestihla před koncem volebního období znovu projednat. Za úspěšná veta tedy lze považovat pouze čtyři z nich.

S vetem jsme počítali, přiznala Malá. Vláda veřejnosti denně lže, kritizovala Decroix

Do historie také vstoupil přístup Klause k některým zákonům. Často totiž uplatňoval postup, kdy s navrženým zákonem nesouhlasil, nechtěl ho však vetovat. A tak se pod něj zkrátka jen nepodepsal. Zákon tak po uplynutí lhůty vstoupil platnost bez nutnosti přehlasování ve Sněmovně.

V říjnu roku 2012, těsně před koncem svého druhého mandátu, Klaus vrátil Sněmovně hned dvojici zákonů, tedy o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o ochraně nerostného bohatství. Jednalo se o poslední využití veta Václava Klause. V obou případech se podařilo zákon prohlasovat ještě do konce roku.

2013-2023 Miloš Zeman – 10 vet

Prezident Miloš Zeman při debatě se studenty kolínské obchodní akademie (16. října 2013)

Jestli Václav Klaus říkal, že by se prezidentská veta měla používat jako šafránu, ideálně jednou za 10 let, Miloš Zeman se z prezidentů přiblížil těmto slovům nejvíce. Za deset let svého působení na Pražském hradu vrátil pouze 10 zákonů.

„Myslím, že prezidentské veto je poslední zoufalý akt, kterému má předcházet úsilí prezidenta o to, aby svoje připomínky prosadil při jednání vlády či v parlamentu. Teprve tehdy, když to nedokáže, může uvažovat o vetu, uvedl Zeman před prezidentskými volbami v roce 2013.

Rozhodnutí Pavla vztahům nepřispěje, spor však eskaluje vláda, míní politolog

U některých zákonů Zeman sdělil, že by je nevetoval také kvůli svému střetu zájmů. To se stalo například u zákona o hanobení prezidenta či u takzvaného „protikuřáckého zákona“. Zeman také hovořil o tom, že by se měla kvóta pro přehlasování prezidentského veta zvednout na 120 hlasů, tedy blíže k ústavní většině ve Sněmovně. Odpůrci však mínili, že by to znamenalo přiblížení k prezidentskému systému.

Co se týče úspěšnosti, vetovat se Zemanovi zadařilo již v prvním případě, kdy vrátil zákon o odpadech tehdejší vládě Petra Nečase. Poslanecká sněmovna poté však připravila nový návrh a ten ve zrychleném režimu prosadila.

Chtěl dát Ukrajině letadla, nekomunikuje s Macinkou. Vláda sepsala, co vyčítá Pavlovi

Zeman svou pravomoc využil nejvíce za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), mezi lety 2014 až 2017. Naopak při působení dvou vlád Andreje Babiše (ANO) v letech 2017 až 2021 Zeman nevracel ani jeden zákon.

V dubnu 2021 hovořil o tom, že by vetoval zákon, který by umožnil manželství stejnopohlavních párů. Ten byl schválen v prvním čtení, do konce volebního období však neprošel a vrácení tak nebylo třeba.

Vládě Petra Fialy (ODS) vrátil Zeman tři zákony, ani u jednoho však nebyl úspěšný a pokaždé se ho podařilo přehlasovat.

2023-dosud Petr Pavel – tři veta

Prezident Petr Pavel poskytl rozhovor pro iDNES.cz, ve kterém se věnoval aktuálním politickým otázkám, kterým Česká republika čelí. Rozhovor moderuje Vladimír Vokál. (15. července 2026)

Petr Pavel byl zvolen prezidentem v roce 2023, od té doby vrátil Poslanecké sněmovně tři zákony. Z toho dva vládě Petra Fialy, v červenci 2026 poté použil svou pravomoc k vrácení zákona o veřejném rozpočtu, který představila vláda Andreje Babiše. Ta může ve Sněmovně veto přehlasovat v srpnu.

17 fotografií

Své první veto udělil Pavel v roce 2024, rok a půl po nástupu do funkce. Tehdy vrátil Sněmovně návrh zákona, podle kterého by soudy přestaly rozhodovat část sporů s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Sněmovna jej však přehlasovala, stejně jako u jeho druhého veta v roce 2025.

Jeho třetí veto velmi kritizují především zástupci vládní koalice, kteří chtěli novelou zákona o veřejné rozpočtu docílit toho, aby vláda mohla ročně utrácet až deset procent státního rozpočtu bez souhlasu parlamentu a navyšovat výdaje na obranu a strategické stavby nad schválené výdaje rozpočtu až do roku 2036.

Koalice kvůli přehlasování Pavlova veta svolá v srpnu poslance, uvedla Schillerová

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil Pavla za zástupce opozice. Pokud by se jeho kabinetu nepovedlo veto přehlasovat, deficit státního rozpočtu by v příštím roce nesměl překročit 150 miliard korun, což by podle ministryně financí Aleny Schillerové vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.

I pokud kabinet Pavla přehlasuje, stále je možné podat stížnost k Ústavnímu soudu, který může rozhodnout o neplatnosti novely. Opozice tento krok plánuje.

Sněmovna k hlasování přejde v srpnu, po konci sněmovních prázdnin.