Bude z Česka technická velmoc? Havlíček s Plagou připravili pětibodový plán

Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na tiskové konferenci po zasedání vlády....
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na tiskové konferenci po zasedání vlády....
Foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Pětina patnáctiletých dětí nedosahuje základních znalostí v přírodních vědách, skoro třetina v matematice a technika mladé příliš netáhne. Ministři školství a průmyslu Robert Plaga a Karel Havlíček (oba ANO) to chtějí změnit a vychovat generaci, která zajistí hospodářský rozvoj Česka. Přišli s kuchařkou receptů, která dětem od základní školy usnadní cestu k řemeslům i technickému vzdělání.

Třiadvacet dětí Základní školy Dukelská v Českých Budějovicích se kromě vzorečků pro vypočítání rychlosti jízdy na kole nebo objemu šatní skříně učí i to, jak bicykl udržovat a nábytek si smontovat. Některé hodiny tráví v dílnách, ale dvakrát týdně také dochází na blízkou střední strojní a elektrotechnickou školu, kde je tamní vyučující seznamují se základy strojírenství, elektrotechniky, programování či 3D modelování a tisku.

Pracujeme s učiteli fyziky, chemie a informačních technologií a rozvíjíme se tak, aby se předměty daly učit hlavou a rukama, ideálně provázaně.

Petra Proškováředitelka organizace Elixír do škol

„Chceme u dětí podchytit zájem o techniku a podpořit jejich kreativitu, ne jen děti vzdělávat teoreticky. Po prvním roce fungování technické základky můžeme říct, že u žáků zájem o techniku opravdu existuje, pokud jim nabídnete smysluplnou cestu a oni vidí výsledky,“ shrnuje ředitelka budějovické školy Růžena Koubová.

Počty studujících všeobecných sester vzrostly o 40 procent, chválí si Vojtěch

Podobné výběrové třídy, které školáky od 6. ročníku postupně v polytechnických oborech rozvíjejí a pomáhají připravit na studium nejen technických oborů, by Havlíček s Plagou rádi viděli i jinde v republice. Než ale další takové třídy otevřou, od roku 2028 budou všechny základní školy povinně rozvíjet děti alespoň v základech polytechniky. Prostor na to bude třeba v předmětu pracovních činností.

Dílny s 3D tiskárnou

Do škol se tak mohou vrátit dílny, jen v moderní podobě. „Formu necháváme na školách. Nicméně nemůžeme zůstat u šmirglu (smirkovacího papíru) a kladívek, ale očekávanou náplní je cvičení se ve zručnosti a seznamování s moderními technologiemi, jako je třeba 3D tisk,“ přibližuje Plaga.

Nával zájemců před branami univerzit. Silné ročníky se hlásí na vysoké školy

Jak připomíná zmocněnec ministerstva průmyslu pro technické kompetence a vzdělávání Tomáš Hamberger, i nové „osnovy“ pro školy jsou nachystány s důrazem na moderní přístup. „Zaměřují se na konstrukční a digitální dovednosti, dáváme akcent na současné technologie v domácnosti a chceme vést děti k tvůrčímu myšlení,“ shrnuje Hamberger.

Zatím sice školy nemohou spoléhat na to, že od státu dostanou na vybavení peníze přímo z ministerstva, větší šanci na příspěvek mají podle Plagy u zřizovatelů. Ministr by si však chtěl výhledově zpět pod ministerstvo „stáhnout“ rozpočtovou kapitolu takzvaných ostatních neinvestičních výdajů, z níž se právě pomůcky a vybavení platí. Nyní tyto peníze spravují právě města, obce a kraje, které školy zřizují.

Univerzitě chybí technici, snaží se proto nalákat studenty z dalekých Filipín

Podle Petry Proškové, ředitelky organizace Elixír do škol, přitom není nutné vybavit školu drahými přístroji, aby si děti z přírodovědních předmětů či pracovních činností odnášely zážitky a praktické dovednosti. „Pracujeme s učiteli fyziky, chemie a informačních technologií a rozvíjíme se tak, aby se předměty daly učit hlavou a rukama, ideálně provázaně,“ ujišťuje Prošková, že ke změně na školách stačí relativně málo.

Na střední učí lidé z oboru

A na základních školách pobídky Plagy a Havlíčka pro budoucí techniky nekončí. Nachystali zákon, který zjednodušuje spolupráci středních odborných škol a firem tak, aby studenti mohli zkušenosti získávat přímo od lidí z praxe. A to i v reálném zázemí firem.

Školka, kde má řemeslo zlaté dno. Malí dělníčci zatloukají hřebíky i řežou pilou

První takovou spolupráci zahájili v Uherském Brodě, tamní odborná škola propojuje s Českou zbrojovkou hned čtyři obory. „Ředitelé firem i škol musí chtít, bez toho to nepůjde. Podobná spolupráce už se rýsuje i na Vysočině. Množství středních škol si zvládlo spolupráci domluvit i samo, zákonným nastavením to teď dalším usnadňujeme. Budu spokojený, když se pro příští školní rok takto s firmami spojí osm, devět škol. Buďme raději při zemi,“ odhaduje pro iDNES ministr Havlíček.

V praxi se podle některých škol ukazuje, že zkušenosti mohou dobře předávat i živnostníci.

„Tak, jak je výuka legislativně vymezená, ji právě oni nemohou správně zajišťovat. Přestože jde třeba o velké a generální dodavatele. Týká se to především stavebního zaměření,“ upozorňuje Vladimír Woth, zástupce ředitele pro praktické vyučování Akademie řemesel Praha. Plaga se úpravě podmínek ale nebrání, pokud zůstane zachovaná kvalita duálního vzdělávání.

Smutná zkouška dospělosti. V technických oborech neuspěla více než půlka studentů

Navíc vláda už odsouhlasila, že nově budou moci řemeslníci skládat i takzvanou mistrovskou zkoušku. Tou projdou zájemci z řad učňů i pracujících dobrovolně, pokud budou chtít. Bude mít tři úrovně. Podle Havlíčka tak dostanou osvědčení o nejvyšším stupni řemeslného vzdělání, kde se prokáže jak praktická dovednost, tak i dosažené vzdělání dohromady.

Jenže všechny novinky nestojí jen na zájmu firem. Ve školách je také musí mít kdo učit. A právě učitelé se zaměřením na fyziku a další přírodní vědy Česku dlouhodobě chybí. I proto propisuje Plaga do vznikající novely vysokoškolského zákona takzvané kontraktové financování.

Aby se děti techniky nebály. Ministerstvo láká na obtížné studijní obory

Zjednodušeně jde o to, že stát bude určovat, jaké obory a profese jsou pro něj dlouhodobě žádané a právě na jejich výuku bude univerzitám posílat peníze. „Týká se to i učitelů. Školám to přinese peníze na podporu oborů a dlouhodobou předvídatelnost. A my tím ukazujeme, že technické vzdělávání je nedílnou součástí plánů a budoucností naší země,“ dodává Plaga.

Mistrovská zkouška

ilustrační snímek
  • Návrh na zavedení mistrovské zkoušky jako nejvyššího stupně uznání řemeslné zručnosti již schválila vláda. Nyní se dostal do Poslanecké sněmovny.
  • Podmínkou pro získání osvědčení „Mistra“ má být složení speciální zkoušky. Podle ministerstva průmyslu a obchodu by novinka mohla pomoci zatraktivnit nematuritní obory a být také známkou kvality.
  • První řemeslníci by mohli projít zkouškami v lednu 2027. Garantem zkoušky by mělo být právě ministerstvo průmyslu nebo zemědělství, respektive Hospodářská a Agrární komora. Řemeslníci by ve třech částech zkoušky prokazovali své praktické i teoretické znalosti. Osvědčení by mohli získat nejdříve po absolvování minimálně pětileté praxe, zkouška by měla stát přibližně 30 tisíc korun.
  • Odborníci na školství o návrhu říkají, že by sice mohl zatraktivnit řemesla, ale zároveň pochybují, že by mohl zlepšit situaci u nematuritních oborů. „Sama o sobě (zkouška) neřeší hlavní problémy odborného vzdělávání, tedy nerovnoměrnou kvalitu škol, zastaralé vybavení dílen, nedostatek kvalitních učitelů či rozdílnou kvalitu praxí,“ míní analytička vzdělávací organizace EDU IN Nikola Šrámková.
  • Získání mistrovské zkoušky je možné třeba v Německu, Rakousku, Francii, Norsku či Polsku. V těchto zemích je osvědčení uznáno úřady i zaměstnavateli. V Evropě je mistrovská kvalifikace zpravidla uzákoněna jako součást školského zákona.
Právě hrajeme Právě vysíláme

Dopoledne s dobrým Korcem

09.00-12.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

Alannah Myles

Black Velvet

Následuje 12.00-15.00
Avatar

Impulsy Honzy Benešovského