Český paradox. Lidé se bojí stáří a obezity, životní styl ale měnit nechtějí

Dvě třetiny Čechů se bojí stárnutí. Vyplývá to z průzkumu Stada Health Report 2026. V porovnání s dalšími státy Evropy je Česko zemí s největší mírou těchto obav. Přestože se Češi obávají zhoršení zdraví, mají nejmenší ochotu vzdát se nezdravých návyků. Průzkum dále sledoval například vztah Čechů k samodiagnostice pomocí AI nebo to, kdo má významný vliv na rozhodování v oblasti jejich zdraví.

Nejčastěji se Češi bojí zhoršené fyzické kondice a nemocí. Až 67 procent respondentů se dále obává poklesu kognitivních schopností, například demence. Více jak polovina respondentů uvedla, že se bojí, že ve stáří bude zátěží pro svoji rodinu, dalších 49 procent lidí se obává osamělosti.

„Výsledky Stada Health Reportu 2026 ukazují silný český paradox. Na jedné straně máme vysokou důvěru ve zdravotnický systém, na druhé straně velmi citlivě vnímáme jeho budoucí zátěž. Stárnutí populace, chronická onemocnění, nedostatek zdravotníků i rostoucí význam duševního zdraví jsou témata, která lidé vnímají jako něco, co se může přímo dotknout jejich života,“ říká generální ředitel Stada Pharma CZ Martin Šlégl.

Návyky Češi měnit nechtějí

Právě u stárnutí se naplno ukazuje rozpor mezi tím, čeho se Češi bojí, a tím, co jsou ochotni změnit. Češi podle dat výrazně vnímají obezitu a nezdravý životní styl jako jednu z největších zdravotních hrozeb, zároveň ale patří mezi nejméně ochotné vzdát se některých návyků ve prospěch delšího a zdravějšího života.

Konzumace masa se nechce vzdát více jak polovina Čechů, omezit čas u obrazovek odmítá zase třetina dotazovaných. Dále 17 procent respondentů nechce omezovat cukr, 14 procent alkohol a každý desátý se nechce vzdát konzumace fastfoodového jídla a kouření.

Lékaři a nutriční specialisté dlouhodobě upozorňují, že vysoká konzumace červeného masa a průmyslově zpracovaných masných výrobků představuje pro lidský organismus závažné zdravotní riziko. Nadměrný příjem tučného masa tělo zásobuje nasycenými mastnými kyselinami a cholesterolem. Ty vedou k zanášení cév, rozvoji kardiovaskulárních chorob, vysokému krevnímu tlaku a podle posledních epidemiologických studií významně přispívají také ke vzniku obezity a cukrovky 2. typu.

Zdraví škodí také nadměrná konzumace cukru. „Nadměrný příjem volného cukru zvyšuje riziko celé řady nemocí, včetně obezity a s ní spojených neduhů, například cukrovky nebo onemocnění srdce. Cukr, a to zejména cukr v nápojích, také přispívá k rozvoji zubního kazu. Volný cukr totiž krmí bakterie v ústech, které způsobují zubní kazy,“ vysvětluje epidemioložka a specialistka na veřejné zdraví Eliška Selinger.

Tělo unavené, srdce přetížené. Jak obezita ničí naše zdraví

AI místo návštěvy lékaře

Průzkum mapoval různé oblasti související se zdravím a zdravotnictvím, mezi nimi využití umělé inteligence ve zdraví. Podle dat rychle roste otevřenost používání AI. Konzultaci s umělou inteligencí místo návštěvy lékaře by dnes volilo 56 procent Čechů, zatímco loni to bylo 37 procent. Mezi mladými lidmi do 35 let je zapojení technologií ještě častější, již nyní ho využívají tři čtvrtiny z nich. Nejčastěji k lepšímu porozumění diagnóze a k preventivním účelům nebo k přípravě na návštěvu lékaře.

Češi jsou ale vůči AI zároveň opatrní. „Jen 2 procenta respondentů uvádějí, že už nyní věří diagnóze od AI stejně jako diagnóze od lékaře, zatímco 42 procent by AI diagnóze nikdy nevěřilo,“ uvádí průzkum.

Rozhodovat musí lékaři, AI má radit a kontrolovat, říká expert

Více než polovina Čechů má obavy z chyb v diagnostice, 43 procent zase z využití zdravotních dat bez jejich souhlasu. Více než třetina se zase obává zhoršené kvality komunikace se zdravotníky.

„Umělá inteligence se velmi rychle stává součástí toho, jak lidé o zdraví přemýšlejí. Ve srovnání s minulý rokem už nejde o okrajový jev, ale o nástroj, který část populace běžně používá. Data ale zároveň jasně ukazují, že důvěra ve zdravotnictví stojí především na odbornosti a lidském kontaktu. AI může pomoci s orientací, přípravou nebo rychlejším přístupem k informacím, lékaře ale Češi stále vnímají jako nenahraditelnou autoritu,“ doplňuje Šlégl.

Lékaři a další zdravotnický personál má tak stále hlavní vliv na rozhodování o zdraví Čechů. Tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že při rozhodování o svém zdraví dají především na lékaře, více než polovina Čechů své rozhodování formuje podle postoje rodiny nebo partnera. Na přátele dá třetina dotázaných.