Jak je důležité míti židličku
Ještě před časem jsem si o sobě sebevědomě myslel, že mám sílu. Prostě fyzičku jak hrom. Poté, co jsem si vyzkoušel první figuru v rámci tréninku pole dance, však vzaly moje představy za své. Stačilo vyzkoušet takzvanou chair spin, tedy židličku, a bylo vymalováno.
Jenom na vysvětlenou, pole dance je velmi náročný sport někde mezi gymnastikou a tancem. Mojí lektorkou v minikurzu pro ranní vysílání byla mistryně v této disciplíně Kája, která se absolutně zlehka a bez jakékoli známky vyčerpání, dokonce s úsměvem kolem té tyče otáčí, zavěšuje se a vznáší, dokonce tancuje i hlavou dolů a nohy a ruce dává bůhvíkam!
Teď ale zpátky k té židličce. To je základní figura, při které se držíte oběma rukama tyče, kolem níž se otáčíte s pokrčenýma nohama. Prostě jako byste seděli ve vzduchu! Dokonce těma nohama můžete různě komíhat a dělat další kejkle, že by záviděl i mistr moonwalkingu Michael Jackson. Jenže předpokladem je, že se na té tyči udržíte. Základem je zavěsit se rukama v dostatečné výšce, protože pak při spirálovitém sešupu jedete dolů jak pytel brambor. Rychle. Jako já. Ani tu baletní špičku na noze jsem v tom kalupu nestačil udělat.
Tenhle sport se má sice provozovat od nějakých osmi let, přesto mi to nedá a já se zkusím naučit takzvanou flexi. Budu se tyče držet jenom jedním podpaždím, dám si za krk jednu nohu a druhou vytrčím někam do prostoru. Pak uvidíme, jestli jsem raději neměl zůstat u té židličky.
Váš Zuřivý reportér Aleš Růžička, Rádio Impuls
Další zprávy
Popularita hokeje ve Švýcarsku roste, pozor při objednávání piva, řekl na Impulsu odbornice
Historik Šebek pro Impuls: Krádež lebky svaté Zdislavy je pro věřící šok, lupiči může přinést i smůlu