Bezpečnější léčba, ale dál od domova. Evoluce, ne revoluce, odmítl kritiku ministr

Za nejnáročnějšími operacemi budou muset někteří onkologičtí pacienti v příštích letech jezdit do specializovaných center. Ministerstvo zdravotnictví chce do roku 2030 dokončit centralizaci vybraných zákroků, které se dnes stále provádějí i v regionálních nemocnicích. Slibuje si od toho bezpečnější a kvalitnější péči, část nemocnic ale varuje před horší dostupností i delším čekáním.

Ministerstvo tvrdí, že zkušenost pracoviště u těchto výkonů zásadně ovlivňuje šanci pacienta na úspěšnou léčbu. Změna ale znamená, že část nemocnic o některé operace přijde a pacienti budou muset za zákrokem cestovat dál. Na riziko horší dostupnosti a delšího čekání už dříve upozorňovaly regionální nemocnice.

Konec dojíždění. Pacienti vítají novou onkologii v Šumperku, zlepšil se i komfort

„Není to věc, která se stane zítra nebo pozítří. Je to proces, tím pádem se na to nemocnice mohou připravit,“ podotkl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). První změny přijdou už 1. září. Týkat se budou operací jater, slinivky a jícnu. Od ledna 2027 se přidá onkogynekologie a chirurgie nádorů konečníku, od roku 2028 plíce. Největší přesun čeká onkourologii, kde bude centralizace podle jednotlivých diagnóz pokračovat až do roku 2030.

Ministerstvo tvrdí, že nejde o plošné rušení péče v regionech. „Centralizace není o tom, že bychom regionálním nemocnicím něco brali. Nikdo neplánuje centralizovat běžnou operativu, jako jsou kýly, žlučníky nebo slepá střeva. U nejnáročnějších operací ale data jednoznačně ukazují vztah mezi zkušeností pracoviště a šancí pacienta, chceme mít jistotu, že se dělají tam, kde je na ně tým připraven. Standardní operativu regionální nemocnice dělaly, dělají a dělat budou,“ ujistil Vojtěch.

Běžné operace, diagnostika, dispenzarizace (sledování pacientů s chronickým onemocněním – pozn. red.) i následná péče tak mají v nemocnicích zůstat. Do specializovaných center se má přesunout pouze přesně vymezený okruh nejsložitějších výkonů.

„U těchto zákroků skutečně záleží na tom, kde je péče poskytována. Jsou to diagnózy, které jsou skutečně v mnoha případech života ohrožující. Důležitá je proto kvalita péče,“ poznamenal Vojtěch s tím, že se rozhodně nejedná o revoluci ve zdravotnictví, nýbrž spíše o evoluci. „Tři čtvrtiny těchto výkonů jsou již centralizovány. My nyní chceme docentralizovat tu zbylou čtvrtinu,“ dodal.

Česko čeká rychlé stárnutí populace. Rýsují se plány na posílení paliativní péče

Jasná je podle něj také korelace počtu výkonů na pracovišti a šance na přežití pacienta. „Nevím, kdo by chtěl být operován na pracovišti, kde se podobný výkon operuje třeba jen pětkrát za rok,“ zdůvodnil ministr. „Je potřeba říci, že u těchto případů často není druhá šance,“ sdělil.

Část nemocnic o operace přijde

Celkem se ve sledovaných oblastech ročně provede 17 096 výkonů. Už nyní jich 76 procent připadá na specializovaná centra. Do nich se má přesunout dalších 4109 výkonů ročně.

Nejmenší změna se týká chirurgie jícnu. Z regionálních pracovišť má do center přejít pouze 30 výkonů ročně. Naopak u onkourologie půjde o 2246 případů ročně. Právě v počtech výkonů vidí ministerstvo jeden z hlavních problémů současného systému. U nádorů konečníku provádí 54 ze 79 pracovišť mimo centra méně než deset operací ročně. Třicet pět z nich zvládne pouze jednu až čtyři. V onkogynekologii provádí méně než deset případů ročně 42 z 58 nemocnic mimo centra.

„Skutečná změna se týká pracovišť, která dnes dělají jednu nebo dvě takové operace za rok. Tam se rutina vybudovat nedá,“ uvedl Tomáš Hauer, předseda pracovní skupiny ministerstva pro specializovanou zdravotní péči. Podle resortu přitom nejde jen o otázku zkušenosti jednotlivého chirurga. V centrech jsou podle něj soustředěné také multidisciplinární týmy a zázemí pro řešení komplikací.

14 fotografií

Právě tady se ale střetávají dva pohledy na změnu. Ministerstvo tvrdí, že pacientovi má prospět především zkušený tým. Regionální nemocnice naopak varují před delšími cestami, čekáním a oslabením vlastních odborných pracovišť.

Obavy konkrétně před týdnem vyjádřil Středočeský kraj a kolínská nemocnice. Podle předsedy představenstva nemocnice Petra Chudomela může centralizace onkourologických operací vést až k zániku tamního lůžkového urologického oddělení a rozpadu lékařského týmu. Kolínská nemocnice loni vykázala 104 případů, které spadají do výkonů určených k postupnému přesunu do center.

Podle Chudomela se od příštího roku změna dotkne několika výkonů, od roku 2028 ale může jít o desítky až stovky zákroků ročně. Už nyní je podle něj obtížné přeložit pacienta ke specializované péči do pražské fakultní nemocnice. Středočeský kraj centralizaci složitých výkonů přímo neodmítá. Požaduje ale dostatečná data a kapacitu center. „Kvalita léčby musí být na prvním místě, její součástí je však také včasná dostupnost,“ uvedl náměstek hejtmanky pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS).

Resort slibuje dopady sledovat. Nepředpokládá však, že by se kvůli centralizaci dramaticky prodloužila doba, po kterou pacienti na výkon čekají. Centra chirurgie jater a slinivky mají každý týden online hlásit čekací dobu na operaci. Ministerstvo také chce zjistit, zda přesun pacientů nezpůsobuje přetížení specializovaných pracovišť. „Při každém kroku vyhodnocujeme přínos vyšší koncentrace zkušeností a kvality péče proti riziku horší místní dostupnosti nebo delšího čekání,“ uvedl vrchní ředitel sekce zdravotní péče Patrik Zachar.

V centrech pacienti přežívají častěji

Ministerstvo změnu opírá především o data o výsledcích léčby. Výrazný rozdíl ukazuje například u rakoviny konečníku. U pacientů ve třetím stadiu léčených v letech 2021 až 2024 dosahovalo tříleté přežití v centrech 74,8 procenta, zatímco mimo centra 65,6 procenta. U čtvrtého stadia činil rozdíl 36,1 proti 25,5 procenta.

Odlišný je také způsob provádění operací. Paliativní výkony, které nádor neodstraní a pouze zmírňují jeho následky, tvořily v centrech 15,3 procenta resekcí konečníku. Mimo centra to bylo 30,1 procenta. Operace zachovávající svěrač představovaly v centrech 74,6 procenta výkonů, mimo ně 62,1 procenta.

Klinická studie mi zachránila život, líčí pacient. Vojtěch chce výzkum podpořit

Podobné závěry podle resortu přinášejí i zahraniční studie. Metaanalýza 27 843 operací jícnu například zjistila nemocniční úmrtnost 8,48 procenta na pracovištích s nízkým počtem výkonů oproti 2,82 procenta ve vysokoobjemových centrech.

Podle odhadů odborníků bude rakovina v roce 2035 nejčastější příčnou úmrtí v EU. V Česku je v současnosti druhá po nemocích srdce a cév, u lidí do 65 let první. Zkušenost s rakovinou má v republice 700 tisíc obyvatel. Léčba nádorů stojí veřejné zdravotní pojištění desítky miliard korun ročně.

Za posledních deset let přibylo podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška případů rakoviny o více než třetinu. Mezi nejčastější diagnózy patří u mužů rakovina plic, prostaty, tlustého střeva a konečníku, žaludku a jater. U žen jsou nejčastější rakovina prsu, tlustého střeva a konečníku, plic, děložního čípku a štítné žlázy.