Někdy nevykličkujeme a bouřky přechází i přes nás, popisuje nebezpečí jejich lovec

Ačkoli se bouřkám lidé většinou vyhýbají a někteří z nich mají dokonce panický strach, jsou i tací, kteří to mají opačně. Lovci bouřek neúnavně sledují radary a vstříc extrémnímu počasí se vrhají s fotoaparáty v ruce. Mnozí z nich však nejsou motivováni pouhou fascinací, ale snahou dokumentovat průběh těchto klimatických jevů, jak říká v rozhovoru Robin Duspara, lovec bouřek a předseda Czech Thunderstorm Research Association.

V pondělí zasáhnou Česko bouřky, na co se připravit?
Očekává se, že bouřky budou lokálně intenzivní. Předpovědní modely ukazují vysoké hodnoty dostupné konvektivní energie, která vyjadřuje potenciál pro vznik silných bouřek. Zároveň modely značí i poměrně vhodnou dynamickou podporu, tedy takzvaný střih větru. To je rozdíl rychlosti a směru proudění v určitých hladinách a ukazuje možnou stáčivost a rotaci. Pokud začne bouřka rotovat, může to vést potenciálně ke vzniku supercel.

Vlna veder končí. Meteorologové řekli, kdy a o kolik se ochladí

Očekáváte od letošní bouřkové sezony něco mimořádného?
Letošní sezona je paradoxně zatím specifická tím, že se doposud nevyskytl žádný výrazný systém, který by například v rámci studené fronty prošel přes celou republiku. Až právě toto pondělí to vypadá, že by se mohlo přehnat něco plošnějšího. Místo toho se vyskytlo již pět tornád, ale všechna byla prakticky na nejnižší stupnici hodnocení.

Mohou být i tato tornáda označená nejnižším stupněm ničivá?
Nelze je podceňovat. Spíše jde o to, že působí velmi krátce, nejedná se o tornádo z rozvinuté supercely. Jsou to nevýrazné buňky, kdy je kontakt se zemským povrchem spíše náhodný. I jejich kondenzační nálevky, tedy jednoduše trychtýře, mají malý rozměr. A působí jen na několik desítek metrů.

Ale i tak mohou tato tornáda odnést třeba střešní krytinu, zničit plot nebo rozlomit strom, takže pro člověka je i nejnižší stupeň v každém případě nebezpečný.

S bouřkou mají všichni obavu. Na další tornádo už by lidé neměli sílu, říká starostka Hrušek

Jak blízko se k bouřkám přibližují lovci?
Snažíme se držet mimo bouřku. Když bychom byli v jejím jádru, tedy v takzvané konvektivní buňce, kde se vyskytují sestupné proudy v podobě srážek a nárazů větru, tak bychom nic nezdokumentovali a jenom bychom zmokli. Vzdálenost se odvíjí od typu bouřky a od rychlosti jejího postupu. Podle toho vybíráme i měníme pozice.

Jsou ale i velké systémy, před kterými nevykličkujeme, protože zabírají území klidně několika stovek kilometrů a bouřky tak přechází i přes nás. V tom případě je nutné mít předem vytipovaný úkryt a opustit včas své pozice, které jsou často na kopci.

Takže byste celkově práci lovce bouřek popsal jako bezpečnou?
To je hodně individuální. Jsou lidé, kteří se tomu věnují dvacet let a naopak ti, kteří se před týdnem přidali do některé z facebookových skupin a nevědí o tom nic. Rozhodně to není něco, čemu by se měl člověk věnovat bez respektu a nějakých bezpečnostních opatření. Hlavně ten, kdo nemá zkušenosti, by měl mít větší respekt a uznat, že po roce z něj ještě není lovec bouřek. Je důležité znát základy, jak bouřky fungují a jak se vyhodnocují radarové snímky.

21 fotografií

Podle čeho svoji pozici určíte?
Základem je radarová síť Českého hydrometeorologického ústavu. Ta nově ukazuje i rychlosti proudění v bouřkovém oblaku. Podle toho lze poznat, zda by se mohlo jednat o supercelu a mohl by tam být i zárodek tornáda.

V souvislosti s bezpečností mě napadá i otázka na doporučení pro lidi, které bouřka zasáhne přímo v terénu.
Nejdůležitější je prevence a pokud něco takového hrozí, tak vůbec ven nevycházet. Ale pokud bouřka někoho zastihne v terénu, tak je nejlepší vyhledat nějaký železobetonový úkryt, tedy budovu, která nebude ze dřeva. Určitě se neschovávat pod opuštěné stromy. V lese je pak sice riziko zasažení bleskem nižší, ale ohrožením může být naopak vítr.

Ochranou proti bleskům ve volném prostranství je zaujmout pozici co nejblíže k zemi, na druhou stranu mohou být v takovém případě nebezpečné například kroupy. Vyvarovat by se lidé měli i blízkosti sloupů s elektrickým napětím nebo úkrytu v mysliveckých posedech. Pokud bouřka zastihne například početnější turistickou výpravu, pak je důležité mít mezi sebou rozestupy.

Osm rad, co byste měli a neměli dělat při bouřce

Máte jako lovci bouřek nějaké vzdělání nebo jste samouci?
Jsme samouci. Já jsem začínal jsem v roce 2006, tedy ve 12-13 letech. Tehdy nás v Česku bylo pár, dali bychom se pomalu spočítat na prstech jedné ruky. Na začátku jsem měl k dispozici jen kameru na kazety, časem jsem se však začal věnovat experimentální předpovědi bouřek a začal se zajímat o výstrahy.

Postupně jsem se zapojil do mezinárodních vědeckých projektů a začal se pohybovat mezi vzdělanými vědci a spolupracovat se světovou špičkou. Dneska se tomu začíná věnovat stále více lidí. V rámci naší asociace pořádáme různá školení a jsme v kontaktu se světovými odborníky.

Co je pro vás největší výhrou, kterou při „lovení“ zachytíte?
Pro mě osobně je největší výhra, pokud je situace co nejkvalitněji zdokumentovaná. Ať už je to tornádo, bouřka, nebo přeháňka se zajímavou strukturou. Hlavní je pro mě nové poznání, které může k něčemu přispět do budoucna. Vnímám to tak, že jsem vlastně meteorolog bez diplomu, jdu po té vědecké a ne excentrické sféře.

Ale lovci bouřek jsou různí, někteří se přísně drží vědeckých faktů, jiní se snaží lovit senzace. Osobně se netoužím radovat z něčeho, co páchá škody nebo odnáší lidské životy.

Jaké vybavení k dokumentaci používáte a kolik stojí?
Dneska můžete být lovcem i s mobilem. Záleží, jak moc se tomu chce člověk věnovat. Zrcadlovku s docela kvalitním objektivem lze sehnat za pár tisíc korun, takže to není tolik o penězích. Ale samozřejmě jsou možnosti neomezené, pokud to dovolí finance, takže člověk může mít klidně fotoaparát za čtvrt milionu. Spíše je to však o tom, najít si čas a být ve správný moment na správném místě – než o hodnotě techniky.

Co dalšího může člověk na obloze pozorovat?
Zajímavostí jsou například takzvaná noční svítící oblaka, která jsou viditelná v období letního slunovratu, tedy od začátku června do půlky července. Ta se vyskytují v oblasti mezosféry ve výšce 80 kilometrů nad povrchem a lze je spatřit pouhým okem nad severním obzorem. Pozorovat se dají ráno za rozbřesku nebo večer za soumraku, tedy před třetí hodinou ranní nebo kolem 23. hodiny večer. Tento jev se však nemusí vyskytnou zaručeně.

41,9 stupně. Česko hlásí nový teplotní rekord, vedra ukončí bouřky

Přibývá v posledních letech některých dříve méně obvyklých meteorologických jevů?
Neřekl bych, že přibývá přímo jevů, ale přibývá dokumentace. Ke každé situaci máme spoustu materiálů jak od lovců bouřek, tak i od náhodných pozorovatelů. Dříve, když nebyl například Facebook, tak zjištění a materiály závisely na pár lidech.

Dnes se navíc zabýváme i průzkumem tornád, která nejsou supercelární. Jejich kontakt se zemí je krátký, v rámci několika metrů. Takže se leckomu může zdát, že tornád přibývá.

Ani v souvislosti s diskutovanou klimatickou změnou nemáte pocit, že by tyto jevy byly častější?
Koukám se často do historie a tornáda se vyskytovala i v minulých letech, například v 19. nebo 20. století. Je možné, že určité výkyvy teplot mají vliv na parametry, které se týkají instability bouřek. Ale co se týče přímo tornád, tak nelze říci, že by to spolu souviselo. Nicméně je potřeba ještě nějaký čas a dlouhodobější zkoumání, abychom případný vliv klimatické změny určili.