Státní pocty, vlajka a tři salvy. Veřejnost i osobnosti se rozloučí s Milanem Knížákem

V pátek v jedenáct hodin započne poslední rozloučení s výtvarníkem, hudebníkem a pedagogem Milanem Knížákem. Ceremoniál se státními poctami se uskuteční ve Strašnickém krematoriu v Praze. Vzpomínat bude veřejnost i osobnosti z umělcova života.

Milanem Knížák zemřel 26. července, proslul jako výtvarník, rektor AVU, hlavní postava skupiny Aktual a zejména pak dlouholetý šéf Národní galerie. Vláda přitom rozhodla, že umělci uspořádá pohřeb se státními poctami. Klíčovou podmínkou byl souhlas rodiny, který potvrdila vdova Marie Knížáková.

„Morální satisfakce.“ Soud rehabilitoval zesnulého Knížáka za vazbu v 70. letech

Formát rozloučení by měl podle vicepremiéra Karla Havlíčka probíhat podobně jako v minulosti v případě herečky Vlasty Chramostové. Jde o pocty určené pro mimořádně významné osobnosti veřejného a kulturního života.

„Součástí obřadu budou státní vlajka, státní hymna i čestná stráž. Vystoupí Ústřední hudba Armády ČR a na závěr obřadu zazní tři čestné salvy,“ uvedl Klempíř. Hudební program se připravuje ve spolupráci s rodinou.

Se smuteční řečí vystoupí právě ministr kultury Oto Klempíř, ale i Knížákův blízký přítel a někdejší prezident republiky Václav Klaus.

Podle vdovy Marie Knížákové by rozloučení mělo být „se vším všudy“. „Lidi možná budou křičet, ale Knížák je jediný, na jehož rakev ta česká vlajka patří. Protože on nikdy neuhnul, vždycky šel rovně a miloval tuhle zemi. A udělal všechno, co mohl,“ řekla ve čtvrtek Knížáková pro ČTK.

Renesanční osobnost, neopakovatelný či vlastní kategorie, vzpomíná okolí

Na Knížáka s úctou vzpomínají také přátelé i kolegové. „Profesor Knížák byl renesanční osobností, sebevědomým a realistickým člověkem, který vždy vyčníval, byl nepřehlédnutelný a měl pevný názor, který se promítal do všeho, co dělal,“ uvedl ministr zahraničí a Knížákův osobní přítel Petr Macinka.

Osobní vzpomínku připojil i bývalý prezident Václav Klaus, který umělce v posledních týdnech pravidelně navštěvoval v nemocnici. „Nebyl provokatér. Byl svůj, originální a neopakovatelný,“ zavzpomínal v rozhovoru pro iDNES.cz.

Milan Knížák zanechal v české kultuře nesmazatelnou stopu. Stál u zrodu českého undergroundu a ovlivnil generace umělců. Jeho tvorba zahrnovala výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii i fotografii. V minulosti stál v čele pražské Akademie výtvarných umění a vedl i Národní galerii, zapojil se do mezinárodního uměleckého hnutí Fluxus.

Nebyl provokatér, byl svůj, říká Klaus o Knížákovi. Před smrtí ho navštěvoval

„Milan Knížák byl a zůstává mimořádnou postavou české kultury. Vedle svých českých současníků byl ve své umělecké tvorbě buď napřed, nebo přesněji úplně jinde. Byl vždy sám svou vlastní kategorií,“ popsal tvorbu Knížáka rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) Tomáš Pospiszyl.

Těsně po jeho smrti rezonuje ve společnosti i rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10, který Knížáka rehabilitoval za vazební stíhání z let 1974 a 1975. Rozhodnutí nabylo právní moci a představuje pro rodinu morální satisfakci.

Závěr života českého výtvarníka byl poznamenán zdravotními potížemi. I přes tyto komplikace si však do posledních chvil udržel zájem o okolní dění a s přáteli často diskutoval.