Kde je mozek Františka Palackého? Rodina a Národní muzeum se přou dodnes

Ani 150 let po smrti nemá jeden z nejslavnějších českých mozků definitivní klid. Potomci Františka Palackého se dodnes přou s Národním muzeem o tom, kde má být uložen. A také kvůli památníku v někdejším bytě slavného Otce národa.

Většina Čechů si Františka Palackého dnes spojí hlavně s tisícikorunovou bankovkou. Alespoň tak míní jeho pravnuk Václav Macháček-Rieger o jedné z ústředních postav českého národního obrození, která zemřela 26. května 1876.

Palackého smrt, od které před několika týdny uběhlo 150 let, nicméně občany českých zemí bolestně zasáhla. Na tělo umístěné po několik dní na Staroměstské radnici i následný pohřeb se přišly podívat desítky tisíc Pražanů.

Na samém sklonku měsíce pak prošel pohřební průvod svátečně vyzdobenou Prahou, která se na poslední cestě loučila s Otcem národa. Zástup mířil do rodinné hrobky ve středočeských Lobkovicích, jež jsou dnes součástí Neratovic.

21 fotografií

Mozek tvořící myšlenku národa

Ještě předešlého večera se však brány radnice pro veřejnost uzavřely kvůli zákroku, který z dnešního pohledu vypadá přinejmenším nezvykle. V noci na 31. května proběhla na radnici pitva Palackého hlavy. Patologové vyjmuli mozek a uložili jej do skleněné nádoby s lihem.

Posmrtné odlitky Preparát není jedinou Palackého relikvií. Dle dobového zvyku zhotovil sochař Josef Václav Myslbek den po úmrtí odlitek obličeje, tedy takzvanou posmrtnou masku. Kromě ní vytvořil též odlitek jeho ruky, jak uvádějí badatelé Národního muzea. Byla totiž rukou, jež psala dějiny českého národa. Posmrtná maska Františka Palackého (1798-1876). | foto: Michal Fanta

V materiálech Národního muzea lze o celém procesu dohledat citaci jednoho z tehdejších nejváženějších periodik.

O provedené pitvě informovaly Národní listy i s dovětkem od patologa, dle kterého byla lebka „nadobyčejně krásně tvořena, mozku mnoho a týž také velmi pěkný.“

Balzamování a preparace orgánů byly už i před 150 lety ojedinělou záležitostí. V dobovém kontextu však mělo jít o projev úcty a symbolické gesto jednomu z předních národních buditelů.

O vyjmutí mozku, jakožto orgánu, v němž vznikla myšlenka utváření českého národa, se nejspíš zasadil okruh Palackého přátel z muzea či Královské české společnosti nauk (předchůdkyně dnešní Akademie věd).

Rodina zůstala stranou

Příliš se však neohlíželi na názor či přání rodiny, ačkoli s pitvou i vyjmutím mozku pravděpodobně souhlasil jeho syn Jan Palacký. Mezi ostatními příbuznými ten nápad vyvolal pohoršení.

„Líto mi bylo, že s dědečkovou mrtvolou zacházeli, jako by jim náležela,“ zapsala si například velikánova vnučka Marie Červinková-Riegrová (a prateta Václava Macháčka-Riegera), jak ve studii z roku 2021 píší badatelé Národního muzea.

Podle nich nebyla rodina nijak zahrnuta ani do diskuse o dalším osudu preparátu. Dle tehdejšího tisku byl „na věčnou památku“ určen pro Národní muzeum, které jej mělo dále zkoumat. Národ si tak pozůstatky jednoho ze svých otců takřka přivlastnil.

„Celá kauza už tehdy byla naprostý úlet, i když to má asi jeden důvod, který by šlo akceptovat. Palacký byl geniální. K výzkumu ale stejně nikdy nedošlo, protože rodina už se vzepřela,“ řekl iDNES.cz ke 150 let staré události Macháček-Rieger.

Proč se říká „kecá jak Palacký“? Vševěd ví, že za to může buditelův syn

Schránka ukrytá ve zdi

Coby svým způsobem relikvie měl být preparát, uložený v černě mořené dřevěné skříňce, pietně uchován. Nádoba však byla pro muzeum spíše přítěží, kterou muselo pro palčivý nedostatek prostoru často stěhovat. Na dlouhé roky poté zůstala mezi zoologickými a antropologickými sbírkami.

Stálé umístění získala skříňka až několik dekád po dokončení nové (a dnes již Historické) budovy Národního muzea, která návštěvníky poprvé přivítala v květnu 1891.

Mozek Františka Palackého byl uschován do černě mořené dřevěné skříňky a 30. srpna 1958 pietně uložen do stěny Pantheonu.

Přenos mozku Františka Palackého z Národního muzea v roce 2015.

Tehdejší představitelé instituce schránku teprve v roce 1958 uložili do centrální slavnostní síně, takzvaného Panteonu, o jehož vznik kdysi usiloval právě Palacký. V sále v prvním patře budovy nicméně nikdy nebyla veřejně vystavena.

Jak dokládá dobový záznam, muzeum vzácnou relikvii umístilo do neoznačeného a skrytého výklenku ve zdi za nadživotní sochu svého původního nositele. Před jedenácti lety se však musela opět stěhovat – tentokrát kvůli rekonstrukci celé budovy.

Utajený a nedůstojný přesun

Pracovníci muzea nádobu v květnu 2015 převezli do MacNevenova paláce v Palackého ulici. V něm Národní muzeum spravuje Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Rozhodnutí o přesunu nicméně padlo v tichosti – i rodina se o něm dozvěděla až z médií.

Neshody kvůli památníku Umístění fyzických pozůstatků Františka Palackého nejsou jediným sporem mezi Národním muzeem a potomky českého velikána. Tím dalším je osud pozdně barokního MacNevenova paláce v Palackého ulici. Vjezd MacNevenova paláce zdobí busta Františka Palackého. | foto: Národní muzeum Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici. | foto: Národní muzeum Budovu v tehdejší Pasířské ulici na Novém městě pražském vlastnil právě sám Palacký a později jeho zeť František Ladislav Rieger. Oba postupně obývali byt v prvním patře, který zůstal zachován jako památník. Veřejnosti se otevřel v roce 1931. „Scházeli se v něm velikáni a tvořila politika. Zůstal tak, jak ho oni opustili. Byt je středoevropským unikátem, prošli jím všichni, kdo tehdy něco znamenali,“ popsal Palackého vnuk Václav Macháček-Rieger. Z archivních záznamů plyne, že posledním majitelem budovy byl Bohuslav Rieger, syn Františka Ladislava Riegera a vnuk Františka Palackého. Celá budova pak dle památkové zprávy ze 60. let minulého století přešla do vlastnictví státu. Správu samotného bytu převzalo Národní muzeum. Riegrovi potomci dům získali během restitucí v 90. letech zpět – ovšem s jednou výjimkou. „Předchozí ředitel muzea (Milan Stloukal – pozn. red.) odmítl vrátit památník,“ doplnil Macháček-Rieger. Případ podle něj postoupil až k soudu, který v rozsudku nařídil památník vrátit rodině. Muzeum se však odvolalo s odkazem na údajné věnování památníku muzeu. „Spory o památník mi žerou žaludeční stěny už bezmála třicet let. Způsob, jakým s ním muzeum zachází, je skandální. Měl by být chloubou muzea, které jej ale drží zavřený,“ stěžuje si potomek Palackého. Ještě před několika lety šlo památník navštívit jen po předchozím objednání, dnes je přístupný třikrát týdně během sezony. „Jedeme dál, musí se to povést a musím to přežít. Jestli se dožiji nějaké změny, tak to bude nejšťastnější den v mém životě,“ uzavřel potomek Františka Palackého.

V památníku byla schránka na rozdíl od Panteonu uložena naprosto viditelně. Stávala na nočním stolku, přímo vedle postele, ve které Palacký zemřel.

Nerudovské „kam s ním“

Choulostivá otázka jitří emoce příbuzných dodnes, například i kvůli tomu, že si muzeum o dalším osudu pozůstatků nechalo poradit od veřejnosti. Instituce rodinu vynechala a namísto toho na svém webu uspořádala anketu.

„To je jako Nerudovo ‚kam s ním.‘ O tom, jestli se vrátí do Panteonu, nebo jestli ho tedy milostivě budeme moci uložit do naší hrobky v Lobkovicích, měla podle Lukeše rozhodnout veřejnost,“ popsal Macháček-Rieger a dodal, že se nestačí nad postupem muzea divit. „Nic takového jsem v životě nezažil.“

Palacký a Rieger ožívají v divadle. Hraje se v místě, kde bydleli

V anketě, které se zúčastnilo 306 hlasujících, převážil názor, že mozek Františka Palackého by se měl po dokončení rekonstrukce vrátit do Panteonu muzea.

Mozek je zpět, ale muzeum mlčí

Ve snaze o dohodu proto začali potomci Otce národa jednat se zástupci muzea. Dle úředníků ale „nebyli jednotni v názoru na osud preparovaného mozku jejich předka,“ jak uvádí studie z roku 2021. Muzeum proto počítalo s jeho opětovným přenesením do Panteonu.

Samo Národní muzeum se nyní k citlivé kauze umístění i stěhování ostatků Františka Palackého odmítlo vyjádřit. „Tuto záležitost nebudeme komentovat ani k ní poskytovat další informace,“ sdělila Kristina Kvapilová, vedoucí oddělení vnějších vztahů Národního muzea.

Václav Macháček-Rieger serveru iDNES.cz nicméně potvrdil, že schránka je dnes skutečně uložena opět v Panteonu Národního muzea. „Vrátila se tam potají, aby byla zachována určitá pieta,“ uzavřel Palackého pravnuk.

Kam za Palackým i historií? Navštívit lze hned několik lokací spojených s životem předního českého buditele Františka Palackého. V pražské Palackého ulici je to Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Návštěvníci Muzejního komplexu do něj mají vstup zdarma (do 30 dnů od zakoupení vstupenky). Salon v památníku v Palackého ulici. | foto: Národní muzeum Národní muzeum také od letošního dubna otevřelo novou dočasnou expozici František Palacký 1798–1876. Výstava, která bude v Historické budově otevřená do konce srpna, představuje významnou osobnost dnešnímu publiku srozumitelným a poutavým způsobem. Druhý, o něco větší památník dnes spravuje sám Palackého potomek Václav Macháček-Rieger. Je jím zámek Maleč ve stejnojmenné obci na Vysočině, který oba politici hojně navštěvovali. Zámek v Malči na úpatí Železných hor. Celý areál prošel po navrácení v restituci náročnou rekonstrukcí a své dveře otevřel v roce 2018. Návštěvníky po opravených a autentických interiérech provází sám dědic obou rodů. Otevřeno je o víkendech. Přístupný je také Palackého rodný dům v Hodslavicích na Novojičínsku. Výstava přibližuje nejen mládí Otce národa, ale také místní způsob života v době jeho narození. Nová expozice vznikla v roce 2018 a zabírá místnosti někdejší venkovské školy a sousedící obytné světnice. Kolébka Františka Palackého v rodném domě v Hodslavicích. Ačkoli hlavní připomínkové akce či setkání již proběhly, v plánu je letos ještě celá řada dalších událostí či přednášek – například turistické pochody, debaty, ale i vydání Palackého spisu Krásověda.