Jak by Česko žilo bez vody? Začne to zákazem bazénů, skončí vodou na příděl

Naplnění cisterny osmi kubíky vody z vodovodního řadu trvá něco přes půl hodiny.
Naplnění cisterny osmi kubíky vody z vodovodního řadu trvá něco přes půl hodiny.
Foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Dlouhodobá sucha a vysychající koryta řek ukazují, že voda přestává být v Česku samozřejmostí. Pro řešení nedostatku vody však existují přesně připravené scénáře: začínají omezeními pro průmysl a zemědělství a dopadnou i na domácnosti, naopak energetiku naruší jen částečně. Jaká omezení zemi čekají, pokud běžné zdroje vyschnou?

Začátek letošního září do Česka přinesl dosud neviděný jev – vydatnost toku Vltavy kvůli poklesu hladiny orlické nádrže na minimum poprvé v historii vylepšuje upouštění vod ze zásob Vodní nádrže Slapy. Bezprecedentní situace, která je jen jedním z mnoha projevů dlouhého sucha v Česku, ilustruje nedostatek vody v celé zemi.

Náhrobky trčí z bahna. Ustupující hladina Lipna odhalila příběh zpustošené piety

Stát má pro případ kritického nedostatku vody a sucha připravený jasný postup. Pod názvem Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území České republiky jej připravují ministerstva zemědělství a životního prostředí. Obě instituce jej aktualizovaly naposledy v lednu 2024.

Případná omezení mohou dopadnout na průmysl, dopravu či energetiku, ale i domácnosti. To vše s cílem, který má absolutní prioritu – dostat pitnou vodu k občanům.

Přehrada Orlík je kvůli suchu a odpouštění na minimálním stavu. Sucho odkrylo například zatopené budovy, staré jezy nebo zbytky starého řetězového mostu přes Vltavu. (6. září 2026)

Zdražení potravin i mírná omezení

Dopady delšího sucha jsou jasně viditelné – pokles hladin a vysychání toků nebo žloutnutí stromů a městské zeleně. Nedostatek vláhy ovlivňuje růst plodin, což se projeví i na nedostatku potravy pro zvířata. Už z toho plynou následky pro jednotlivce: postupné zdražení potravin.

Pokles hladin toků pak může vést k omezení či úplnému zastavení lodní dopravy, obdobně jako v posledních měsících na Rýnu v Německu. V zemi tvoří významnou spojnici, po které putuje množství nákladu, nedostatek vody tak dopadá na tamní průmysl – lodě nemůžou kvůli velkému ponoru převážet tolik nákladu, do některých úseků se už vůbec nedostanou.

V téhle fázi také mohou přijít první omezení pro domácnosti – zákazy odběru vody z potoků nebo zákazy napouštění bazénů, které by zbytečně zatěžovaly lokální vodní zdroje. Vodohospodáři začínají „dotovat“ průtok v řekách vypouštěním nádrží.

Elektrárny sucho nepostihne

Při dlouhotrvajícím hydrologickém suchu (tedy tehdy, když je nedostatek vody na povrchu i v podzemí) se začnou tenčit zásoby ve veřejných i soukromých studnách a vrtech. Ruku v ruce s tím přicházejí omezení pro průmysl či pro zavlažování polí.

Sucho má dopad také na energetiku, jelikož nedostatek vody neumožňuje účinné chlazení zařízení. K odstávce své jediné jaderné elektrárny právě kvůli nedostatku vody v Dunaji muselo v polovině srpna přikročit Rumunsko, ještě o něco dříve bloky odstavilo také Maďarsko.

Pomalu vyčerpáváme zdroje vody, opatření nebudou brzy stačit, varuje bioklimatolog

Takto kritická situace nicméně v Česku díky odlišné koncepci elektráren nehrozí. Temelín i Dukovany k chlazení namísto průtokové vody využívají uzavřený systém s chladicími věžemi, které potřebují jen zlomek množství vody. Obdobný systém využívají i české tepelné elektrárny.

Schopnost udržet se v provozu však při razantním poklesu hladin neplatí pro vodní elektrárny. Množství vody už nestačí k roztočení turbín – letošní sucha odstavila okolo 90 procent vodních elektráren v zemi.

Extrémem je voda na příděl

Během krizové situace mají absolutní přednost dodávky vody samotným občanům – dříve tak na řadu přichází průmysl, energetika i všechna další odvětví. Razantní omezení pro domácnosti je až posledním stádiem krize. Na řadu tehdy přichází také nouzové zásobování.

Povodně roku 2024 ukázaly zastaralost krizových zásob. Chybí i pitná voda, říká Švagr

V momentě, kdy vyschnou obecní vodovody, vyjíždějí do ulic cisterny či mobilní úpravny vody. Možností je i provizorní napojení na jiné a funkční potrubí. V takovém případě lze čekat, že voda by byla jen na příděl. K takovému opatření musela v srpnu 2018 přistoupit šestice obcí na jižní Moravě, které omezily denní spotřebu na sto litrů na osobu – omezení tedy nebylo nijak drastické.

Dlouhodobá sucha by v extrémním případě mohla vyústit i v kompletní ukončení dodávek vody pro průmysl a drastická omezení v zemědělství a snížení přídělů jen na životní minimum.

Samospásné nejsou ani deště, které přijdou po dlouhém suchu. Vyprahlá krajina nedokáže množství vody rychle vsáknout, vítané deště tak mohou paradoxně vést k bleskovým záplavám.

Spotřeba vody v českých domácnostech

Kolik vody spotřebuje průměrná domácnost? Největšími „žrouty“ jsou praní, splachování či osobní hygiena, jak uvádí projekt Počítáme s vodou:

  • Hygiena: 10 – 20 litrů za minutu sprchování, 150 – 180 litrů při mytí ve vaně
  • Vaření a pití: 5 – 10 litrů denně
  • Mytí nádobí: 10 – 15 litrů na jeden cyklus, přibližně 40 litrů na ekvivalentní množství nádobí umytého ručně
  • Praní: 40 – 90 litrů na cyklus
  • Splachování: 3 – 10 litrů na jedno spláchnutí

Dle statistik ČSÚ za rok 2025 se denní spotřeba domácností na osobu liší podle lokality. Nejvyšší (107 litrů) je v Praze, nejnižší (81 litrů) ve Zlínském kraji. Průměr v celé zemi je necelých 90 litrů.

Z údajů plyne, že kohoutky v průměrné čtyřčlenné domácnosti proteče denně 360 litrů vody. Roční spotřeba se pak vyšplhá na více než 131 tisíc litrů, což odpovídá částce od zhruba 15 do 22 tisíc korun.

Právě hrajeme Právě vysíláme

Víkend malých radostí

14.00-20.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

KABÁT

KDOVÍ JESTLI

Následuje 20.00-06.00

Noční Impuls