Jak by Česko žilo bez vody? Začne to zákazem bazénů, skončí vodou na příděl
Dlouhodobá sucha a vysychající koryta řek ukazují, že voda přestává být v Česku samozřejmostí. Pro řešení nedostatku vody však existují přesně připravené scénáře: začínají omezeními pro průmysl a zemědělství a dopadnou i na domácnosti, naopak energetiku naruší jen částečně. Jaká omezení zemi čekají, pokud běžné zdroje vyschnou?
Začátek letošního září do Česka přinesl dosud neviděný jev – vydatnost toku Vltavy kvůli poklesu hladiny orlické nádrže na minimum poprvé v historii vylepšuje upouštění vod ze zásob Vodní nádrže Slapy. Bezprecedentní situace, která je jen jedním z mnoha projevů dlouhého sucha v Česku, ilustruje nedostatek vody v celé zemi.
Náhrobky trčí z bahna. Ustupující hladina Lipna odhalila příběh zpustošené piety![]() |
Stát má pro případ kritického nedostatku vody a sucha připravený jasný postup. Pod názvem Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území České republiky jej připravují ministerstva zemědělství a životního prostředí. Obě instituce jej aktualizovaly naposledy v lednu 2024.
Případná omezení mohou dopadnout na průmysl, dopravu či energetiku, ale i domácnosti. To vše s cílem, který má absolutní prioritu – dostat pitnou vodu k občanům.
Zdražení potravin i mírná omezení
Dopady delšího sucha jsou jasně viditelné – pokles hladin a vysychání toků nebo žloutnutí stromů a městské zeleně. Nedostatek vláhy ovlivňuje růst plodin, což se projeví i na nedostatku potravy pro zvířata. Už z toho plynou následky pro jednotlivce: postupné zdražení potravin.
Pokles hladin toků pak může vést k omezení či úplnému zastavení lodní dopravy, obdobně jako v posledních měsících na Rýnu v Německu. V zemi tvoří významnou spojnici, po které putuje množství nákladu, nedostatek vody tak dopadá na tamní průmysl – lodě nemůžou kvůli velkému ponoru převážet tolik nákladu, do některých úseků se už vůbec nedostanou.
V téhle fázi také mohou přijít první omezení pro domácnosti – zákazy odběru vody z potoků nebo zákazy napouštění bazénů, které by zbytečně zatěžovaly lokální vodní zdroje. Vodohospodáři začínají „dotovat“ průtok v řekách vypouštěním nádrží.
Elektrárny sucho nepostihne
Při dlouhotrvajícím hydrologickém suchu (tedy tehdy, když je nedostatek vody na povrchu i v podzemí) se začnou tenčit zásoby ve veřejných i soukromých studnách a vrtech. Ruku v ruce s tím přicházejí omezení pro průmysl či pro zavlažování polí.
Sucho má dopad také na energetiku, jelikož nedostatek vody neumožňuje účinné chlazení zařízení. K odstávce své jediné jaderné elektrárny právě kvůli nedostatku vody v Dunaji muselo v polovině srpna přikročit Rumunsko, ještě o něco dříve bloky odstavilo také Maďarsko.
Pomalu vyčerpáváme zdroje vody, opatření nebudou brzy stačit, varuje bioklimatolog![]() |
Takto kritická situace nicméně v Česku díky odlišné koncepci elektráren nehrozí. Temelín i Dukovany k chlazení namísto průtokové vody využívají uzavřený systém s chladicími věžemi, které potřebují jen zlomek množství vody. Obdobný systém využívají i české tepelné elektrárny.
Schopnost udržet se v provozu však při razantním poklesu hladin neplatí pro vodní elektrárny. Množství vody už nestačí k roztočení turbín – letošní sucha odstavila okolo 90 procent vodních elektráren v zemi.
Extrémem je voda na příděl
Během krizové situace mají absolutní přednost dodávky vody samotným občanům – dříve tak na řadu přichází průmysl, energetika i všechna další odvětví. Razantní omezení pro domácnosti je až posledním stádiem krize. Na řadu tehdy přichází také nouzové zásobování.
Povodně roku 2024 ukázaly zastaralost krizových zásob. Chybí i pitná voda, říká Švagr![]() |
V momentě, kdy vyschnou obecní vodovody, vyjíždějí do ulic cisterny či mobilní úpravny vody. Možností je i provizorní napojení na jiné a funkční potrubí. V takovém případě lze čekat, že voda by byla jen na příděl. K takovému opatření musela v srpnu 2018 přistoupit šestice obcí na jižní Moravě, které omezily denní spotřebu na sto litrů na osobu – omezení tedy nebylo nijak drastické.
Dlouhodobá sucha by v extrémním případě mohla vyústit i v kompletní ukončení dodávek vody pro průmysl a drastická omezení v zemědělství a snížení přídělů jen na životní minimum.
Samospásné nejsou ani deště, které přijdou po dlouhém suchu. Vyprahlá krajina nedokáže množství vody rychle vsáknout, vítané deště tak mohou paradoxně vést k bleskovým záplavám.
Spotřeba vody v českých domácnostechKolik vody spotřebuje průměrná domácnost? Největšími „žrouty“ jsou praní, splachování či osobní hygiena, jak uvádí projekt Počítáme s vodou:
Dle statistik ČSÚ za rok 2025 se denní spotřeba domácností na osobu liší podle lokality. Nejvyšší (107 litrů) je v Praze, nejnižší (81 litrů) ve Zlínském kraji. Průměr v celé zemi je necelých 90 litrů. Z údajů plyne, že kohoutky v průměrné čtyřčlenné domácnosti proteče denně 360 litrů vody. Roční spotřeba se pak vyšplhá na více než 131 tisíc litrů, což odpovídá částce od zhruba 15 do 22 tisíc korun. |
Další zprávy
Pojišťovny musí počítat s postihy. Vojtěch hájí i kritizované změny ve zdravotnictví
Macinka referoval, co všechno v New Yorku zvládl. Závěru korunoval metalový koncert







