Nejstarší vlajky, znak se lvem. Na co se těšit v památníku na pražském Vítkově

Nejstarší dochované vlajky československé republiky, první výtisky ústavy, znak se lvem, který pro katedrálu vytesala huť Petra Parléře a další exponáty jsou nově součástí expozice Symboly státnost v Národním památníku na Vítkově. Tam měla MFDNES a iDNES.cz exkluzivní možnost nahlédnout ještě před úterním otevřením.

Vchodem v barvě trikolory se vchází do nové expozice v Národním památníku na Vítkově. Ten byl vybudován jako pocta zakladatelům státu na konci 30. let minulého století. Nyní si zde návštěvníci mohou připomenout artefakty, které byly němými svědky nejvýznamnějších okamžiků našich novodobých dějin.

“Jednotlivé části expozice se věnují státním symbolům, vlajce, znaku nebo pečeti. Od středověkých mincí až po nejmodernější návrhy vizuálů pro státní správu, podobně je to u vlajek, od vlajky Českého království přes návrhy po ty se zajímavou historií,“ popisuje plk. Michal Burian, ředitel odboru muzeí Vojenského historického ústavu.

Párkrát kliknout...

V expozici je i vlajka z olympiády ve Stockholmu v roce 1912, kde vystupovalo samostatně České království s vlajkou s českým lvem. Dalším unikátem je prapor 33. střeleckého pluku, který měl jako první na sobě podle Štefánikova návrhu vyšité modré trojvrší, předchůdce modrého slovenského klínu. Mezi artefakty nechybí ani nerealizované návrhy malíře Františka Kupky a dalších výtvarníků na státní vlajku a vlajku prezidenta z roku 1919.

Mimořádná je pohřební standarta prezidenta Masaryka, která zakryla jeho rakev. „Snažili jsme se v expozici minimalizovat popisky, návštěvníci všechno najdou na dotykových panelech, stačí párkrát kliknout a objeví se i fotka z Masarykova pohřbu, popisuje Burian.

Příběh české vlajky. Porušení federálního zákona prošlo, klín se na ní „zapomněl“

Podobně unikátní jako první vlajky a prapory jsou i znaky, třeba lev z katedrály sv. Víta, jedno z nejstarších a nejkrásnějších ztvárnění zemského znaku. Zajímavou ukázkou užití státního znaku jsou i prezidentské servisy. Na výstavě je zastoupen v různých podobách i nejméně známý státní symbol – státní pečeť.

Měsíc a zpátky do trezoru

Některé exponáty se budou obměňovat. „Pouze první měsíc budou mít návštěvníci zcela jedinečnou možnost spatřit originály slavnostního provedení Ústavy Československé republiky z roku 1920 a České republiky z roku 1993,“ popisuje Burian.

Jsou tu ale i další výtisky ústavy, třeba německý překlad vytištěný nakladatelstvím Karla Hermanna Franka v Karlových Varech v roce 1937, tedy nakladatelstvím člověka, který se na rozbití republiky podílel.

Vedle expozice je přístupné i kolumbárium, místo, kde měl být pochován prezident Masaryk a ostatní zakladatelé státu. Místo nich nebo padlých letců R.A.F., jak se později plánovalo, tam ale skončili přední komunisté. Takže místo Masaryka Gottwald.

Vlajka starší než stát. Prezident přivezl z Říma nejstarší československý prapor

Podle Buriana měl vývoj až tragikomický nádech. Místo legionáře plukovníka Švece, který měl být pohřben na nejčestnějším místě, tam co je dnes hrob neznámého vojína, tu byl pohřben bolševický agitátor Jan Vodička, který vyvolal vzpouru vojáků právě proti Švecovi. A vedle něj řada bezvýznamných soudruhů, nejrůznějších okresních tajemníků nebo dvou signatářů zvacího dopisu z roku 1968. Dnes jsou zde jen dva neznámí vojíni padlí u Zborova a na Dukle a generál Eliáš s manželkou.

„Snažili jsme se místo zbavit pověsti Gottwaldova mauzolea a vrátit mu původní význam,“ uzavírá Burian.