Invaze zvířat do nemocnic. Muflony vítají, holuby plaší, s kočkami bude dohoda

Nemocniční zahrady jsou zelenými oázami nejen pro lidi. Žijí v nich a navštěvují je i zvířata. Některé druhy jsou vítané, jiné nežádoucí, především holubi. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze se dlouho snažila zbavit koček, které našly útočiště v okolí porodnice U Apolináře. Proti jejich „vyhladovění“ se postavili ochránci zvířat, část zaměstnanců i veřejnosti. Teď míří obě strany sporu ke kompromisu.

Podle pamětníků žijí kočky v okolí pražské porodnice, která je součástí Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), už přes třicet let. Před časem se jejich počet rozrostl údajně až na téměř šest desítek.

„Vyhovují jim členitá zákoutí areálu. Hledají úkryt v místech, kde mají klid a pocit bezpečí. Nejvíce jich bývá v zahradách kolem Apolináře i v dalších částech areálu, kde mají často přístup jen zaměstnanci,“ popisuje Pavla Zavřelová, předsedkyně spolku Tlapro, který se věnuje ochraně koček.

Od roku 2020 se VFN snaží stav koček v areálu snížit opakovanými zákazy krmení. „Přednost má bezpečí a zdraví pacientů, zvlášť pokud jde o novorozeňata a jejich matky,“ říká mluvčí zdravotnického zařízení Marie Heřmánková.

Divoká zvířata se stěhují do měst. Mají tu dost potravy a méně nepřátel

Před čtyřmi lety začal nemocnici pomáhat spolek Tlapro, kterému šlo o humánní postup. Mimo jiné zajišťoval a hradil kastraci koček a tím postupné snižování jejich počtu.

„V areálu jsme zřídili takzvané kočičí stanice. Původně jich bylo asi sedm, poté pět. Bezprizorním kočkám jsme poskytli krmivo i vodu, stříšky nad misky a na zimu polystyrenové boudičky k ochraně proti mrazu. Kromě toho jsme tam přechodně umisťovali sklopce, do kterých jsme zvířata chytali, aby je mohl prohlédnout, ošetřit a vykastrovat veterinární lékař. Do současnosti jsme zaplatili 265 tisíc korun z darů veřejnosti za péči včetně kastrace 30 koček a 24 kocourů. V roce 2023 už bylo vykastrováno okolo 90 procent populace koček v této lokalitě,“ líčí Zavřelová s tím, že zákaz krmení nic neřeší.

Jenže nemocnice se i přesto rozhodla přitvrdit. Vedení striktně zakázalo krmení koček zaměstnancům i členům spolku, s nimž ukončilo spolupráci. To vedlo k protestům části zaměstnanců i veřejnosti.

Bezdůvodné zabití psa či kočky má být trestné. A co jiná zvířata? diví se ochránci

„Ty kočky jsou na krmení naučené. To je, jako by nám lidem někdo zničehonic sebral jídlo,“ říká jedna z nespokojených zaměstnankyň nemocnice. Zákaz krmení podle ní staví milovníky zvířat do těžké situace. „Chápu, že jsme zdravotnické zařízení. Ale mám ráda zvířata a žádný problém tady s nimi nikdy nebyl,“ popisuje žena.

Přísný zákaz krmení pochází podle ní přímo od vedení. „Musíme to respektovat, protože v areálu jsou kamery. Nikdo si nedovolí zákaz porušit, aby kvůli tomu nedostal pokutu nebo nepřišel o práci, ale mnoha lidem se to nelíbí,“ dodává žena.

O snaze vypudit kočky vědí kromě personálu i pacienti. „Vídám je každé ráno. Vylézají zpod plotu uzamčené zahrady za Apolinářem u urologické kliniky. Vím, že teď se to nějak řeší,“ říká jedna z pravidelných návštěvnic nemocnice.

Ale ne každý, kdo tam dochází, si koček všímá. Někdy je vidět jen jedna, někdy žádná. Ani žena, která s manželem navštěvuje urologickou kliniku, je podle svých slov dosud nezaznamenala. Ani neslyšela, že by působily potíže. Snahu nemocnice situaci řešit přesto podporuje. „Přece jenom je to zdravotnické zařízení a kočky můžou přenášet nemoci,“ vysvětluje.

Přes čtyři sta netopýrů obsadilo chodbu nemocnice. Rekord, míní ochránci

Spolek Tlapro se nechtěl se situací smířit. Dočasně krmil kočky mimo nemocniční areál. Dál nabízel spolupráci a nedávno předal řediteli petici ve prospěch péče o kočky s téměř jedenácti tisíci podpisy. Teď vše nasvědčuje tomu, že spor směřuje ke kompromisnímu řešení.

„VFN pokračuje v jednání se spolkem Tlapro o nastavení jasných pravidel péče o kočky v areálu U Apolináře. Podařilo se otevřít cestu k praktickému řešení, které bude ohleduplné vůči kočkám a zároveň bude respektovat hygienické, bezpečnostní, provozní i organizační podmínky nemocnice. Naším cílem je nastavit takový režim, který bude dlouhodobě udržitelný, srozumitelný pro všechny zapojené strany a nebude závislý na aktuální situaci nebo personálních změnách,“ potvrzuje Marie Heřmánková.

Krmení jakýchkoli zvířat v areálu nemocnice však podle ní nadále je a bude zakázáno. „Je nutné zabránit živelnému ponechávání krmiva, které může přitahovat hmyz, hlodavce nebo další zvířata. Ale hledáme způsob, jak nastavit režim řízeného krmení, který bude mít jasná pravidla, určí odpovědné osoby, místa, návaznost na úklid a další péči,“ dodává mluvčí zdravotnického zařízení.

Byla to součást mé práce, odmítá bývalý šéf obory týrání koček. Žalobce žádá podmínku

Jeho právní oddělení už připravuje podmínky dohody. Před formálním podpisem nabídla nemocnice spolku přechodné řešení s možností vybudovat dočasné krmící stanice na třech místech. „Souhlasíme s tím. Nemocnici co nejdříve pošleme návrh osob, které by se tam o kočky staraly. Věřím, že i tu definitivní dohodu tentokrát podepíšeme,“ říká Pavla Zavřelová. Podle ní už se k tomu schylovalo před dvěma lety, ale nemocnice nakonec na návrh spolku nereagovala.

Nemocnice čelí invazi prasat i holubů

Se zvířaty má zkušenosti řada nemocnic, v jejichž areálech se vyskytují různé druhy od hmyzu, hlodavců, ptáků, netopýrů, přes kočky, zajíce, veverky, srny, muflony či divoká prasata.

Kočky většina neřeší. Některým vyhovuje, že loví drobné hlodavce, které musí jinak řešit deratizací. Pokud se například v Motole ojediněle vyskytla koťata, zdravotníci se postarali o jejich bezpečí a později jim našli domov. Ale třeba ve zlínské nemocnici také platí striktní zákaz krmení toulavých koček, které se tam objevují ve zvýšené míře. Větší problém tam však mají s divokými prasaty a holuby.

Myslivci zastřelili rekordní počet divočáků. Přesto jich může dál přibývat

„Protože jsme poblíž lesa, černá zvěř ničí oplocení nemocnice. Už jsme v okolí plotů instalovali pachové ohradníky, které mají prasata odpudit. Avšak s holuby si zatím nedokážeme poradit. Elektronické plašičky nebyly příliš úspěšné, v současné době proto plánujeme na vybraných budovách instalaci sítí,“ líčí mluvčí Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Dana Lipovská.

I v řadě dalších míst jsou největším problémem holubi. „Často usedají na střechách budov a bohužel se dostávají také do půdních prostor, které znečišťují výkaly a mohou poškozovat vybavení i konstrukce. Občas tam musíme poslat odbornou deratizační firmu, která zajistí úklid a dezinfekci,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová.

Fakultní nemocnice v Plzni má smlouvu se sokolníkem, který pomocí ptačího dravce holuby plaší, ale také je odchytává do klecí umístěných na střechách budov. Balkony a vstupy do vzduchotechniky kryjí sítě. „Kromě toho máme občas potíže s netopýry. Jejich odchyt řeší naši zaměstnanci,“ popisuje mluvčí zařízení Gabriela Levorová.

V Brně hlídkují aktivisté, vadí jim odchyt holubů a jejich „předhození“ dravcům

Sokolníka si kvůli holubům pravidelně zve i Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „V době jejich hnízdění několikrát do měsíce vypouští nad areál raroha jižního. Ten dává populacím městských holubů jasně najevo, aby se držely dále. Díky tomu se situace zlepšuje a holubi u nás zahnízdí jen zřídka,“ tvrdí mluvčí zařízení Jiří Erlebach.

Dříve využívala dravce a člověka, který likvidoval holubí hnízda, také Nemocnice Jihlava. Teď už má na pavilonech sítě.

Uherskohradišťská nemocnice pro změnu instalovala okenní hroty, aby zabránila vlaštovkám stavět hnízda v bezprostřední blízkosti oken a chránila tak pacienty i zaměstnance před hygienickými riziky.

Někde naopak zdravotníci vybrané zvířecí druhy chovají, nebo je tolerují. „V nádržích před nemocnicí chováme a krmíme kapříky,“ říká například mluvčí Moravskoslezské nemocnice Třinec Irena Sikorová Nožková.

OBRAZEM: Mufloni si udělali výběh z Thomayerovy nemocnice

Ve Fakultní nemocnici Olomouc, v Městské nemocnici Ostrava i jinde chovají zdravotníci včely, které opylují tamní rostliny. Stáčený med pak některé nemocnice využívají k reprezentačním účelům.

Unikátní stádo muflonů mezi pacienty

Unikátem je Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze, jejíž areál je dlouhodobě domovem stáda muflonů. Nemocnice je nevyhání, ani nekrmí, ale toleruje. „Jsou svým způsobem zajímavostí pro veřejnost. Dotvářejí klidné prostředí pro naše pacienty i zaměstnance, kteří je mají rádi. Přítomnost muflonů nám nezpůsobuje žádné zásadní provozní nebo bezpečnostní problémy. Platí ale přísný zákaz jejich krmení. Nevhodná potrava od návštěvníků jim totiž škodí a narušuje jejich přirozené chování,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Petr Sulek.

Dodává ale, že nemocnice všem lidem důrazně doporučuje, aby byli při setkání s muflony obezřetní, jelikož se stále jedná o divoká neochočená zvířata. Přemnožení stáda podle něj nehrozí díky plánovanému odchytu zaměstnanci Lesů ČR.