Češi se obávají hantavirů od místních hlodavců. Začínají nakupovat roušky
Nejméně tři mrtvé, okolo deseti nakažených a přes sto lidí v karanténě má zatím na svědomí epidemie hantavirózy, která vypukla na výletní lodi MV Hondius. Ačkoli podle odborníků je riziko dalšího šíření infekce, jejímž původcem je andský virus přenášený jihoamerickými hlodavci, velmi nízké, situaci sleduje celý svět. Čechy teď zajímá ochrana před nákazou od místních hlodavců. Začínají víc kupovat roušky.
„V posledních dnech registrujeme až panické dotazy. Lidé se ptají na speciální léky, testy nebo přípravky na posílení imunity, protože mají strach z hantaviru po pobytu v lese nebo na chatě. Ve skutečnosti je ale největším rizikem běžný úklid zanedbaných prostor, v nichž se mohou vyskytovat hlodavci,“ popisuje aktuální situaci Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
V českých nemocnicích končí obvykle lidé, kteří přicházejí do kontaktu s prostředím zamořeným výměšky myší, norníků a vzácněji i potkanů. Například při úklidu sklepů, půd, kůlen a chat nebo při práci v lese či zemědělství, případně při manipulaci se senem a dřevem. Nakazit se lze i po kousnutí hlodavcem.
„Nejvyšší riziko nákazy je při víření a vdechnutí prachu či aerosolu, který může obsahovat trus, moč nebo sliny infikovaných myšovitých hlodavců,“ vysvětluje expertka na viry přenášené hlodavci Hana Zelená ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.
Speciální léky na hantavirózu podle ní nejsou. „Pokud se někdo hantavirem nakazí, je důležité správně a co nejrychleji stanovit diagnózu. Pacientovi může zachránit život včasná léčba na jednotce intenzivní péče s podporou funkce životně důležitých orgánů a v nejtěžších případech může pomoci antivirotikum ribavirin,“ dodává viroložka Zelená.
Co je hantavirus, jaké má příznaky a kde nejvíc hrozí v Česku |
Jako nejlepší prevenci odborníci doporučují rizikové prostory před úklidem vyvětrat a navlhčit, nikdy nezametat nasucho, a při práci použít ochranné rukavice a roušky či respirátory.
Zatímco řada Čechů se rouškám vysmívá a odmítá je, takže od pandemie covidu na odbyt moc nejdou, jiní teď o ně mají větší zájem. „Stejně jako přibylo dotazů na hantavirus, roste i zájem o nákup ochranných pomůcek. Prodej respirátorů a roušek stoupl ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 38 procent,“ potvrzuje Horáková z online lékárny.
Jiní oslovení lékárníci zatím nárůst poptávky nepozorují, nebo jen nízký. Před úklidem chat a dalších prostor, v nichž se pohybují hlodavci, by se ale podle nich měli lidé ochrannými pomůckami vybavit.
V Česku se od roku 2018 do začátku května léčilo s hantavirózou 73 lidí, téměř polovina z nich v Moravskoslezském kraji.
Hantaviry přenášené hlodavci útočí i v Česku. Smrt lesníka objasnila až pitva |
„Jen od loňského května jsme hospitalizovali tři lidi, posledního letos v lednu,“ říká primářka infekční kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Lenka Petroušová. Nejčastěji podle ní přicházejí na kliniku pacienti, kteří bez ochranných pomůcek vyklízeli staré stodoly či jiné prostory kontaminované výměšky hlodavců, ale také lesníci a další lidé, kteří pracují se senem.
Od místních hlodavců se lze nakazit dvěma typy evropských hantavirů a jejich podtypy, které na rozdíl od jihoamerického viru Andes nejsou přenosné z člověka na člověka. Evropský Puumala virus se vyskytuje především v Jihočeském a Jihomoravském kraji, Dobrava-Belgrade virus na severu Moravy, Olomoucku a Zlínsku. Oba vyvolávají krvácivou horečku s postižením ledvin.
„Nejnebezpečnější formu nemoci způsobuje Dobrava, což je jeden ze dvou místních podtypů viru Dobrava-Belgrade. K projevům patří kromě horečky porucha srážlivosti krve, selhání ledvin, vzácně i postižení plic. Může dojít k selhání organismu a úmrtí,“ vysvětluje viroložka Zelená.
Podle typu hantaviru se smrtnost v Evropě pohybuje mezi 0,5 až 10 procenty. Po nákaze jihoamerickým Andes virem může zemřít až třetina nemocných. Je navíc jako jediný ze zhruba 40 druhů hantavirů přenosný také z člověka na člověka. Proto se rozšířil na výletní lodi poté, co tam onemocněl a později zemřel senior z Holandska. Ten se patrně ještě před nástupem na loď nakazil v Argentině.
Tak silné bolesti a únavu jsem nezažil, říká muž nakažený krysí horečkou |
V Česku před deseti lety zemřel na nerozpoznanou nákazu lesník z Kladenska. Příčinu jeho potíží objasnila až pitva a další zkoumání vzorků. Od roku 2018 žádný další pacient s hantavirózou nezemřel, ale někteří se z nemoci vzpamatovávají dlouho.
Například na infekčním oddělení v Opavě se léčí jeden až dva lidé s hantavirózou ročně. „Všichni mají zpočátku horečku a střevní potíže, ale pak i postižení ledvin a jater. V posledních letech se všichni naši pacienti postupně plně upravili, ale některým to trvalo delší dobu,“ říká lékař oddělení Petr Kümpel. „Asi před třemi lety jsme léčili zdravotnici ve středním věku, u níž se nepodařilo zjistit, kde se nakazila. Následné potíže ale měla skoro rok, z toho zhruba půl roku nemohla pracovat kvůli extrémní únavě a slabosti,“ vzpomíná.
Oba infektologové shodně tvrdí, že rouška nebo respirátor v kombinaci s rukavicemi a oděvem chrání nejen před nákazou hantaviry, ale také před jinými nemocemi přenášenými hlodavci, jako jsou tularémie či leptospiróza.
Jak se chránit Nejvyšší riziko nákazy je při víření prachu, který může obsahovat moč nebo trus infikovaných myšovitých hlodavců (např. myšice, norníci, potkani). Na snímku je myšice lesní.
|
Právě vysíláme
