Vědkyně: Kolaps Golfského proudu udělá ze severní Evropy Aljašku. Nás čeká sucho

Planeta se otepluje, severozápadní Evropě přesto hrozí kruté zimy. Příčinou by mohl být kolaps Golfského proudu, který Evropě přivádí teplo. „Celá Evropa by se propadla do sucha,“ varuje v Rozstřelu na iDNES.cz Radka Kellnerová z Ústavu termomechaniky Akademie věd. Česko by podle ní dál zažívalo letní vedra, ale přibyly by zimní mrazové extrémy a ubylo srážek.

Obavy budí úvahy o možném kolapsu Golfského proudu. Jak moc je to reálné?
Všechny robustní klimatické modely předpovídají, že se Golfský proud, který je součástí velké atlantské cirkulace zpomaluje. Během 21. století se určitě zpomalí a ve 22. století možná zkolabuje. Čím přesněji se ale modely upravují a statisticky opravují, tím více se ukazuje, že kolaps možná nastane ještě před koncem 21. století.

Jaké datum uvádějí nejčasnější odhady?
Máme několik socioekonomických scénářů, protože nevíme, jak se jako lidé budeme v budoucnosti chovat. Pokud bychom spalovali hodně fosilních paliv, uvažuje se, že by bod zlomu mohl přijít v 60. letech tohoto století. Pokud bychom se drželi středních scénářů, tedy přibližně současného vývoje, uvažuje se o tom, že kolem 80. a 90. let by začal takzvaný kolaps Golfského proudu a něčeho, co se nazývá AMOC, tedy atlantská meridionální cirkulace.

Schéma oceánského proudění.

Právě v tom je ten zajímavý paradox. Zažíváme globální oteplování, ale Evropa se může naopak ochladit?
Tím, že se jako planeta globálně oteplujeme, rozpouštíme obrovské množství pevninského ledu v Grónsku a mořského ledu v severních polárních oblastech. Sladká voda z něj potom překrývá slanou vodu jižně od Grónska. Tím narušuje dlouhodobý proces, který žene teplý Golfský proud k našim pobřežím a otepluje Evropu.

Jak to funguje?
Golfský proud je poměrně kompaktní proud teplé vody z tropů. Pro nás je zajímavá část, která vzniká v Mexickém zálivu a přes Floridu proudí směrem k nám. Dál pokračuje ke Grónsku, kde se částečně noří do hlubin oceánu a vytváří takzvanou hlubinnou oceánskou vodu. Jeho menší odnož přechází do severní větve, která ohřívá severozápadní Evropu, Island i jižní Grónsko. Tam se dál noří a znovu vytváří hlubinnou vodu.

Můžeme si to představit jako veliký podmořský vodopád. Říká se, že je největší na světě. Velmi studená hustá slaná voda padá až čtyři kilometry dolů ke dnu Atlantiku a po dně se vrací zpátky na jih. Jakmile ale teplá slaná voda doputuje, ochladí se a my ji překryjeme sladkou vodou, která ji rozředí a sníží její hustotu, už neklesá tak prudce dolů. Zpomaluje se tím vodopád, což zpomaluje i nasávání povrchové teplé vody z Golfského proudu i odtlačování spodní vody po dně Atlantiku. Celý jev výrazně zeslábne.

200 fotografií

Co by hrozilo, kdyby to najednou přestalo?
Hrozilo by, že bychom tady měli kanadské a aljašské počasí.

Tedy konkrétně?
Ve stejných zeměpisných šířkách by se průměrné teploty propadly o několik stupňů. Ottawa leží přibližně ve stejné zeměpisné šířce jako severní Itálie, ale v lednu tam průměrná teplota klesá přibližně k minus deseti stupňům. To by čas od času zažil i sever Itálie. Norský Bergen je na úrovni Aljašky, kde v zimě bývá minus jedenáct až minus patnáct stupňů. Bergen má přitom přes zimu kolem nuly a v létě přes den pětadvacet stupňů. Bergen by se posunul tedy o deset až patnáct stupňů dolů.

V létě i v zimě?
To musíme rozlišovat. Změna Golfského proudu by Evropu ochladila především v zimě. Zimy by nám zkomplikovala. Když ale říkám Evropu, myslím teď hlavně severozápadní Evropu.

Tedy Velkou Británii a Skandinávii?
Ano. Podle statistik tam hrozí, že by například v Londýně bylo jednou za deset let až minus dvacet stupňů, ve Skandinávii až minus čtyřicet a ve Finsku třeba až minus padesát. Mluvíme o statistickém výskytu jednou za deset let. Na severozápadě Evropy by se ochladila i léta. Bohužel by se také snížily srážkové úhrny, a to nejen v severní Evropě, ale i u nás. Led by v zimě mohl dosahovat až k jižní části střední Anglie a na úroveň jihu Dánska.

Například Liverpool by tedy byl zamrzlý?
Přímo město by ještě zamrzlé být nemuselo, ale přístav by zamrzat mohl. Nastal by také velký problém s potravinovou bezpečností. Pokud nám přestane pršet nebo se sníží srážkové úhrny, už teď jsme trochu na hraně. Sucho z roku 2018 nás stálo čtyřiadvacet miliard korun, z poloviny na polních plodinách a z poloviny na ztrátách v lesích. V našich lesích nastalo obrovské sucho, napadl je kůrovec a všichni jsme viděli podél silnic pokácené stromy naskládané do obrovských hromad. Protože sucho postihlo téměř celou Evropu, spadly i ceny dřeva. Nemohli jsme na něm ani nějak vydělat. Sucha jsou opravdu drahá a zasahují do HDP naší země.

Kdyby se zastavil Golfský proud, bylo by u nás sucho?
Celá Evropa by se propadla do sucha.

Vznikla by tady poušť?
Takhle se to asi říct nedá, ale rozhodně by ubylo srážek. Vypadá to, že v Evropě celkově asi o dvacet procent. Česká republika by pořád byla zasažena globálním oteplováním a teploty by dál rostly. V létě bychom měli podobné teploty jako s oteplováním, ale v zimě by přicházely větší mrazové extrémy. K tomu by bylo málo srážek. Už po letošním roce víme, že to není žádná legrace a že nám srážky obecně chybějí. Hrozí, že by nám potom každý rok trvale chybělo sto milimetrů srážek. Ročně máme přibližně sedm set milimetrů, takže jedna sedmina by zmizela jen kvůli vypnutí cirkulace.

Suché periody, které teď zažíváme a které jsou letos extrémní, bychom tedy zažívali zcela běžně?
Byly by běžnější, staly by se větším standardem.

Války a sucho zvedají ceny potravin po celém světě. Drahota přetrvá i příští rok

A zima by byla stejně teplá, nebo by se i u nás projevily extrémnější výkyvy?
Zima by byla zasažena. Chvílemi by tady mohly být teploty až minus dvacet stupňů.

I ve střední Evropě?
I u nás ve střední Evropě bychom se vrátili ke starým sibiřským zimám, které znali naši předci. Jednou za čas by přišlo minus dvacet stupňů a mohlo by to nějakou dobu vydržet. Hodně to souvisí se západním prouděním, které nám teď díky Golfskému, respektive Severoatlantskému proudu přináší vlhký a poměrně teplý vzduch z Atlantiku. Atlantik by ale pokryl mořský led, který by výrazně snížil teplotu tohoto proudění. Pokud by foukalo od západu, začaly by přicházet mrazivé teploty. Už by to nebylo proudění, které teploty zmírňuje, ale nepříjemné mrazivé proudění. Jsme spíš zvyklí, že takto chladný vzduch přichází z východu. Teď by bohužel přicházel i ze západu.

Zobrazit

Chápu správně, že by byl zasažený také Island a kolem něj by se začal tvořit led? Je to reálné?
Island by byl zasažený stoprocentně. Ví se, že kdyby nebylo globální oteplování, klesly by tam například průměrné únorové teploty o dvacet až pětadvacet stupňů. Globální oteplování to trochu zmírní, ale můžeme si představit, že extrémně naroste roční variabilita a všechny zimy budou opravdu až o dvacet stupňů extrémnější. V létě by se severozápadní Evropa v průměru trochu ochladila, přibližně o tři až pět stupňů. U nás v Česku by se to možná na průměrech ani neprojevilo a dál bychom měli vlny veder.

Hostem pořadu Rozstřel je Radka Kellnerová z Ústavu termomechaniky Akademie věd České republiky. Pořad moderuje Vladimír Vokál.

Mohli bychom jako lidstvo Golfský proud nějak mechanicky podpořit?
Teplo, které nám Golfský proud přináší, odpovídá výkonu jeden a půl petawattu, tedy řádu deset na patnáctou wattů. Je to přibližně milion gigawattových tepelných zdrojů.

Prostě obrovské číslo.
Je to obrovské číslo. Jsme příliš malí páni na to, abychom takovou věc kontrolovali nebo měnili. Pokud by někdo uvažoval o radikálním řešení, přemýšlelo se například o nasypání obrovského množství soli do proudu.

Nešlo by to?
To jsou tak drahá řešení, že jsou podle mě nereálná. Extrémně drahé by bylo všechno dopravně vyřešit a sůl získat odsolováním. Mnohem snazší je dekarbonizovat výrobu energie, bojovat proti globálnímu oteplování, a to tím, že radikálně snížíme spalování fosilních paliv.

K tomu ale nedochází.
Bohužel nedochází. Kdybychom to ale udělali, máme šanci, že by se proud nezastavil. Třeba by se jen trochu zahoupal a potom by se zotavil.

OBRAZEM: Slapy vysychají před očima. Voda odkryla dno, lodě i tisíce škeblí

To je pravděpodobné?
Je tam několik mechanismů, které mu pomáhají udržet se. Nesmíme mu to ale celou dobu kazit. Nesmíme působit proti němu.

A my mu to kazíme?
Pořádně.

Pravděpodobnost jeho kolapsu je tedy v tuto chvíli velká?
Při současném myšlení a přístupu ke změnám klimatu ano.

Mohl už nastat nevratný bod zlomu? Kdy se oceánské proudění zastavilo v minulosti a jak dlouho by trvalo jeho obnovení? Jak široký a hluboký je Golfský proud a jak rychle unáší lodě? Pomohlo by ochlazení grónskému ledovci a přibrzdilo by globální oteplování? A co by se stalo, kdyby dnes Zemi zasáhl asteroid podobný tomu, který ukončil éru dinosaurů? I na tyto otázky odpovídala Radka Kellnerová v Rozstřelu na iDNES.cz.