Státní vyznamenání 2026: tato jména doporučili politici a sází se na ně

Státní svátek 28. října je neodmyslitelně spojen s předáváním státních vyznamenání. Komu letos prezident Petr Pavel udělí medaile Za hrdinství, Za zásluhy, Řád bílého lva nebo Řád Tomáše Garrigua Masaryka? Přinášíme přehled možných budoucích laureátů. Vycházíme přitom z nominací Sněmovny, Senátu a z kurzů vypsaných sázkovými kancelářemi.

Miroslav Donutil

Oblíbený herec Miroslav Donutil se letos ocitl na seznamu nominovaných na vyznamenání, který schválil Senát, konkrétně v návrhu na udělení medaile Za zásluhy.

Donutil patří k nejznámějším českým divadelním a filmovým hercům. Rodák z Třebíče vystudoval brněnskou JAMU a od roku 1973 působil v Divadle Husa na provázku, kde spolupracoval například s Bolkem Polívkou. V roce 1990 přešel do pražského Národního divadla, jehož členem byl do roku 2013. Diváci ho znají především z filmů Černí baroni, Pelíšky, Dědictví aneb Kurvahošigutntág či Román pro muže. Proslavil se také jako vypravěč humorných historek a televizní moderátor.

Loni se Miroslav Donutil objevil v třídílné sérii Moloch, která stojí na pomezí kriminálního žánru a politického thrilleru. Donutil v ní hrál prezidenta, na něhož byl spáchán atentát.

Letos v únoru oslavil 75. narozeniny v Národním divadle. Gratulovat mu přišli herečtí kolegové, diváci mu aplaudovali ve stoje a celou slavnostní událost přenášel Český rozhlas.

Zlata Adamovská

Jedna z nejznámějších českých filmových, televizních a divadelních hereček Zlata Adamovská je spojena s Divadlem na Vinohradech. V současnosti působí také v pražském divadle Studio DVA, a to spolu se svým manželem Petrem Štěpánkem.

Televizní diváci ji znají z pohádky Princ a Večernice, ze seriálů Sanitka, Hříchy pro pátera Knoxe či Ordinace v růžové zahradě, kde ztvárnila lékařku Bělu Valšíkovou. Zlata Adamovská se výrazně prosadila také v dabingu, především jako český hlas hollywoodské herečky Meryl Streepové.

Nominaci na medaili Za zásluhy nemá poprvé, již loni ji prezidentovi navrhl Senát. Dočká se letos?

Arnošt Goldflam

Dramatik, režisér, herec a spisovatel Arnošt Goldflam patří mezi nezaměnitelné postavy českého uměleckého prostředí. Režíruje v divadlech, vystupuje v Manéži Bolka Polívky, řada diváků jej dobře zná z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág nebo z pohádky Lotrando a Zubejda.

Goldflam pochází z židovské rodiny a spousta jeho děl je židovstvím, holokaustem nebo celou vážnou, ale často i absurdní historií rodiny inspirována.

„Mám takovou blbou povahu, že pořád žiju v očekávání nějaké katastrofy. A s tím strachem se stále potýkám. Tím spíš, že současná doba je dost těžká,“ svěřil se v rozhovoru pro iDNES.cz letos v srpnu, měsíc před oslavou 80. narozenin.

Marek Eben

Moderátor, herec a hudebník Marek Eben patří mnoho let k nejoblíbenějším českým moderátorům a jeho tvář dobře znají i návštěvníci pražského Studia Ypsilon. Právě s ním spojil svou hereckou dráhu. Bez jeho moderování si nelze představit například karlovarský filmový festival nebo populární televizní pořad StarDance ...když hvězdy tančí.

Vedle role Válečka ze seriálu Kamarádi z přelomu 60. a 70. let si zahrál i v řadě pohádek a inscenací, výraznou roli před kamerou ale nikdy nedostal. Tedy s výjimkou úlohy moderátora – v 90. letech uváděl úspěšnou soutěž O poklad Anežky České, stabilní publikum mají i jeho rozhovory s osobnostmi Na plovárně.

GLOSA: Eben končí ve StarDance. Končí i symbol pořadu, nebo jen kazatel?

Vedle toho se v něm už v mládí projevily hudební geny, jež zdědil po otci Petru Ebenovi i po strýci Ilju Hurníkovi. Od 70. let tvoří s bratry Kryštofem a Davidem skupinu Bratři Ebenové. Hudbu píše nejen pro ni, ale také pro divadelní inscenace nebo dětské nahrávky.

Jiří Lábus

Herec Jiří Lábus je léta věrný divadlu Studio Ypsilon, hraje ve filmu, pracuje pro rozhlas, televizi a v dabingu. Popularitu si získal jako čaroděj Rumburak z Arabely, vystoupeními s Oldřichem Kaiserem či jako hlas plyšového Jů a Marge Simpsonové. Dvojnásobný držitel Českého lva a divadelní Thálie oslavil loni v lednu 75. narozeniny.

Jeho jméno lze najít v titulcích více než 200 filmů a televizních filmů, více než šedesátce seriálů, množství dokumentárních pořadů a v neposlední řadě účinkoval v mnoha zábavných televizních pořadech.

Z řady rolí ve filmech pro děti byla podle jeho slov klíčovou postava čaroděje druhé kategorie Rumburaka v televizním seriálu Arabela (1980). „Dostal jsem tam největší prostor, byla to letitá krásná práce, do smrti na to nemůžu zapomenout,“ uvedl Lábus v roce 2012 s tím, že právě tato role mu přinesla popularitu. Zahrál si také ve snímku Páni kluci nebo v pohádkách Lotrando a Zubejda, Čert ví proč či Tři bratři.

Kvíz: Bič boží je vyžene. Jak znáte role Jiřího Lábuse?

Dagmar Havlová (Veškrnová)

Dagmar Havlová se pod dívčím jménem Veškrnová zapsala do srdcí filmových a televizních diváků i milovníků divadla. Po svatbě s tehdejším prezidentem Václavem Havlem v roce 1997 její obliba klesla, ale získala ji zpět. Například tím, jak oddaně pečovala o vážně nemocného Havla nebo tím, jak se zastala svého muže při prezidentské volbě v roce 1998 a při projevu republikánského poslance hlasitě zapískala na prsty.

Na stříbrném plátně poprvé zazářila už v Holkách z porcelánu (1974), když jí bylo dvacet let. Po smrti svého manžela se vrátila na divadelní prkna i před kameru. Titulní roli si zahrála ve filmové verzi Havlovy poslední hry Odcházení (2011) a byla za ni nominována na Českého lva. V roce 2013 se výrazná a stále pohledná tvář Dagmar Havlové objevila i na obrazovce, a to v seriálu Nevinné lži nebo novém pokračování Sanitky. V roce 2021 si zahrála také v třídílné krimisérii Případ Roubal.

Dagmar Havlová si na Hradě připadala bezradná

Zajímavou filmovou rolí z nedávné doby byla její iniciativní paní Horváthová v úspěšné tragikomedii režiséra Jiřího Havelky Vlastníci (2019). Havlová se navíc ani více než deset let po smrti svého manžela nepřestává angažovat v nejrůznějších aktivitách spojených se jménem prvního českého prezidenta. Více než čtvrtstoletí také působí v Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a donedávna se věnovala i fungování Knihovny Václava Havla.

Bára Basiková

Velká společná jízda. Bára Basiková a Helena Třeštíková.

Zpěvačka Bára Basiková je výraznou osobností české hudební scény. Zpívala v kapelách Precedens a Stromboli, vydala také několik sólových desek. Zájem o hudbu měla odmalička, jako dvanáctiletá se například objevila v televizním pořadu Zpívá celá rodina s písní Markétka od Marie Rottrové.

Jsem hrdá, že mě showbyznys nesemlel. Bára Basiková o dětech i sporu s fanoušky

Podstatnou část její kariéry tvoří účinkování v muzikálech. Nejslavnější je její role Máří Magdalény v rockové inscenaci Jesus Christ Superstar, kterou hraje od roku 1994. Zpívala i v muzikálech Rusalka, Johanka z Arku či Kleopatra.

Zatím poslední sólové album s názvem Slzy vydala v roce 2018. Jednalo se o návrat k hudbě 80. let. K písním postaveným převážně na temných klávesách vybrala texty vyprávějící o lásce, vášni, zklamání, rozchodech, manipulaci, samotě či hledání životní cesty. Za pandemie covidu-19 v roce 2020 Basiková začala psát blog a z něj sestavila knihu s názvem Když skočíš, já taky.

Třicet let spolu. Netušila jsem, jaká jízda to bude, říká Třeštíková o tvorbě s Basikovou

Byla třikrát vdaná. Z prvního manželství s Petrem Jíchou má dospělá dvojčata Annu a Marii (1992), z třetího s Petrem Polákem pak syna Theodora (2009). Režisérka Helena Třeštíková o ní natočila časosběrný dokument Bára Basiková, který mapuje 30 let jejího života.

Michal Prokop

Je hudební legendou, která po svém politickém angažmá v 90. letech zažívá úspěšný comeback. Zpěvák a muzikant Michal Prokop dostal do vínku hlas předurčený zpívat rock, blues či soul, což učinil na několika ceněných deskách se svým Framusem. Na vrcholu popularity vyměnil kytarové pouzdro za úřednický kufřík, v řadách Občanské demokratické aliance se věnoval politice a před mikrofon se po roce 1989 stavěl kvůli zpěvu jen sporadicky. Později se ale k muzice vrátil, kromě toho je televizním divákům známý i jako moderátor. Letos v srpnu oslavil 80 let.

Mezi jeho známé skladby patří třeba Kolej Yesterday nebo Bitva o Karlův most. Letos dostal od Akademie populární hudby dvě ceny Anděl, jako sólový interpret a také za nejlepší album roku 2025. Nese název Ostraka, podle hliněných střepů, kterými se ve starověkém Řecku zapisovali lidé určení k vyloučení ze společnosti. A podobného principu – ostrakizace - se hudebník bojí i dnes: „Ostrakizace útočí na jinakost. To je mi proti srsti. To, že má někdo jiný názor, ať už politický nebo jiný, ještě neznamená, že je můj nepřítel. To je něco, co mi hrozně vadí,“ řekl k tomu.

Dokud budu mít energii, jdu do toho, říká dvěma Anděly oceněný Michal Prokop

Yemi A. D.

Rodák z Liberce, celým jménem Yemi Akinyemi Dele, patří k nejvýraznějším osobnostem české taneční scény, ale má zkušenosti i jako choreograf, režisér klipů, moderátor nebo zpěvák.

Narodil se v roce 1981 v Liberci české matce a nigerijskému otci, který v Československu studoval Vysokou školu ekonomickou a působil zde v 80. letech v diplomatických službách. Když byly Yemimu čtyři roky, došlo v Nigérii k ozbrojenému státnímu převratu. Jeho otce, který se kvůli tomu vrátil do země, zadrželi, uvěznili a dalších osmnáct let se do Česka nemohl vrátit.

Yemi na sebe poprvé výrazněji upozornil na začátku tisíciletí jako moderátor hitparády Eso na televizi Nova, kde se ale neudržel příliš dlouho. Po letech si postěžoval, že to bylo i kvůli necitlivému jednání pro jeho menšinovou sexuální orientaci. „Když jsem tam nastupoval, neříkal jsem ještě veřejně, že jsem gay a zažil jsem tam kvůli tomu dost silnou šikanu,“ řekl Yemi v roce 2017 v rozhovoru pro Magazín DNES.

Snášel ústrky i bití, píle a houževnatost dovedla Yemiho až ke hvězdám

Dva roky se připravoval na let do vesmíru. Byl vybrán mezi osm členů posádky, se kterou se chtěl japonský miliardář Jusaku Maezawa v lodi společnosti SpaceX vypravit na cestu kolem Měsíce. Japonec ale kvůli odkladům a nejasnému harmonogramu projekt zrušil.

Karel Zeman

Z dokumentu Filmový dobrodruh Karel Zeman

Karel Zeman (3. listopadu 1910 - 5. dubna 1989) byl originálním průkopníkem loutkového i animovaného filmu. Do dějin kinematografe se zapsal Cestou do pravěku, ve které poslal čtyři kluky proti proudu času mezi dinosaury. Byl to první celovečerní film, ve kterém hráli vedle loutek a animace i živí herci.

Nezapomenutelné jsou jeho snímky podle románů Julesa Verna obohacené o netradiční a složitější výtvarné triky, animace a dřevoryty, které jako by obživly z knižní podoby. Za zmínku stojí Ukradená vzducholoď, Na kometě a především Vynález zkázy, který v roce 1958 zvítězil na světové výstavě Expo v Bruselu a prodal se do 70 zemí.

Slavný režisér spojil svůj život se Zlínem. Od nástupu na filmové ateliéry bydlel se svou rodinou na Kudlově, stejně jako další místní tvůrci. Ani v době největší slávy nechtěl pracovat v zahraničí.

Karel Zeman byl velkým šéfem s duší romantika, inspiroval i Spielberga

„Měl nabídky hlavně z USA. Nikdy by ale nemohl jet s rodinou, takže to nepřipadalo v úvahu,“ vysvětlovala jeho dcera Ludmila, která se v dospělosti stala spoluvýtvarnicí některých Zemanových filmů a v roce 1984 emigrovala do Kanady.

V 70. letech se Zeman kvůli zdraví, věku či normalizačním poměrům vrátil k animovaným pohádkám. Pohádky tisíce a jedné noci, Čarodějův učeň nebo Pohádka o Honzíkovi a Mařence stále sklízí úspěch.

Jeho snímky se vysílají dodnes. Muzeum Karla Zemana nechalo některé z nich zrestaurovat. Ve vyčištěné podobě jsou k vidění Cesta do pravěku, Vynález zkázy a Baron Prášil.

Juraj Herz

Filmový režisér, scenárista a herec Juraj Herz (4. září 1934 – 8. dubna 2018) patřil k nejoriginálnějším tvůrcům československé kinematografie. Prosadil se osobitým stylem, který spojoval horor, grotesku, černý humor a psychologické drama. Jeho filmy se často zabývají temnými stránkami lidské povahy a schopností člověka přizpůsobit se zlu.

Když mu bylo devět let, nechala se celá rodina z obav před transportem pokřtít a skrývala se v nedaleké vesnici u německých sedláků. Když se doslechli, že už se není čeho bát a vrátili se do Kežmarku, zatkli je Hlinkovi gardisté a rodiče i se synem skončili v koncentračním táboře Ravensbrück a později Sachsenhausen.

Prožitky z koncentračního tábora však byly pro Juraje Herze předělem, který zastínil všechny jeho vzpomínky na dětství. Jak sám říkával, od té doby už nebyl dítětem.

PORTRÉT: Juraj Herz byl světový svéráz ze staré dobré gardy nové vlny

Jeho nejznámějším dílem je Spalovač mrtvol z roku 1968, adaptace novely Ladislava Fukse s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. K dalším Herzovým filmům patří Petrolejové lampy s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem, Morgiana s Ivou Janžurovou ve dvojroli a Panna a netvor se Zdenou Studénkovou a Vlastimilem Harapesem.

Po srpnu 1968 jeho tvorbu omezovala normalizační moc. Později působil také v zahraničí, zejména v Německu, a k režii se vracel i po roce 1989. Jeho dílo vyniká výraznou výtvarnou stylizací a atmosférou, která dokáže diváka znepokojit i po desetiletích.

Yvona Kreuzmannová

Zakladatelka festivalu Tanec Praha Yvona Kreuzmannová je jednou z klíčových osobností české taneční scény. V roce 1989 založila festival Tanec Praha, jehož cílem bylo přivést do Československa současný tanec a představit domácímu publiku významné zahraniční soubory. Festival se postupně stal důležitou součástí českého kulturního života.

V Praze vyhrála veřejnou soutěž na kulturní využití bývalého kina Ponec, kde v roce 2001 otevřela první stálou taneční scénu v Praze. Činnost divadla Ponec výrazně rozšířila o komunitní práci umělců působících na řadě škol a pracujících i s romskou menšinou. Byla také členkou Rady vlády pro nevládní neziskové organizace. Působila také ve Výboru pro EU Rady vlády pro NNO a je členkou několika expertních skupin.

Jiří Pavlica

Jméno hudebníka z Uherského Hradiště je neodmyslitelně spjato se souborem Hradišťan. Jiří Pavlica se narodil v roce 1953, od šesti let hraje na housle. Vystudoval muzikologii na Univerzitě Palackého a konzervatoř v Brně, později absolvoval doplňkové studium kompozice na JAMU v Brně.

V čele hudebního souboru Hradišťan stojí od roku 1978. Původně folklorní kapela se pod jeho vlivem změnila v alternativní seskupení, které zasahuje do jazzové, rockové či vážné hudby. Nebrání se ani zahraničním fúzím. Pavlica spolupracoval s hudebníky z Jihoafrické republiky, Japonska, Anglie i USA.

Zhudebnil také řadu básní Jana Skácela. S Hradišťanem vydal přes 30 desek, z nichž některé byly zlaté (Ozvěny duše, AG Flek a Hradišťan, Mys dobré naděje, Hradišťan Live) a dvě platinové (O slunovratu a Vteřiny křehké).

Hradišťan není folklórní skanzen, říká Polák z kapely Jelen ke spolupráci

O studiu na konzervatoři uvažoval už ve čtrnácti letech, ale okolnosti mu nepřály a šel na Střední ekonomickou školu v Uherském Hradišti. Až potom ho přijali na muzikologii na Univerzitě Palackého a na konzervatoř v Brně. „Tehdy jsem pochopil, že je mi hudba souzena, ale že jí musím hodně obětovat. Pracovní den jsem začínal v 8 hodin přednáškami z muzikologie a končil o půlnoci cvičením hry na housle a na klavír,“ popisoval v rozhovoru pro iDNES.cz v roce 2021.

Pavel Kohout

Básník, spisovatel a dramatik Pavel Kohout patří k nejvýraznějším osobnostem české poválečné literatury. Narodil se 20. července 1928 a jeho životní dráha zahrnuje zásadní politický obrat: od nadšeného komunistického básníka a později i reformního komunisty po postupného kritika a představitele disentu, který se stal exulantem proti své vůli.

Pražské jaro roku 1968 pro něj znamenalo zásadní přelom. Po okupaci Československa se dostal do konfliktu s režimem a v roce 1977 podepsal Chartu 77. V roce 1979 mu úřady znemožnily návrat z Rakouska a Kohout následně žil v exilu ve Vídni. Dnes je posledním žijícím autorem Charty 77.

Mezi jeho známá díla patří Katyně, Kde je zakopán pes a divadelní hra August, August, August. Ve svých textech se opakovaně vrací ke střetu jednotlivce s mocí, k odpovědnosti za vlastní minulost a k tomu, jak politické ideologie zasahují do osobního života. Jeho životní zkušenost je zároveň svědectvím o proměnách české společnosti ve 20. století.

RECENZE: Letorosty samomluv. Možná jedno z nejlepších děl Pavla Kohouta

Autor přibližně 60 divadelních her, 20 scénářů a 15 próz po roce 1989 žije střídavě v Praze a Vídni. „Když mi někdo ještě po padesáti letech vytkne, že jsem byl komunista, vysvětlím mu, aniž to obhajuju, proč. A proč jsem se pak celý život s množstvím jiných pokoušel vrátit zemi k demokracii,“ svěřil se v rozhovoru pro týdeník Téma v roce 2017.

Metoděj Jílek

Rychlobruslař Metoděj Jílek se zlatou a stříbrnou medailí ze ZOH 2026

Jeden z nejvýraznějších českých sportovních talentů své generace se specializuje na dlouhé rychlobruslařské tratě, které vyžadují výbornou vytrvalost, techniku a schopnost rozvrhnout síly. Už v mladém věku se Metoděj Jílek dokázal prosadit v mezinárodní konkurenci a upozornil na sebe mimořádnými výsledky.

Zásadní průlom přišel na olympijských hrách v Miláně a Cortině d’Ampezzo v roce 2026. Tehdy 19letý Jílek vybojoval stříbrnou medaili na trati 5000 metrů a následně získal zlato na desetikilometrové trati. Tím se zařadil mezi nejúspěšnější české sportovce zimních olympijských her.

Pivo? Alkohol? Ani kapku. Jílkův otec líčí: Metoděj toho obětuje sportu jako málokdo

Eva Adamczyková

Eva Adamczyková vybojovala ve snowboardcrossu olympijské stříbro. (13. února 2026)

Eva Adamczyková, rozená Samková, se narodila 28. dubna 1993 ve Vrchlabí. Patří k nejúspěšnějším českým snowboardistkám. Ve snowboardcrossu, kde závodníci soupeří na technicky náročné trati přímo proti sobě, vyniká odvahou, rychlostí a schopností rozhodovat závody v těsných soubojích.

Zlatou olympijskou medaili získala v Soči v roce 2014, o čtyři roky později přidala bronz v Pchjongčchangu. Je také mistryní světa a několikanásobnou vítězkou závodů Světového poháru. Její kariéru ovšem poznamenala vážná zranění, která ji opakovaně vyřadila ze závodění.

Adamczyková na olympiádu málem nejela. Nechtěli jí zajistit hlídání syna

Po návratu z mateřské pauzy se dokázala znovu prosadit mezi světovou špičku. Na olympijských hrách v Itálii v roce 2026 získala stříbrnou medaili a doplnila svou olympijskou sbírku o všechny tři druhy cenných kovů. „Já si před rokem vážně nemyslela, že budu ještě jezdit,“ svěřila se po závodě reportérovi iDNES.cz.

Patrik Schick

Patrik Schick pózuje s trofejí pro nejlepšího českého fotbalistu za ročník 2025/2026. Vyhrál novinářkou anketu Zlatý míč.

Patrik Schick je jedním z nejvýraznějších českých fotbalistů své generace a dlouhodobě působí na nejvyšší evropské úrovni. Jako útočník vyniká technikou, přesným zakončením a schopností skórovat v důležitých zápasech.

Profesionální kariéru zahájil ve Spartě Praha, následně působil v Bohemians a italských klubech Sampdoria Janov a AS Řím. Zlomovým momentem byl přestup do německého Bayeru Leverkusen. Na mistrovství Evropy v roce 2021 zaujal mimořádným gólem z poloviny hřiště proti Skotsku a s pěti brankami patřil k nejlepším střelcům turnaje.

V sezoně 2023/2024 pomohl Leverkusenu k historickému bundesligovému titulu a vítězství v Německém poháru. V reprezentaci patří k nejvýraznějším střelcům posledních let a jeho výkony mají zásadní vliv na české výsledky. Zároveň se potýkal s opakovanými zdravotními problémy, které ovlivnily některé sezony jeho kariéry. „Když budu zdravý a budu na sobě cítit, že jsem schopný národnímu mužstvu něco dát, pomoct mu, tak si o tom zase můžeme promluvit,“ řekl k otázce svého možného návratu do týmu české fotbalové reprezentace.

Jiří Procházka

Svou náturu Jiří Procházka na Floridě nezapřel ani při slavnostním nadhozu před mačem baseballistů Miami Marlins.

Bojovník MMA a první český šampion UFC Jiří Procházka se narodil 14. října 1992 ve Znojmě. Patří k nejvýznamnějším českým bojovníkům smíšených bojových umění. Jeho styl je založený na neortodoxním pohybu, tvrdých úderech a schopnosti ukončovat zápasy před limitem. Výrazný je také jeho zájem o filozofii a osobní disciplínu.

Zkušenosti sbíral nejprve v domácích soutěžích, poté v japonské organizaci Rizin, kde získal titul v polotěžké váze. V roce 2020 vstoupil do UFC, nejprestižnější světové organizace MMA. V červnu 2022 porazil Glovera Teixeiru a získal mistrovský pás UFC, čímž se stal prvním českým šampionem této organizace.

Procházka překvapil letním rituálem. Sundal si oblečení a vrhl se do kopřiv

Kvůli zranění ramene se titulu vzdal a po návratu se opět zapojil do soubojů o nejvyšší příčky. „Já mám cíle a mety, co se týká boje, co se týká ovládání svého fyzična, a nic jiného nechci řešit. Proto musím trochu přestat být yes man,“ svěřil se v rozhovoru pro iDNES.cz před pěti lety.

Radim Rulík

Trenér národního týmu Radim Rulík během zápasu proti Kanadě.

Radim Rulík patří k nejúspěšnějším českým hokejovým trenérům posledních let. Dlouhodobě se věnuje práci s profesionálními mužstvy i mládežnickými reprezentacemi. Je známý důrazem na taktiku, disciplínu a týmovou souhru.

Během trenérské kariéry prošel řadou českých klubů a spolupracoval s významnými osobnostmi domácího hokeje. Výrazné úspěchy zaznamenal u juniorského národního týmu, s nímž získal titul mistra světa do 20 let na přelomu let 2022 a 2023. V roce 2023 převzal seniorskou reprezentaci.

Největší úspěch přišel na domácím mistrovství světa v roce 2024, kde dovedl český tým ke zlatu. Po skončení reprezentační etapy se v roce 2026 přesunul ke každodenní práci v extraligovém Kladně. „Neexistuje, aby se tlaky přenášely do kabiny. A neexistuje, aby je někdo cizí do ní vnášel,“ prozradil o své trenérské práci v rozhovoru v iDNES.cz před čtyřmi roky.

Jindřich Trpišovský

Slávistický trenér Jindřich Trpišovský při pohárovém utkání ve Varnsdorfu.

Jindřich Trpišovský patří k nejvýraznějším českým fotbalovým trenérům. Jeho týmy se vyznačují vysokým presinkem, rychlým přechodem do útoku a náročnými požadavky na fyzickou připravenost hráčů.

Trenérskou kariéru začínal u mládeže a postupně prošel nižšími soutěžemi. Zkušenosti sbíral mimo jiné ve Viktorii Žižkov a Slovanu Liberec. V prosinci 2017 převzal pražskou Slavii, s níž získal ligové tituly a dosáhl výrazných úspěchů v evropských pohárech.

Trpišovský je známý detailní přípravou na soupeře a důrazem na týmovou souhru. Pod jeho vedením se Slavia stala stabilním účastníkem evropských soutěží a dokázala vychovat či posunout řadu hráčů do zahraničních klubů.

„Když jsem trénoval dorost na Xaverově, majitelé mě zaměstnali jako provozního v herně. Jenže pak přišli do práce, kde třeba netekla voda, volali mi, kde jsem, a já: V Neratovicích na hřišti, skautuju posily! Pro obě strany bylo vysvobození, když jsem začal dělat jen fotbal, protože ten mě pohltil. Učil jsem se všechno z televize a dělal si věci podle svého. Vymýšlel jsem leccos, občas i nesmysly,“ vzpomínal na své začátky v letošním rozhovoru v iDNES.cz ke svým padesátinám.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Miloš Zeman (* 28. září 1944 v Kolíně) patří k nejvýraznějším a nejkontroverznějším osobnostem české politiky po roce 1989. Byl předsedou ČSSD, premiérem a v letech 2013 až 2023 prezidentem republiky.

Po studiu na Vysoké škole ekonomické se věnoval prognostice a ekonomickým analýzám. Veřejně vystupoval kriticky vůči komunistickému režimu a po listopadu 1989 se postupně vypracoval mezi přední politické osobnosti. V čele sociální demokracie stál v letech 1993 až 2001 a v letech 1998 až 2002 vedl menšinovou vládu.

Zeman na Hrad na udílení vyznamenání nepřijde. Nemám rád gesta bez obsahu, řekl

V prezidentském úřadu prosazoval výrazný, osobitý styl a často vstupoval do sporů s politickými soupeři i dalšími ústavními institucemi. Jeho působení vyvolávalo silné reakce a debaty o vztahu prezidenta k vládě, parlamentu i zahraniční politice. Z úřadu odešel v březnu 2023, jeho vliv na českou politiku však zůstává předmětem diskusí.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera (16. 2. 1947 - 20. 1. 2020) byl dlouholetým politikem ODS a jednou z nejvýraznějších postav komunální politiky. Proslul osobitým humorem, přímočarými výroky a schopností oslovovat voliče neformálním způsobem a vášní pro cigarety.

Své politické působení spojil především s Teplicemi, kde byl starostou a primátorem rekordních 24 let. Zaměřoval se na praktickou správu města, hospodaření radnice a podporu podnikání. V roce 2000 se stal senátorem a v lednu 2018 byl zvolen předsedou horní komory Parlamentu.

V čele Senátu zdůrazňoval význam svobody jednotlivce, parlamentní demokracie a ústavních institucí. Výrazně se angažoval také v otázce vztahů s Tchaj-wanem. Zemřel 20. ledna 2020, krátce před plánovanou cestou na ostrov, která se stala předmětem diplomatických sporů.

KOMENTÁŘ: Odešel malý velký politik a srandista – bohužel to není recese

Jeho manželka Věra Kuberová v září 2020 odmítla převzít státní vyznamenání (Řád bílého lva), které mu chtěl in memoriam udělit prezident Miloš Zeman. Podle ní by si její manžel nepřál. Rozhodnutí zdůvodnila neuctivým chováním Pražského hradu a tlakem, kterému byl Jaroslav Kubera vystaven před svou smrtí kvůli plánované cestě na Tchaj-wan.

Michael Kocáb

Michael Kocáb (* 28. července 1954 v Praze) se proslavil jako zpěvák, klávesista a skladatel skupiny Pražský výběr, jedné z nejvýraznějších kapel české rockové scény. Jeho hudba spojovala rock, novou vlnu, jazz a výraznou scénickou stylizaci.

Pražský výběr založil v roce 1977. Kapela se v osmdesátých letech dostala do konfliktu s normalizačním režimem a několik let měla zakázanou činnost. Po listopadu 1989 se Kocáb zapojil do politiky a společně s Michalem Horáčkem pomáhal zprostředkovat dialog mezi komunistickým vedením a opozicí. Později působil ve Federálním shromáždění a angažoval se při odchodu sovětských vojsk z Československa.

Řvali na mě jako na psa, vzpomíná Kocáb na odsun sovětských vojsk

V letech 2009 až 2010 byl ministrem pro lidská práva a menšiny. „Dělal jsem romskou problematiku a tam je multigenerační bydlení naprosto běžnou věcí. Viděl jsem, že to funguje, tak jsme si vzali moji maminku k sobě a žili všichni ještě s Natálkou a jejími dětmi pod jednou střechou... Byl jsem jediný, kterému to přinášelo obrovskou radost, zatímco v rodině všechno skřípalo. Ale já to nevnímal,“ vypráví Kocáb. Jeho dcera Natálie o tomto soužití napsala scénář k seriálu Pád domu Kollerů.

Jiří Hromada

Jiří Hromada. Pro někoho mohl být málo radikální, ale byl trpělivý, sveřepý, vytrvalý. Herec Jiří Hromada (1958-2024) probojovával férové zacházení s lidmi všech sexuálních orientací.

Herec a dabér Jiří Hromada (14. 6. 1958 - 14. 10. 2024) byl významným představitelem českého hnutí za práva sexuálních menšin. Jeho veřejná činnost začala v době, kdy se po pádu komunistického režimu teprve utvářela nová debata o rovnoprávnosti LGBT+ lidí.

Vystudoval herectví na pražské DAMU a působil v Divadle E. F. Buriana. Vedle divadelní práce se věnoval dabingu, rozhlasu a televizním inscenacím. Má za sebou na devět tisíc dabingových rolí či komentářů; jeho hlasem tak promlouvali Kirk Douglas, Marlon Brando, Morgan Freeman, James Gandolfini, John Goodman, Gerald Depardieu, Walter Matthau či třeba Donald Sutherland. Problematikou profesního dabingu se výrazně zabýval i v čele Herecké asociace.

V roce 1990 se zapojil do organizovaného úsilí o právní a společenské uznání homosexuálních občanů a dlouhá léta vedl Sdružení organizací homosexuálních občanů v ČR.

„Jako hodnotu, kterou jsem dostal vrozenou,“ odpověděl Jiří Hromada před mnoha lety v online chatu se čtenáři iDNES.cz na otázku, jak vnímá svou homosexualitu. „Ano, jako dar, nikoliv prokletí. Ale na mně záleží, co s ním udělám. Musím ho nějak dotvořit. Ale pokud jsem mizera nebo lhář, nevznikne nic valného,“ dodal tehdy.

Alice Garrigue Masaryková

Alice Garrigue Masaryková byla první předsedkyně Československého červeného kříže. Byla dcerou Charlotty Garrigue Masarykové a Tomáše Garrigua Masaryka. (15. března 2022)

Alice Garrigue Masaryková (3. května 1879, Vídeň – 29. listopadu 1966, Chicago), byla dcerou prezidenta Masaryka a jednou z významných žen československého veřejného života, věnovala se sociální péči, vzdělávání a humanitární pomoci.

Vystudovala historii a sociologii a působila jako učitelka. Zajímala se o sociální problémy a postavení znevýhodněných skupin, především dětí a žen. Po vzniku Československa v roce 1918 stála u zrodu Československého červeného kříže a stala se jeho první předsedkyní.

Alice Masaryková chtěla být lékařkou, překazila jí to i vlastní ješitnost

Pod jejím vedením organizace rozvíjela zdravotní a humanitární pomoc, vzdělávání zdravotních sester a péči o lidi v nouzi. Po komunistickém převratu v roce 1948 odešla do exilu ve Spojených státech, kde také v roce 1966 zemřela. Její odkaz je spojen s rozvojem organizované solidarity a sociální péče v novém československém státě.

Jan Pirk

Patří k nejznámějším českým lékařům i ke špičce operatérů srdce na světě. Jako dlouholetý přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) má Jan Pirk (* 20. dubna 1948) na svém kontě řadu unikátních operací. Angažuje se i v politice, od roku 2022 je senátorem. Jeho celoživotní vášní je také sport. Propagátor běhání má za sebou několik maratonů a je také věrným fanouškem fotbalové Slavie. Mezi jeho záliby patří historická vozidla, vlastní několik Velorexů.

„Z Česka jsem nedokázal odejít. Miluji třeba to naše střídání čtyř ročních období, někde v tropech by byla nuda,“ prozradil v rozhovoru u příležitosti jeho sedmdesátin v roce 2018.

Když chirurg křičí, není si jistý sám sebou, říkají Jan Pirk a Vladimír Beneš

V letech 1991 až 2017 byl přednostou IKEM, mezi roky 1995 a 2021 řídil celé Kardiocentrum IKEM. Na kontě má přes 7000 operací, z toho několik stovek úspěšných transplantací srdce. Mimo jiné provedl jako první v Česku kombinovanou transplantaci srdce a plic. Lékaři IKEM pod jeho vedením také v roce 2012 jako první na světě voperovali pacientovi místo srdce dvě speciální čerpadla na baterie, pacient přežil 200 dní.

Částečnou kritiku vzbudily jeho názory na pandemii covidu, který Pirk prodělal už počátkem května 2020. Covid označil za nemoc podobnou chřipce a za svým názorem si stál i po prodělání nemoci. Byl jedním ze signatářů prohlášení, v němž v květnu 2021 některé osobnosti vyzvaly k uvolňování opatření, protože mohou mít dopady na zdraví lidí i ekonomiku.

Milan Hejný

Profesor Milan Hejný (10. 12. 2014)

Milan Hejný patří k nejvýznamnějším odborníkům na didaktiku matematiky v českém a slovenském prostředí. Proslavil se přístupem, který staví na samostatném objevování matematických vztahů a porozumění namísto pouhého memorování pravidel.

Vystudoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a působil na několika vysokých školách. Navázal na výzkum svého otce Víta Hejného, který prosazoval, aby učitel dětem neříkal nové informace, ale žáci objevovali kouzlo matematiky samostatně. Rozpracoval tak metodu, která dává dětem prostor hledat vlastní postupy. Vymyslel ji, když se v roce 1974 dostal do rozporu s učitelkou svého syna a rozhodl syna učit sám.

Matematiku má dítě v sobě, naslouchejte mu, říká autor revoluční výuky

Milan Hejný (* 23. května 1936) je autorem nebo spoluautorem 16 matematických publikací a více než 270 publikací z didaktiky matematiky, včetně 13 často citovaných knih. Přednášel na 13 zahraničních univerzitách a na více než 30 mezinárodních konferencích.

Tomáš Mikolov

Vědec. Český odborník na umělou inteligenci Tomáš Mikolov pracoval pro americké technologické giganty, přesto se vrátil zpět do Prahy.

Tomáš Mikolov patří k nejznámějším českým vědcům v oblasti umělé inteligence. Proslavil se výzkumem neuronových jazykových modelů a metod, které umožňují počítačům zachycovat vztahy mezi slovy a lépe zpracovávat přirozený jazyk. Jeho práce ovlivnila vývoj moderních jazykových technologií.

Ještě mu nebylo ani 40 let a byl s více než dvaceti tisíci citacemi ročně zřejmě nejcitovanějším českým vědcem ve světě. V oboru umělé inteligence a strojového učení patří totiž mezi světovou špičku. Své nápady uplatňoval v Microsoftu, Facebooku i Googlu, který pomocí jeho technik v oblasti neuronových jazykových modelů skokově vylepšil překladač Google Translate.

Z USA se však vrátil do Česka. „Silicon Valley má krásné počasí, ale není tam žádné centrum města, kam by se dalo jít. Všichni jen sedí v autech a někam dojíždějí. V New Yorku jsem vydržel déle, bylo to tam pro mě mnohem zajímavější, ale také jsem se tam nechtěl usadit napořád. Nakonec mi Praha přišla nejlepší. Dost mi vadil americký korporátní styl práce – všichni se na sebe usmívají, ale za zády je to tvrdý boj plný podrazů,“ popsal svou zkušenost v rozhovoru v Týdeníku Téma v roce 2022.

Z ČVUT odchází uznávaný vědec Mikolov, který pomáhal i Googlu. Nesehnal finance

Vedle praktických aplikací se věnuje také širším otázkám budoucnosti umělé inteligence a možnostem, jak zlepšovat lidské schopnosti pomocí technologií.

Pavel Talankin

Pavel Talankin je ruský učitel a dokumentarista, který se mezinárodně proslavil díky filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Původně pracoval na škole v ruském městě Karabaš, kde natáčel školní akce a dokumentoval každodenní život žáků. Z běžných pracovních záznamů se postupně stal svědek proměny vzdělávání v době války proti Ukrajině.

Talankin zaznamenával, jak se do školního prostředí dostávají povinné vlastenecké programy a státem podporovaný výklad války. Materiál ukazuje, jak se politická propaganda promítá do výuky a života dětí. Spolu s americkým režisérem Davidem Borensteinem vytvořil dokument, který propojuje osobní zkušenost učitele s širším obrazem fungování ruského školství.

Lufthansa našla Oscara režiséra snímku Pan Nikdo. V USA s ním nesměl na palubu

Film získal mezinárodní uznání a v roce 2026 také Oscara za nejlepší celovečerní dokument. Talankin však musel svou vlast opustit a už více než rok žije v České republice, kde získal politický azyl. „Momentálně nemám ale žádnou možnost. Proto o tom nepřemýšlím. Kdybych se do Ruska vrátil, byl bych hned zavřený,“ svěřil se. Pokud by se situace změnila a Putinův režim padl, chtěl by se vrátit. V Rusku nechal celou rodinu, maminku a sourozence. „Jsou v bezpečí. Jsme v kontaktu,“ svěřil se v rozhovoru letos v létě.

Tomáš Hercík

Tomáš Hercík, student filozofické fakulty

Vysokoškolský student Tomáš Hercík neváhal 21. prosince 2023 varovat své spolužáky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze před střelcem v budově. Student bakalářského oboru byl zrovna na hodině ve druhém patře filozofické fakulty, když jeho spolužákovi přišla zpráva od kamarádky ze čtvrtého patra, že viděla člověka se zbraní.

„Řekl jsem si v tu chvíli, že musím ostatní ve čtvrtém patře varovat. To patro je rozlehlé a ani já jsem netušil, kde pachatel bude,“ vzpomínal v rozhovoru s reportéry iDNES.cz měsíc po tragédii.

Tomáš Hercík vyrazil do čtvrtého patra. Vběhl do učeben, které se mu podařilo otevřít. Narazil v nich dohromady na sedm lidí. Řekl jim, že je tam střelec, ať se zamknou a zabarikádují se. „Samozřejmě, že jsem se bál. Šel jsem kradmo a krčil jsem se, abych nešel na úrovni oken a útočník mě nemohl trefit skrze ně. Uvědomoval jsem si, že na něj můžu narazit a bojovat o život,“ líčí.

„Bál jsem se.“ Student, policisté i záchranáři popsali střelbu na fakultě

Měl obrovské štěstí, že na vraha nenarazil. Ze čtvrtého patra seběhl do třetího, kde se opět snažil varovat co nejvíce lidí. Tam se setkal s více lidmi, kteří ještě netušili, co se děje. Pak se vrátil do druhého patra, opět varoval kolegy a následně se vydal s policisty do třetího patra. „Popsal jsem jim schéma čtvrtého patra a ukázal východy,“ vzpomíná Hercík. Poté se na výzvu policie odebral do druhého patra. Zkontroloval další kolegy a s jedním z nich se v učebně zhruba na tři minuty zabarikádoval, dokud jej policisté neevakuovali.

Tomáš Machatý starší a Tomáš Machatý mladší

Tomáš Machatý starší a Tomáš Machatý mladší

Medaili Za hrdinství by si podle senátorů letos zasloužili otec a syn Tomášové Machatí, kteří loni v listopadu v Chrastavě na Liberecku zachránili život jedenáctiletému chlapci, kterému náhle selhalo srdce. Muži šli spolu do večerky, když si na náměstí všimli odloženého batohu a bundy u koše. Když chtěl otec batoh zvednout, zjistil, že je v popruzích zaklíněné dítě. Jedenáctiletý Tomáš byl v bezvědomí, nedýchal a začínal modrat.

Tomáš Machatý starší, který shodou okolností pracuje jako řidič záchranné služby, okamžitě zahájil masáž srdce. Společně se synem chlapce resuscitovali až do příjezdu záchranářů. Chlapec zástavu srdce přežil bez následků a mohl se vrátit do běžného života. Rodiče zachráněného chlapce vyjádřili oběma mužům obrovský vděk, protože bez jejich okamžité reakce by jejich syn nepřežil.

Jindřich Štreit

Slavný fotograf Jindřich Štreit na výstavě svých fotografií z vězení.

Legenda české dokumentární fotografie prochází životem se dvěma láskami: fotografií a kontaktem s lidmi. Putuje za nimi do různých prostředí a zachycuje jejich příběhy.

Jindřich Štreit, který letos v září oslavil 80. narozeniny, vydal přes 120 knih, měl více než 1680 autorských výstav v České republice i v zahraničí. Vychoval generace nových fotografů na Slezské univerzitě v Opavě a léta byl kurátorem v bývalé škole na Sovinci, svém bydlišti. Jeho snímky jsou zastoupeny v předních světových galeriích.

Od počátku sedmdesátých let systematicky fotografoval vesnické prostředí, zejména na severní Moravě. V roce 1982 se dostal do konfliktu s komunistickým režimem kvůli účasti na nepovolené výstavě. Byl odsouzen a nesměl učit, fotografování se však nevzdal. Po roce 1989 získal jeho archiv širší uznání a Štreit začal vystavovat v Česku i zahraničí.

Každý vyfotografovaný vězeň prošel očistcem, říká Jindřich Štreit

Je zastoupen v nejvýznamnější sbírkách v České republice i ve světě. Bylo o něm natočeno několik filmů.

Jiří Markovič

Jiří Markovič (16. listopadu 1942 – 20. října 2022) byl jeden z nejvýraznějších a nejuznávanějších českých kriminalistů, vyšetřovatel nejtěžších násilných zločinů. Proslavil se několika velkými případy zejména v 70. a 80. letech 20. století. Dopadl například sériové vrahy Ladislava Hojera nebo Jiřího Straku, přezdívaného spartakiádní vrah. Oba tyto případy se staly námětem televizních kriminálních minisérií.

Spravedlnosti předal i dalšího vraha Zdeňka Vocáska, který dostal za brutální vraždy trest smrti. Po pádu komunistického režimu mu byl změněn na doživotí.

Bude se točit Metoda Markovič: Zenker, Vorel, nebo Vocásek? Jaké vrahy dopadl

Jiří Markovič se stal spoluautorem dvou knih: Lovec přízraků, někdy uváděné i jako Markovič: Lovec přízraků. Vraždy, které šokovaly republiku. Druhou a o něco méně známou je monografie uváděná většinou jako Kriminalista, celým názvem Kriminalista Jiří Markovič.