Z dětského domova až na prestižní univerzitu? Lze, systém je ale spíš brzdou

Přes 4 300 dětí žije v Česku aktuálně v dětských domovech. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že právě tyto děti dosahují nižšího vzdělání. Ne proto, že by třeba na maturitní obory nebo univerzitní vzdělání neměly dostatečný intelekt, ale proto, že mají osekané možnosti, na kterou školu se vydat. Navíc jim výběr komplikují i jednotné přijímačky, na které se nemají s kým připravovat.

Červnová analýza Centra ekonomických a tržních analýz vyčísluje, že u nás každý rok do dospělosti vstupuje asi šest tisíc lidí, kteří vyrůstali ve znevýhodněném prostředí. A právě jejich zázemí přímo zapříčiňuje, že tito lidé dosahují horšího vzdělání. Jde o děti z dětských domovů, potomky samoživitelů nebo chudých rodin.

„V rodinách se často potkávají nízké příjmy, finanční nejistota, dluhy, stres, horší dostupnost bydlení, ale i nižší vzdělání rodičů, slabší podpora vzdělávání a menší možnosti dítě rozvíjet,“ popisuje analytik CETA Michael Fanta.

Dětské domovy mají málo vychovatelů. Musejí umět zastoupit lékaře i policistu

Někdy právě taková kombinace okolností vyústí až v odebrání dětí a jejich nástup do dětského domova. Své o tom ví patnáctiletá Markéta. Do domova v Lipové u Šluknova se dostala v devíti letech. „Dva roky předtím mi zemřela máma a táta to se mnou a bráchou nezvládal, neměl čas a neuměl se o nás starat. Postupně propadl alkoholu a šlo to tak z kopce, až nás odvedla sociálka,“ popisuje Markéta.

Volba není na dítěti

Podle čtyři roky staré studie společnosti Yourchance a Českého vysokého učení technického si právě děti z domovů vybírají méně kvalifikovaná zaměstnání či studijní obory. To se pak odráží nejen v tom, kolik vydělávají, ale i kolik odvádějí státu. „Ročně se dostáváme k ušlé mzdě jednotlivce ve výši 59 tisíc korun čistého a ušlým státním příjmům více než 48 tisíc korun na odvodech za jednoho člověka,“ zdůrazňuje Fanta.

Ne vždy jde ale o výslovnou volbu samotných dětí. „Děti do domova přicházejí již s různými deficity ve znalostech a dovednostech a ty se odrážejí ve špatném studijním prospěchu, který dále snižuje motivaci dětí vzdělávat se. Dětské domovy také vysílají děti na učební obory v okolí, protože je to pro ně logisticky i finančně nejjednodušší,“ stojí ve zprávě z výzkumu Českého vysokého učení technického.

Dejte práci trestanému, zaplatíme. Nový zákon má pomoci znevýhodněným

Ředitelka Dětského domova v Tisé na Ústecku Petra Šumová vysvětluje, že právě takovou praxi se snaží zcela odbourat. „Když s dětmi vybíráme jejich budoucí střední školu, snažíme se co nejvíce přihlížet k jejich přáním. Ale ne vždy jsou na tu kterou školu vybavené osobnostně. Někdy jim prostě chybí vůle a ty správné předpoklady. A protože výběr střední je spojený s drilem na přijímačky, ne vždy uspějí,“ poukazuje Šumová.

Odborníci na vzdělávání dlouhodobě upozorňují, že systém přijímaček prohlubuje mezi dětmi nerovnosti. I kvůli tomu, jakou přípravu a za kolik peněz si mohou dovolit. Nůžky se rozevírají i mezi dětmi, které vyrůstají v rodinách. Děti z domovů pak mají jen malou šanci trénink s doučovateli získat.

V Tisé zajišťují doučování od externistů těm nejsvědomitějším dětem. „V domově děláme, co jen jde, abychom dětem vstup do světa otevřeli a usnadnili. Ale naše kapacity i možnosti jsou omezené. Měli jsme tu dívku, která by přijímačky nezvládla. Ale pod dohledem lektora se neskutečně zlepšila a nakonec si mohla ze škol vybírat. Teď máme z 32 dětí dvě budoucí deváťačky. Budou mít na celý školní rok zajištěné doučování. Míří na střední zdravotnickou školu a na obor cestovní ruch,“ přibližuje Šumová.

Pomáhají Open Gate i Agrofert

Existují přitom cesty, kterými se děti bez stabilního rodinného zázemí mohou dostat až k červenému diplomu z prestižní zahraniční univerzity. Jeden takový má ze skotského Glasgow Nikola Pavlová, která dnes s manželem vychovává dvě děti poblíž Prahy.

Když jí bylo osm, rodiče se rozváděli. Oba byli závislí na alkoholu, matka střídala partnery, děti zanedbávala a jednou si potomky od babičky prostě nevyzvedla. Pavlová tak přišla do dětského domova v Budišově nad Budišovkou se svými dvěma bratry. Tam ji v roce 2005 přivedli k tomu, aby zkusila udělat přijímačky na soukromou školu Open Gate v Babicích u Prahy.

Učitelé se mají hůř než dříve, jejich reálné platy klesají. V rozpočtu na ně chybí peníze

Škola se tehdy čerstvě otvírala a dětem ze sociálně slabšího prostředí nabízela školné včetně ubytování na kolejích zdarma díky nadaci rodiny Kellnerových. „Na škole se vůbec neřešilo, kdo odkud pochází, ale musela jsem makat. Otevřelo mi to spoustu možností. Rozhodla jsem se studovat psychologii. I kvůli tomu, abych lépe pochopila, co se v naší rodině vlastně stalo,“ vypráví Pavlová. Psychologii pak po návratu do Česka zužitkovala v oboru personalistiky.

V podpoře babické osmileté gymnázium neustalo do dneška. Využívá ji i již zmíněná Markéta. „V domově a na základní škole bych toho rozhodně nemohla tolik zažít. Ve škole hraju badminton, věnuji se keramice a hlavně improvizačnímu divadlu. Vyrážím zachraňovat žáby a zvířata z polí před zemědělskými stroji v době sklizní. Jednou bych chtěla být novinářkou. A mám dost dobrou angličtinu, takže se nebráním ani studiu v zahraničí,“ líčí.

Jenomže Open Gate je svým přístupem v Česku unikátní. Jiné školy nabízejí prospěchová stipendia či sociální individuální úlevy. Nikdy ale nepokryjí veškeré náklady.

Aby nadání nestálo život. Chytré děti trpí jinak, jejich stres odhalí virtuální realita

Nicméně děti se mohou obracet na různé nadační fondy. Žádosti o příspěvky se posílají typicky na přelomu srpna a září.

S náklady na jídlo či dopravu pomáhá Nadace Agrofert. Soustředí se na mladé lidi z domovů i chudých rodin, kteří chtějí studovat střední školu v Česku. Podobné zacílení má i Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

Přispívá dlouhodobě i jednorázově třeba na nákup počítače. Zahraniční středoškolská studia podporuje i Bakala Foundation a děti speciálně z romských rodin pak i Nadační fond Verda.