Čtvrtina Čechů nechodí na preventivní prohlídky. Vojtěch chce motivovat penězi

Účast Čechů na preventivních prohlídkách se každoročně zlepšuje, nicméně čtvrtina dospělých nechodí na žádné, vyplývá z průzkumu Stada Health Report 2026. O možnosti motivace lidí k prevenci se zajímá i ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch prosazuje, aby pojišťovny finančně odměňovaly ty, kteří na prevence chodí. Ti, kteří se o své zdraví starají, by se tak mohli dočkat bonusu v řádu tisíců.

Alespoň část preventivních prohlídek absolvuje 61 procent lidí, což je nejvíce ze všech 19 sledovaných států. Společně s Itálií se tak Česko v prevenci řadí mezi evropské špičky.

Patnáct procent Čechů dokonce chodí na všechny preventivní prohlídky, které hradí pojišťovna. Naopak téměř čtvrtina Čechů nechodí na žádné. Podíl těch, kteří prevenci zanedbávají, podle generálního ředitele Strada Martina Šlégla ale každoročně klesá. „Ještě v roce 2023 byl počet těch, kteří nechodí na žádné preventivní prohlídky 39 procent, a letos jsme na 24 procentech,“ popisuje.

Důvodů, proč někteří lidé prevenci zanedbávají, je podle studie několik. Třetina dotázaných prý neví, která vyšetření lze podstoupit, téměř pětina, jaké prohlídky hradí pojišťovna. Čtvrtina zase uvedla, že se cítí zdravě a nevidí k návštěvě lékaře důvod.

23 fotografií

Pro seniory může být podle geriatričky ze SurGal Clinic Jany Horákové překážkou i dostupnost péče. „Pokud má senior někoho, kdo mu pomůže se k lékaři dostat, bývá podle mé zkušenosti spíše svědomitý,“ popisuje.

Prevence přitom může podle lékařů zásadně ovlivnit průběh řady onemocnění. Čím dříve se problém zachytí, tím větší bývá šance na úspěšnou léčbu. To platí například i u rakoviny prostaty. „U nádorových onemocnění platí, že včasný záchyt může znamenat plné vyléčení, zatímco pozdní diagnóza výrazně zhoršuje prognózu,“ říká urolog z kliniky Venova Ondřej Kaplán.

Český paradox

K prevenci patří také zdraví životní styl, pohyb a vyvážená strava. To jsou ale kroky, které Čechům podle studie činí problémy. Až 65 procent dotázaných Čechů uvedlo, že se v budoucnu nejvíce bojí stárnutí, což je více než evropský průměr (54 procent). Paradoxem ale je, že Češi mají nejmenší vůli měnit svoje životní návyky.

Konzumace masa se nechce vzdát více než polovina Čechů, omezit čas u obrazovek odmítá třetina dotazovaných. „Že si lidé nechtějí nechat vzít maso, jsme celkem čekali. Že ale 32 procent lidí uvedlo, že by se nechtěli vzdát scrollování na telefonu, to nás překvapilo,“ říká Šlégl.

Dalších 17 procent respondentů nechce omezovat cukr, 14 procent alkohol a u rychlého občerstvení i kouření šlo v obou případech o zhruba desetinu respondentů. Na neochotu Čechů omezit nezdravé jídlo a styl upozorňují i dlouhodobá data Stada. „Vidíme, že se Češi spoléhají na pilulku, ať už jde o léky nebo o doplňky stravy,“ popisuje Šlégl.

Demografka Dagmar Dzúrová z Národního institutu SYRI upozorňuje, že právě nedostatečná prevence vede v Česku k předčasným úmrtí. Úmrtnost na nemoci, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, je v Česku totiž o 25 procent vyšší než evropský průměr.

„Zdravý životní styl charakterizovaný vyváženou stravou, pravidelnou fyzickou aktivitou, důsledným využíváním preventivních opatření a včasnou detekcí onemocnění ve spojení s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí přispívá nejen k prodloužení střední délky života, ale také k posunu morbidity do vyššího věku,“ říká Dzúrová.

Koalice se pře o omezení alkoholu i daň z cukru

Motivovat Čechy k preventivním prohlídkám chce i ministerstvo zdravotnictví. Do budoucna plánuje peněžně odměňovat ty, kteří na preventivní prohlídky pravidelně chodí. „Už dlouhodobě prosazuji, aby zdravotní pojišťovny víc motivovaly lidi, kteří se aktivně starají o své zdraví a chodí na preventivní prohlídky a screeningy,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Dodává, že připravovaná novela počítá s možností finančních bonusů v řádu tisíců korun, které by pojišťovny mohly vyplácet svým klientům za absolvování prevence.

Už dítě na pískovišti vnímá, že rodič nonstop kouká do mobilu, říká adiktolog

Debata se vede také o opatřeních, která by měla vést ke snížené konzumaci alkoholu a cukru. „Diskutovány jsou různé nástroje od posílení prevence a odpovědného přístupu k reklamě až po úpravu dostupnosti alkoholu,“ uvedla mluvčí ministerstva Hana Plačková.

Vojtěch podle ní podporuje opatření týkající se slazených nápojů, která mají prokazatelný preventivní účinek, včetně vyšší daně z cukru.

„Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že tato opatření mohou přispět nejen ke snížení spotřeby slazených nápojů, ale také motivovat výrobce ke snižování obsahu cukru. Nejde však o samospásné řešení,“ doplňuje.

Poslanci si alkohol nezakázali. Je dostupný na všech pracovištích, tvrdí Šťastný

Zda ministr Vojtěch najde ke změnám podporu koaličních partnerů, není jasné. Hnutí SPD tento týden ostře vystoupilo proti omezení prodeje alkoholu. „My s tím nesouhlasíme, protože si myslím, že není potřeba, aby pan ministr, vláda nebo stát diktoval dospělým lidem, zda si smí koupit po 21:00 pivo. To si myslím, že je opravdu příliš,“ řekl šéf hnutí Tomio Okamura.

„Jsme proti takovým zákazům. Když si chce dospělý občan cestou z práce koupit ve večerce plechovku s pivem, SPD mu to určitě zakazovat nebude,“ dodal předseda Sněmovny.

Zakázat večer prodej alkoholu? To je příliš, odmítl Okamura Vojtěchův návrh

Proti vyšší dani ze slazených nápojů se zase vymezil ministr prevence, sportu a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Daň z cukru není řešením, ale jen další nesmyslnou položkou na účtence českých domácností,“ uvedl pro Echo. Podle něj neexistují přesvědčivé důkazy, že by vyšší zdanění nápojů vedlo ke snížení obezity nebo k výraznému zlepšení zdravotního stavu populace.