Patnáct minut a gripeny jsou ve vzduchu. Kapitán popsal, jak by zasáhly proti Rusům

Za poslední týdny už dvakrát vyrazily české gripeny z Pardubic střežit nebe nad Polskem. Důvodem bylo možné ohrožení vzdušného prostoru severního souseda. Poprvé české letouny vzlétly na pomoc Polsku kvůli ruským dronům. Příslušník Velitelství vzdušných sil Ondřej Španko pro iDNES.cz popisuje, jak podobná akce vypadá či co by se dělo, kdyby čeští piloti narazili na ruskou hrozbu. Rovněž mluví o ochraně českého nebe.

Naposledy NATO české gripeny aktivovalo v noci na 24. září, a to kvůli možné hrozbě na západních hranicích Polska. Armáda tehdy uvedla, že stroje byly ve vzduchu během několika minut.

„V hotovostním systému musíme být připraveni chránit nejen naše území, ale i území našich spojenců NATO. V tomto ohledu se tedy jedná o standardní postup. Nestandardní je však zvyšující se četnost potřeby chránit východní hranici NATO a také charakter prostředků, proti kterým máme zasahovat,“ popsal pro iDNES.cz příslušník Velitelství vzdušných sil Ondřej Španko.

Pro piloty to podle jeho slov znamená především vysoké nároky na připravenost, rychlou reakci a schopnost pracovat v komplexním prostředí v nočních podmínkách.

„Zároveň musí velmi dobře koordinovat svůj postup s aliančním velením a dalšími složkami systému protivzdušné obrany,“ doplnil Španko. České letouny nad Polsko vyrazily naposledy v září po vyhlášení poplachu Alpha Scramble (okamžitý ostrý vzlet – pozn. red.). Právě u letů toho typu je podle příslušníka Velitelství vzdušných sil podstatou rychlá reakce.

„Piloti i pozemní personál jsou proto v režimu, který umožňuje letouny připravit a vyslat do vzduchu ve velmi krátkém čase,“ podotkl s tím, že standardní pohotovostní doba je 15 minut. Nicméně Španko upozornil, že čas se může měnit, a to v závislosti na aktuálních podmínkách a situaci ve vzdušném prostoru.

NATO opět povolalo české gripeny nad Polsko. V noci letouny vzlétly z Pardubic

„V případě potřeby lze pohotovostní dobu i výrazně zkrátit, aby bylo možné reagovat co nejpružněji,“ zdůraznil.

„Policie ve vzduchu“

Zmínil také, že výcvik a pravidelná alianční cvičení piloty na takovou spolupráci připravují. „Pro samotné hotovostní letouny se ale v tomto případě lehce mění jejich role – z jakési „policie ve vzduchu“ na platformu, která musí být připravena v případě potřeby kineticky zasáhnout proti hrozbám se specifickými vlastnostmi,“ popsal.

Otázkou pak zůstává, co by čeští piloti dělali v případě, že by nad Polskem zpozorovali například ruskou raketu či dron. Mnoho odborníků se totiž pře v otázce, zda by měly české letouny v takovém případě aktivně zasáhnout.

Příslušník Velitelství vzdušných sil vysvětlil, že Česko je součástí systému, ve kterém se informace postupně vyhodnocují a předávají mezi jednotlivými stupni velení až k posádce letounu. V takové situaci by podle jeho slov tedy piloti postupovali podle pravidel a pokynů aliančního velení.

„Nicméně samotné zpozorování objektu ještě automaticky neznamená, že proti němu letoun použije zbraň. Nejdříve je potřeba vyhodnotit, o jaký typ objektu jde, kde se nachází, jakým směrem letí a zda představuje hrozbu,“ řekl k ožehavé otázce.

Současně zdůraznil, že úkolem není pouze hrozby sledovat. „Musíme být připraveni na ně účinně reagovat a v případě potřeby se s nimi vypořádat. Pokud to situace vyžaduje, existují mechanismy, které umožňují použití zbraní i nad územím aliančních partnerů, aby vzájemná kolektivní obrana mohla skutečně fungovat,“ sdělil.

Jaké faktory hrají roli?

To, zda například právě nad zmiňované Polsko vzlétnou české či stíhací letouny z jiné země, je podle Španka otázka plánování a aktuální dostupnosti jednotlivých sil.

V rámci aliančního systému je podle něj za koordinaci a řízení těchto prostředků odpovědné příslušné CAOC, tedy společné operační středisko pro řízení vzdušných operací, které podle aktuální situace rozhoduje, jaké dostupné síly budou pro konkrétní úkol využity.

Roli přitom hraje řada faktorů, například kde jsou konkrétní letouny rozmístěné, jakou mají pohotovost, jaký úkol je potřeba splnit a jaké prostředky jsou v daném okamžiku k dispozici.

Armáda ČR @ArmadaCR

ALPHA SCRAMBLE. NATO v noci aktivovalo naše Gripeny. Během několika minut byly ve vzduchu a mířily nad Polsko. 🇨🇿🇵🇱

Ozbrojené letouny JAS-39 Gripen vzlétly z Pardubic a nad Polskem zajišťovaly tzv. Combat Air Patrol. Jinými slovy, pomáhaly střežit nebe nad Polskem, připraveny https://t.co/r9ladAdmW3

24. září 2026 v 11:53, příspěvek archivován: 20. října 2026 v 11:13

oblíbit retweet odpovědět

Délka mise se odvíjí od konkrétní situace. „Může jít o relativně krátkou misi, která trvá například méně než dvě hodiny, ale stejně tak může jít o několikahodinovou misi s podporou tankerů a podobně,“ popsal s tím, že úkol končí ve chvíli, kdy Česko dostane pokyn k návratu nebo kdy už přítomnost českých letounů v daném prostoru není potřeba.

Vývoj dronů a jejich nasazení se neustále vyvíjí

Španko také popsal, jak těžké je stíhačkou sestřelit například často zmiňovaný dron.

„Záleží především na typu dronu. Použití stíhacího letounu proti malému, pomalému a relativně levnému dronu může být celkem složité a z ekonomického hlediska neefektivní. Proto protivzdušná obrana využívá více různých prostředků. Stíhací letoun je jen jedním z nich,“ popsal. Smyslem je podle jeho slov zvolit takový způsob reakce, který odpovídá charakteru hrozby.

Ostrý start českých gripenů. Kvůli dronům na Ukrajině vzlétly k polské hranici

Poznamenal, že vývoj dronů a způsob jejich nasazení se v poslední době velmi rychle mění, prakticky na měsíční bázi. „Výrazně se prodlužuje jejich dolet, zvyšuje rychlost i schopnosti. S prvními lety zaměřenými na tuto oblast jsme začali řádově před rokem. Je to pro nás tedy stále relativně nová oblast,“ řekl.

Pokud jde o ochranu vzdušného prostoru České republiky, Španko podotkl, že nejde jen o stíhací letouny. „Je to celý systém, který zahrnuje radary, prostředky velení a řízení a různé druhy protivzdušné obrany,“ uvedl.

VIDEO: Ukrajinci ukázali, jak sestřelují Rusům nové tryskové šáhedy

Stejně jako české gripeny létají nad Polsko chránit jeho vzdušný prostor, je armáda připravena stejným způsobem chránit i české území a stejně tak jsou připraveni pomoci i spojenci.

„Zároveň bychom ale měli být sami k sobě náležitě zodpovědní a usilovat o to, abychom měli vlastní obranu dostatečně silnou,“ dodal.