Pavel na jednání vlády? Bude se jí dívat pod ruce, vztahy to nezlepší, říká expert

Prezident Petr Pavel se bude chtít účastnit jednání vlády a také Bezpečnostní rady státu. Uvedl to ve středu v exkluzivním rozhovoru pro iDNES.cz. Reaguje tím na skutečnost, že premiér Andrej Babiš dlouhodobě odmítá pravidelná setkání. Podle politologa Aleše Michala tak bude prezident koukat vládě pod ruce a vztahy to nezlepší. Pavel má na účast právo, zdůrazňují ústavní právníci.

„Určitě se jedná o krok, prostřednictvím kterého se bude prezident snažit dívat vládě trochu víc pod ruce. Bude se snažit kontrolovat to, jestli plní, co slíbila,“ říká Michal s tím, že nejde o krok, který by zásadně přispěl k tomu, aby se vztahy mezi vládou a Hradem uklidily.

108 fotografií

Během jednání vlády se podle něj probírají především materiály, které jsou politicky předjednané a jde o formální vyvrcholení po hlasování. „Takže tam asi nevnímám, že by se tím tlak nějak zásadně stupňoval, ale k uklidnění to asi samo o sobě nepřispěje.“

Co se týče Bezpečnostní rady státu, jde podle něj o typ jednání, na kterém nejsou příliš odlišné zájmy prezidenta a vlády. Zároveň jde o oblast, ve které má prezident řadu znalostí.

Summit byl kvůli Pavlovi ostuda, prohlásil Babiš. A řekl, co byl ten „nejhorší moment“

V minulosti přitom nebylo příliš běžné, že by se prezident podobných setkání účastnil. „Miloš Zeman toho využil v jednotkách případů, ale obvyklé to určitě není. Ostatně Václav Havel ani Václav Klaus toho vesměs nevyužívali. Rozhodně to nebylo nic pravidelného, takže to je určitě novinka,“ dodává s tím, že například prezident Zeman se v minulosti účastnil projednávání státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně.

Na účast na jednání má prezident plné právo

Podle ústavních právníků má prezident Pavel na účast na jednání vlády i Bezpečnostní radě státu plné právo.

„Uvedená oprávnění prezidenta jsou zakotvena v čl. 64 Ústavy a v našem ústavním systému hlavu státu významně posilují a systém odklánějí od parlamentní formy směrem k tomu, co nazývám ‚čtvrtprezidentským‘ systémem,“ říká ústavní právník Jan Kudrna.

Pavel: Summit byl pro nás diplomatický výprask. Trump dobře věděl, co dělá

Doplňuje také, že daná oprávnění nedávají prezidentu samostatné rozhodovací pravomoci, ale dávají mu možnost nastolovat agendu, žádat o informace a podklady, komentovat kroky vlády a třeba také nabízet alternativy nebo kritizovat.

Podle Kudrny nemůže vláda prezidentovi v účasti na jednání nijak bránit. Pokud by se vztahy mezi oběma stranami dále zhoršovaly, může se podle Kudrny stát, že vláda bude na místě měnit plánovaný program s cílem donutit prezidenta k odchodu.

Babiš schůzky odmítá

O tom, že má Pavel zájem účastnit se jednání vlády a Bezpečnostní rady státu, promluvila hlava státu v exkluzivním rozhovoru pro iDNES.cz. „Budu se účastnit jednání vlády a Bezpečnostní rady státu, budu jednat s jednotlivými ministry i s premiérem. Budu se jim snažit předkládat návrhy, které mohou, ale také nemusejí přijmout,“ řekl.

Prezident již dříve oznámil, že by chtěl zavést pravidelné schůzky s premiérem Andrejem Babišem i dalšími členy vlády. To ale Babiš odmítl. „Já nevím, o čem bychom s ním jednali. My máme jednat s parlamentními stranami, my máme nějaké programové prohlášení vlády, které nám mimochodem on chtěl měnit,“ řekl ve svém podcastu premiér.

Podle Pavla byl právě prezident tím, kdo schůzky a společná jednání dříve inicioval. Právě odlišné názory na určitá témata a oblasti politiky jsou podle něj dobrým důvodem ke schůzce.

Jsem trpělivý, nekonfliktní člověk, tvrdí Babiš. Neví, o čem by s Pavlem jednal

„Ze strany Andreje Babiše nebyla snaha sejít se ani mi napsat, že by chtěl jednat o nějakém konkrétním tématu. Dal jsem mu najevo, že jsem k tomu připraven, ale nemohu být neustále tím, kdo schůzky iniciuje. Pokud šlo o debaty před summitem, iniciativa byla jednoznačně na mé straně, včetně konkrétních návrhů. Od Andreje Babiše jsem neslyšel jediný kompromisní návrh. Jediné, co z jeho strany zaznělo, bylo: ‚Stáhněte se a pak bude klid. Nejezděte do Ankary a bude klid.‘ To ale nebyl návrh na kompromis. To byl návrh na kapitulaci,“ uvedl prezident.

Politolog Michal dodává, že koordinační schůzky nejvyšších ústavních činitelů slouží ke sladění postojů mezi vládou a prezidentem, díky čemuž by měly být obě strany schopné mluvit k zahraničním partnerům jedním hlasem.

Pavel exkluzivně: Česko zažívá ohrožení demokratických principů. Chci jednat

„Je potřeba říct, že jsou obecně pozitivním signálem, protože jsou důkazem o tom, že nejvyšší ústavní činitelé spolu mluví, jsou schopni komunikovat, a že si můžou vyřizovat i názory, které nemají úplně stejné na zahraniční politiku. Takže určitě obecně politické situaci škodí, když schůzky neprobíhají,“ vysvětluje.

Podle ústavního právníka Marka Antoše by měli ústavní činitelé žádosti prezidenta o jednání vyhovět. „Jestliže Ústava říká, že prezident republiky má právo projednávat záležitosti s členy vlády, tak to jistě znamená, že druhá strana jednání umožní. A právě proto, že by to někteří za samozřejmé nepovažovali, je to v Ústavě zakotveno velmi konkrétně,“ objasnil.

Výpady vůči prezidentovi. Politologové vysvětlují, proč Babiš změnil strategii

Politolog Michal zároveň dodává, že komunikaci mezi vládou a Hradem komplikuje také postoj premiéra Andreje Babiše. „Myslím si, že Andrej Babiš nedokáže příliš oddělovat pozici, kdy on jedná za sebe osobně – na to byl prostě zvyklý z byznysu – a kdy jedná jako člověk, který má nějakou odpovědnost v politické funkci, a kdy má zosobňovat nejenom své voliče, ale obecně ten stát jako celek,“ doplňuje.

Prezident by se podle něj navíc mohl na společných schůzkách ptát na otázky a témata, na která premiér nemá jasnou odpověď. „Andrej Babiš na ně nebude mít odpověď, takže se zkrátka tomu kontaktu chce vyhnout. Nevím, jestli bych to řekl tak, že se ho přímo bojí, ale rozhodně mu ten kontakt není příliš příjemný,“ dodává Michal.