Češi nevěří AI nástrojům, velká část z nich je vnímá jako hrozbu, říká průzkum

V Česku se za poslední dva roky prudce zvýšil počet lidí, kteří používají AI nástroje, momentálně jde už o 76 procent. Zároveň však 39 procent obyvatel říká, že má z rozvoje umělé inteligence obavy, pokles v důvěře je znatelný především u mladých lidí, kteří se obávají například deepfake obsahu. Vychází to z průzkumu Index inovací od společností ČSOB a Mastercard.

Zatímco v roce 2024 používalo umělou inteligenci 35 procent lidí, letos je to už 76 procent. Masové rozšíření AI ale zatím nepřineslo výrazně pozitivnější pohled na její dopady. Spíše jako hrozbu ji vnímá 39 procent lidí a jako přínos 31 procent. Proti roku 2024 se tento poměr prakticky nezměnil. Výzkum tak ukazuje zajímavý paradox. Umělou inteligenci dnes používají více než tři čtvrtiny Čechů, důvěra v ni ale roste výrazně pomaleji než její rozšíření.

U mladých je tento rozpor ještě výraznější. Generace Z je k inovacím sice otevřenější a AI používá 83 procent z nich, mnoho z nich v ní však už nevidí takový přínos. „Jako hrozbu ji vnímá 40 procent z nich. K hlavním důvodům patří obava z deepfakes a strach o práci,“ uvedla Karin Van Hoecke, členka představenstva ČSOB zodpovědná za inovace a daily banking.

Firmy v metropoli učí zaměstnance pracovat s AI. Mladí to už dávno umějí

O mnoho vyšší je důvěra v AI nástroje u firem, 70 procent z nich je nějakým způsobem zavádí do svých procesů. Jako přínos ji vnímá 61 procent z nich. „Mnoho lidí se bojí o svou práci, možná právě proto je u veřejnosti nižší míra důvěry, zatímco firma to více vnímá jako nějaký prostor pro inovace. Je možné, že oproti veřejnosti je tam komplexnější náhled,“ domnívá se Van Hoecke.

Nejméně inovací je ve zdravotnictví

Celkově Index inovací za poslední dva roky stoupl z 78,3 na 83,9 bodů. „Češi více chválí reálný stav inovací. Současně s tím, jak se firmy i instituce inovacím více věnují, klesla u veřejnosti i poptávka po dalších inovacích. Rozdíl mezi tím, co od inovací Češi chtějí, a tím, co kolem sebe reálně vidí, se tak výrazně zmenšil,“ vysvětlila Van Hoecke.

Jako nejvíce inovativní Češi vnímají placení – 90 procent lidí preferuje platbu kartou, 61 procent obyvatel platí mobilem. To je velký nárůst, v roce 2019 šlo pouze o 19 procent. Podle Tomáše Chumchala, viceprezidenta a obchodního ředitele společnosti Mastercard, jsme v tomto ohledu světová špička. „Češi na kartách nejvíc oceňují jednoduchost, rychlost a spolehlivost digitálních plateb i jejich rostoucí bezpečnost,“ dodává.

Pokud vznikne psychopatická AI, jsme v loji všichni. Ale ještě máme šanci, líčí expert

Naopak jako nejméně inovativní hodnotí respondenti zdravotnictví, kde jim chybí větší míra digitalizace či lepší propojení zdravotnické dokumentace, dostupnější zdravotní péče a efektivnější předávání informací mezi úřady. Realita ale jejich očekávání stále nenaplňuje.

Velké mezery jsou také u hospodaření s vodou. U úsporného nakládání s vodou a jejího zadržování je ze všech sledovaných oblastí největší rozdíl mezi tím, jak moc lidé inovace potřebují a jak hodnotí současný stav. Potřeba inovací zde dosahuje 74,9 bodu, zatímco jejich vnímaná úroveň 48,5 bodu.