Imunita Čechů? Orchestr, který se nedá naladit jedním tlačítkem, říkají experti

O imunitu se podle průzkumů zajímá většina Čechů, skutečně se o ni ale stará jen menší část z nich. Odborníci přitom varují před představou, že obranyschopnost lze jednoduše „nakopnout“ vitaminy či doplňky stravy. Co je klíčem, o tom v pořadu iDNES Lounge diskutovali Markéta Bloomfield, primářka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol a Homolka, Jana Vydláková, vedoucí Ambulance klinické imunologie a alergologie IKEM a Jan Řepa ze společnosti NaturaMed.

Hosté pořadu

Jan Řepa
NaturaMed

Jan Řepa působí ve společnosti NaturaMed, kde se dlouhodobě věnuje public relations, komunikaci a mediálnímu obrazu firmy. Vystudoval Vysokou školu technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích (VŠTE), obor Ekonomika a management, a patří k prvním absolventům tohoto oboru. Aktivně se pohybuje v oblasti marketingu, firemní komunikace a publicistiky. Je hostem odborných podcastů a diskusí zaměřených na PR a byznys.

doc. Markéta Bloomfield
2. LF UK a FN Motol

Markéta Bloomfield je primářkou Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Vystudovala medicínu a působí jako lékařka a akademická pracovnice na 2. LF UK a FN Motol, kde od roku 2016 aktivně rozvíjí klinickou i výzkumnou činnost v oboru. Odborně se zaměřuje na klinickou imunologii a alergologii, pediatrické primární imunodeficience, vzácná a imunologická onemocnění a novorozenecký screening závažných poruch imunity (SCID/KREC). Je autorkou a spoluautorkou desítek odborných vědeckých publikací v mezinárodních recenzovaných časopisech, například Pediatric Allergy and Immunology nebo Journal of Clinical Immunology. Zapojuje se do řady grantových a výzkumných projektů zaměřených na poruchy imunity, syndromy autoinflamatorních onemocnění či reakce na očkování u rizikových pacientů.

MUDr. Jana Vydláková
IKEM

Jana Vydláková je vedoucí lékařkou Ambulance klinické imunologie a alergologie v rámci Pracoviště laboratorních metod (PLM) Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Odborně se zaměřuje na klinickou imunologii a alergologii. Její imunologická péče je úzce propojena s potřebami pacientů v tísni, před transplantacemi a po transplantacích orgánů a se specifickými poruchami imunity řešenými v rámci superspeciální péče IKEM. Disponuje dlouholetou klinickou praxí v oboru alergologie a imunologie a vede specializovanou ambulanci na pracovišti špičkové medicíny.

Imunita není jedno tlačítko, které lze stisknout a organismus tím okamžitě posílit. „Lepší příměr pro fungování imunity je orchestr,“ vysvětluje docentka Markéta Bloomfield, primářka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Stejně jako v orchestru má podle ní každý hráč svou úlohu, i imunitní systém tvoří řada různých buněk a mechanismů. Pokud bychom všechny části chtěli jednoduše „zesílit“, nemusí být výsledek nutně lepší. „Když se všem najednou ve snaze zesílit fungování nebo kvalitu toho orchestru řekne: Teď hrajte všichni víc nahlas, tak výsledkem nebude lepší symfonie,“ říká Bloomfield.

Člověk se sice rodí se základními součástmi imunitního systému, jeho fungování se ale během života dále vyvíjí. Organismus se učí mimo jiné při kontaktu s okolím, vlastními tkáněmi nebo prostřednictvím očkování. Výsledná imunita je proto výrazně individuální.

4 fotografie

Několik viróz za rok ještě nemusí znamenat problém

Jak poznat, že imunita skutečně nefunguje správně? Podle doktorky Jany Vydlákové, vedoucí ambulance klinické imunologie a alergologie IKEM, není důvod k panice při každém nachlazení. „Udává se, až šest infektů za rok je pořád ještě normální,“ říká. Zpozornět by podle ní člověk měl zejména tehdy, když trpí neobvyklými infekcemi, onemocnění mají komplikovaný průběh nebo trvají nezvykle dlouho.

Příčinou navíc nemusí být vždy porucha imunity. Lékaři u některých pacientů objeví například dosud nediagnostikovanou alergii. Ta může dlouhodobě dráždit dýchací cesty a zvyšovat náchylnost k potížím, které pacient vnímá jako neustálé infekce. „Když se odhalí a zaléčí, tak je většinou pacient pak úplně normálně zdráv,“ popisuje Vydláková.

Jana Vydláková, vedoucí Ambulance klinické imunologie a alergologie PLM, IKEM a Markéta Bloomfield, primářka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol v pořadu iDNES Lounge na téma: Imunita a zdraví

Imunita může být nejen slabá, ale také reagovat příliš

Obranyschopnost není pouze otázkou toho, zda je „silná“, nebo „slabá“. Problém může nastat i v případě, kdy imunitní systém reaguje na něco, na co by reagovat neměl. Typickým příkladem je alergie. Imunitní systém v takovém případě reaguje na látky, které jsou pro většinu lidí neškodné. Dalším příkladem jsou autoimunitní choroby, při nichž obranný systém napadá vlastní tkáně.

Klíčovým pojmem je podle docentky Bloomfieldové imunitní tolerance. Organismus se musí naučit rozlišovat mezi tím, co je třeba napadnout, a tím, co je naopak potřeba tolerovat. Velmi důležitou roli hrají například střevo, kůže nebo dýchací cesty, tedy místa, kde se tělo intenzivně setkává s okolním mikrobiálním světem. „Imunitní systém nemůže reagovat na všechny mikroorganismy zánětem. To bychom byli v trvalém zánětu,“ vysvětluje lékařka.

Proč někdo dostane autoimunitní nemoc?

Vznik autoimunitního onemocnění podle odbornic obvykle nelze vysvětlit jedinou příčinou. Roli může hrát genetická dispozice, ale také okolnosti, které během života působí na organismus. „My tomu říkáme takzvaný kaleidoskop autoimunit,“ vysvětluje Vydláková. Onemocnění může podle ní vzniknout až ve chvíli, kdy se sejde několik faktorů. Jako modelový příklad uvádí člověka s určitou genetickou dispozicí, který současně prodělává infekci, je fyzicky vyčerpaný, vystavený dalšímu stresu a případně také hormonálním změnám a v tomto stavu se rozhodne běžet závod.

Důležitým faktorem imunitního fungování je rovněž chronický stres. Krátkodobý stres může organismus aktivovat, dlouhodobá zátěž ale působí opačně. Zvýšená hladina kortizolu může podle Jany Vydlákové naopak některé imunitní procesy tlumit.

Češi sází na doplňky stravy

Ve snaze podpořit své zdraví sahá stále více Čechů po vitaminových preparátech. Zájem o doplňky stravy podle Jana Řepy v posledních letech výrazně roste. Zlom přinesla zejména pandemie covidu, kdy se do popředí dostal například vitamin D. „Češi už si navykli doplňky stravy užívat a jejich konzumace se rok od roku zvyšuje,“ říká PR manažer společnosti NaturaMed, která se zaměřuje zejména na omega-3 mastné kyseliny, vitamin D a další látky. Podle něj je důležitá jak kvalita surovin, tak u některých produktů i jejich zdroj a biologická dostupnost.

Vitamin D? Nejdřív je potřeba vědět, kolik ho člověk má

Představa, že vitaminy jsou neškodné jen proto, že jsou volně prodejné, může být zavádějící. Vitamin D patří mezi vitaminy rozpustné v tucích a při nadměrném užívání se může v organismu hromadit. „Vitamin D je určitě jeden z těch, který se předávkovat dá,“ říká Jana Vydláková. Není tedy smyslem užívat vitamin D automaticky v co nejvyšších dávkách. „Důležité je množství, které užíváte, a podstatný je ten počáteční deficit,“ zdůrazňuje lékařka. U lidí s nízkou hladinou vitaminu D existují podle ní data podporující jeho význam pro fungování imunitního systému. Naopak u člověka s normální hladinou není automaticky důvod předpokládat, že další a další suplementace přinese zdravotní benefit.

Jan Řepa, PR Manager ve společnosti NaturaMed hostem pořadu iDNES Lounge na téma imunita

Omega-3? záleží na zdroji i dávce

Další často diskutovanou látkou jsou omega-3 mastné kyseliny. Jan Řepa ze upozorňuje, že Češi obecně nekonzumují tolik tučných mořských ryb jako například některé jiné populace a proto je vhodné, aby doplňovali omega-3 mastné kyseliny uměle. Pozor by si ale měli dávat jak na koncentraci v jednotlivých přípravcích, tak tak na jejich zdroj. Doktorka Vydláková dodává, že omega-3 mají dobře popsané souvislosti především s kardiovaskulárním zdravím.

Přes množství přípravků dostupných na trhu se odbornice shodují na tom, že žádná pilulka nenahradí základní životosprávu. Pravidelný pohyb, dostatek spánku, pestrá strava, nekuřáctví, střídmost v alkoholu a prevence civilizačních onemocnění podle nich tvoří základ dlouhodobě dobrého fungování organismu.

Jak se mění jejich obory s nástupem AI a co nás na poli imunologie čeká v nejbližší budoucnosti – i o tom mluvili dále hosté iDNES Lounge.