„Díky výzkumům v kultivačních sférách, jak skleníky nazýváme, jsme v praxi prokázali, že vyšší koncentrace oxidu uhličitého zvyšuje fotosyntézu. Stromy a jejich kořeny rostou rychleji a dokážou lépe hospodařit s vodou,“ shrnul výsledky vedoucí laboratoře fyziologie rostlin společnosti CzechGlobe Otmar Urban.

To vše za podmínek, kdy stromy mají dostatek minerální výživy. „V tuto chvíli máme ve sférách již čtvrtou generaci smrků a buků a i na této, zatím poslední skupině je zřetelně vidět, že CO₂ je pro ně něco jako hnojivo, po kterém rostou lépe,“ sdělil Urban.

Zatímco do jednoho skleníku vědci rostlinám připouštějí oxid uhličitý v takovém množství, jaké budeme na planetě dýchat za padesát let, druhý skleník je srovnávací. Skupina asi šedesáti smrků a buků v něm roste v aktuálním beskydském ovzduší.

Studie zjistila pohyby beskydské Kněhyně za 250 let, pomůže předvídat sesuvy

„Nejmarkantnější rozdíl mezi stromy v obou sklenících jsme viděli u první zkušební skupiny, kterou jsme nechali ve sklenících růst deset let,“ zhodnotil Otmar Urban. „Tehdy jsme museli výzkum ukončit, protože stromy ve skleníku s oxidem dosahovaly větvemi až do sedmimetrového stropu a další rok by nám asi ze skleníku vyrostly. Oba porosty jsme tedy vyměnili za nové a v dalších letech jsme výzkumné cykly zkrátili nejvýše na pět let,“ dodal.

Skleníky nejsou jediným výzkumným pracovištěm na Bílém Kříži. Dalších asi dvacet vytipovaných smrků určených k výzkumu roste v lese pod nimi. Od běžných stromů je lidé rozeznají podle toho, že je na nich dendrometr, tedy přístroj detekující změny v obvodu kmene v řádu mikrometrů. Zatímco skleníky jsou v republice jediné, skupina stromů je součástí sítě DendroNetwork, kde je v rámci celého Česka dalších sto podobných skupin.

Oxid uhličitý je velkou neznámou

„Každý dendrometr, který tu vidíte, co třicet minut zaznamenává, jak strom takzvaně pulsuje, tedy jak kmen nabobtnává vlivem růstu, nebo se smršťuje v reakci na sucho,“ uvedl ekofyziolog Jan Krejza, jenž stromy denně sleduje. „Přístroje nám přesně sdělí, v jakém rytmu a kdy stromy přirůstají, kolik ukládají denně uhlíku a jak jejich těly proudí voda s živinami. Pomocí dalších přístrojů monitorujeme jejich dýchání a látky, které vypustí do ovzduší, a jak celý les dokáže hospodařit s vodou a teplem,“ vysvětlil.

Skupinu stromů vědci k výzkumu na Bílém Kříži vybrali před čtyřiceti lety. Ještě před patnácti roky jezdili do Beskyd odečítat data osobně. Dnes jim je technika posílá dvakrát denně přímo do laboratoře, takže výzkumné pracoviště obsluhuje v terénu jen jeden člověk.

Unikátní lesní laboratoř se opravuje. Skleníky propustí více světla

Tři technici na Bílý Kříž přijíždějí jednou týdně kontrolovat všechna čidla a přístroje a jednou za měsíc do hor dorazí výzkumný tým pro odběry vzorků, které následně zkoumá v laboratoři.

„Díky stromům v kultivačních sférách i výzkumném lesním porostu máme zaznamenány veškeré reakce lesa tady v Beskydech na globální klimatické změny, ke kterým v posledních čtyřiceti letech došlo,“ zhodnotil práci výzkumných týmů výkonný ředitel CzechGlobe Dalibor Janouš, který patří k zakladatelům centra na Bílém Kříži. Zavzpomínal, že když před čtyřiceti lety začali stromy monitorovat, bylo to kvůli znečištěnému ovzduší na Ostravsku.

V té době podle něj už umíraly stromy na Lysé hoře i na Smrku a holiny se začaly šířit také na dalších kopcích. „Chtěli jsme zjistit, jak odumírání zpomalit,“ uvedl Janouš. „Když jsme po otevření hranic řešili odumírání stromů v Beskydech s odborníky v zahraničí, řekli nám, že až omezíme těžký průmysl v oblasti, stromy to zvládnou. Velkou neznámou je ale oxid uhličitý. Proto jsme se zaměřili na něj a na studium dopadu globálního oteplování, které stále pokračuje,“ řekl.